Zdroj MarketWatch Datum zveřejnění článku: 4. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Donald Trump pohrozil omezením obchodu se zeměmi s americkým obchodním deficitem, pokud Fed nesníží sazby Ekonomové upozorňují, že rozsáhlé omezení dovozu by mohlo v USA vyvolat okamžitý nabídkový šok Finanční trhy na prezidentovu hrozbu zatím výrazně nereagovaly a očekávání sazeb se zásadně nezměnila Přetrvávající inflace a silný pracovní trh mohou Fed vést spíše k vyšším sazbám než k jejich snížení Donald Trump znovu zvýšil tlak na americkou centrální banku. Americký prezident pohrozil omezením obchodu se zeměmi, vůči kterým mají Spojené státy obchodní deficit, pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby. Ekonomové upozorňují, že případné uskutečnění takového kroku by mohlo způsobit prudké narušení amerických dodavatelských řetězců. Trump reagoval na silnější než očekávanou zprávu z amerického trhu práce a znovu vyzval Fed ke snížení sazeb. Jeho požadavek přichází v době, kdy přetrvávající inflační tlaky naopak zvyšují pravděpodobnost, že centrální banka bude v následujících měsících uvažovat spíše o zvýšení sazeb. Finanční trhy tentokrát reagovaly velmi omezeně. Prezidentova slova neměla viditelný dopad na výnosy dluhopisů, americký dolar, akcie ani očekávání ohledně dalšího rozhodnutí Fedu. Investoři tak zatím nepovažují hrozbu rozsáhlého omezení zahraničního obchodu za scénář, který by měl vysokou pravděpodobnost uskutečnění. Trump spojuje obchodní politiku s požadavkem na nižší sazby Trump během svého druhého prezidentského období opakovaně požaduje nižší úrokové sazby. Tentokrát ale svůj tlak na Fed přímo spojil s obchodní politikou a naznačil možnost zastavení obchodu se zeměmi, vůči kterým Spojené státy vykazují obchodní deficit. Takový krok by představoval výrazně širší zásah než běžné používání cel. Hrozba přišla bezprostředně po zveřejnění silných údajů z trhu práce. Právě odolnost americké ekonomiky komplikuje argumenty pro uvolnění měnové politiky, protože silná zaměstnanost může podporovat spotřebitelskou poptávku a tím také inflační tlaky. Fed proto při rozhodování musí vyvažovat stav pracovního trhu s vývojem spotřebitelských cen. Současná situace je o to komplikovanější, že prezident požaduje přesný opak toho, o čem může Fed v následujících měsících uvažovat. Přetrvávající inflace totiž zvýšila pravděpodobnost dalšího zpřísnění měnové politiky. Před nadcházejícím zasedáním se tržní pravděpodobnost zvýšení sazeb pohybovala přibližně kolem hranice 50 %. Další rozhodnutí centrální banky proto bude záviset především na nadcházejících inflačních statistikách. Prezidentův tlak zároveň staví předsedu Fedu Kevina Warshe do složité pozice, protože jakýkoliv krok centrální banky může být hodnocen nejen podle ekonomických dat, ale také ve vztahu k požadavkům Bílého domu. Omezení zahraničního obchodu by mohlo zasáhnout americkou ekonomiku Největší ekonomické riziko představuje možnost, že by Trump svou hrozbu skutečně realizoval. Spojené státy jsou prostřednictvím globálních dodavatelských řetězců závislé na dovozu širokého spektra spotřebního zboží, průmyslových komponentů a dalších produktů. Rozsáhlé omezení zahraničního obchodu by proto mohlo velmi rychle snížit jejich dostupnost. Ekonomové v takovém případě upozorňují na riziko okamžitého nabídkového šoku. Firmy by musely hledat nové dodavatele nebo přesouvat výrobu, což by mohlo zvýšit jejich náklady a prodloužit dodací lhůty. Vyšší náklady by se následně mohly promítat do cen pro americké spotřebitele. Takový vývoj by zároveň mohl vytvořit problém pro samotnou měnovou politiku. Trump požaduje snížení sazeb, omezení dovozu by však mohlo prostřednictvím vyšších cen vytvářet nové inflační tlaky. Fed by se tak mohl dostat do situace, kdy by obchodní politika Bílého domu naopak posilovala důvody pro zachování vyšších sazeb. Diskuse se současně dotýká nezávislosti Federálního rezervního systému. Trump v minulosti kritizoval vedení centrální banky a současná hrozba představuje další formu politického tlaku na její rozhodování. Nezávislost Fedu přitom patří mezi základní předpoklady důvěry investorů v americkou měnovou politiku. Trhy Trumpovu hrozbu zatím výrazněji nezohledňují Navzdory potenciálně rozsáhlým ekonomickým důsledkům finanční trhy na Trumpova slova prakticky nereagovaly. Nebyl patrný výraznější pohyb amerických akcií, dolaru ani výnosů státních dluhopisů. Výrazně se nezměnila ani očekávání ohledně nejbližšího rozhodnutí Fedu. Reakce kontrastuje s obdobím na začátku roku 2025, kdy hrozby spojené s obchodní politikou a tlakem na centrální banku způsobovaly výrazné výkyvy cen finančních aktiv. Tentokrát investoři prezidentovo prohlášení zatím vnímají spíše jako další zvýšení rétorického tlaku než jako bezprostřední změnu hospodářské politiky. To však neznamená, že otázka dalšího vývoje sazeb ztratila význam. Silnější data z trhu práce společně s přetrvávající inflací mohou zvýšit argumenty pro zachování restriktivní měnové politiky. Některé odhady stále připisují zvýšení sazeb na nejbližším zasedání pravděpodobnost pod 50 %, zatímco sázkové trhy ji v poslední době umisťovaly mírně nad tuto hranici. Klíčová budou nadcházející data o inflaci. Pokud cenové tlaky zůstanou vysoké, prostor pro snížení sazeb bude omezený bez ohledu na požadavky Bílého domu. Případná realizace obchodních omezení by navíc mohla situaci ještě více zkomplikovat tím, že by zvýšila náklady firem a vytvořila další tlak na spotřebitelské ceny.