ZdrojBloombergDatum zveřejnění článku: 14. 9. 2026Původní článek: BloombergTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Trump tvrdí, že Rusko a Ukrajina souhlasily s ukončením útoků na energetické cíle Moskva ani Kyjev zatím existenci takové dohody veřejně nepotvrdily Průměrná cena nafty v USA poprvé překročila rekordních 6 dolarů za galon Americká ropa se obchodovala kolem 103,08 dolaru za barel a rostla přibližně o 3 % Donald Trump oznámil možný průlom v energetické části konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident tvrdí, že se obě země dohodly na vzájemném zastavení útoků proti energetické infrastruktuře. Ani Moskva, ani Kyjev však zatím existenci takové dohody veřejně nepotvrdily. Trumpovo oznámení přichází v době mimořádného napětí na globálním energetickém trhu. Americká ropa se obchodovala kolem 103,08 dolaru za barel a připisovala si přibližně 3 %, zatímco maloobchodní cena nafty v USA minulý týden vůbec poprvé překročila hranici 6 dolarů za galon. Případné omezení útoků na ruské a ukrajinské energetické cíle by mohlo snížit jednu z nejistot, které nyní ovlivňují dodávky paliv. Situaci však současně komplikuje válka v Íránu a předchozí pokusy o příměří týkající se energetické infrastruktury neměly dlouhého trvání. Rusko ani Ukrajina zatím dohodu nepotvrdily Trump oznámil, že Ukrajina souhlasila s ukončením útoků na ruské energetické cíle a Rusko má postupovat stejně. Americký prezident už dříve vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zastavil útoky na ruské ropné rafinerie, které podle Trumpa přispívají k nedostatku nafty. Klíčovou nejistotou zůstává, zda obě válčící strany skutečně přijaly konkrétní závazek. Rusko ani Ukrajina dohodu veřejně nepotvrdily, a Trumpovo prohlášení tak zatím zůstává jediným potvrzením její existence. Opatrnost je namístě také kvůli předchozím zkušenostem. Už dříve se objevily snahy zprostředkovat omezené příměří vztahující se právě na energetickou infrastrukturu, tyto dohody však nevydržely. Energetické cíle mají pro obě strany strategický význam a útoky na rafinerie a další infrastrukturu mohou přímo ovlivňovat schopnost protivníka financovat a zásobovat válečné operace. Trh na Trumpovo oznámení reagoval téměř okamžitě. Futures na naftu část předchozího růstu odevzdaly, přesto zůstávaly během dne přibližně o 1 % výše. Reakce ukazuje, že obchodníci případné omezení útoků vnímají jako faktor, který by mohl alespoň částečně snížit tlak na nabídku paliv. Nafta v USA poprvé překonala 6 dolarů za galon Situace na trhu s naftou zůstává mimořádně napjatá. Průměrná maloobchodní cena ve Spojených státech minulý týden vůbec poprvé překročila 6 dolarů za galon, přičemž problémy s nabídkou souvisejí nejen s rusko-ukrajinskou válkou, ale také s konfliktem v Íránu. Rusko patří mezi nejvýznamnější dodavatele paliva na světový trh a je druhým největším světovým exportérem nafty. Útoky na jeho rafinerie proto mohou omezovat množství dostupných ropných produktů a zvyšovat tlak na ceny mimo samotné Rusko. Z hlediska čistého exportu nafty je však Blízký východ ještě významnějším dodavatelem, takže současné konflikty zasahují několik klíčových zdrojů nabídky současně. Růst cen se neomezuje pouze na naftu. Cena americké ropy se pohybovala kolem 103 dolarů za barel, zatímco běžný bezolovnatý benzin v USA zdražil od lednového minima přibližně o 54 %. Energetické náklady se tak znovu stávají jedním z hlavních inflačních rizik pro americkou ekonomiku. Dopady drahé nafty jsou přitom širší než u benzinu. Palivo je zásadní pro dálkovou kamionovou dopravu, nákladní železnici a zemědělskou techniku, a jeho zdražování proto přímo zvyšuje náklady na přepravu a výrobu. Firmy následně mohou část těchto nákladů přenášet do konečných cen zboží. Drahá energie vytváří ekonomický i politický tlak Vývoj cen paliv představuje pro Trumpovu administrativu také politický problém před listopadovými volbami do Kongresu. Ty rozhodnou o kontrole nad Sněmovnou reprezentantů a Senátem a životní náklady patří mezi témata, která mohou ovlivnit rozhodování voličů. Vyšší ceny energií už dopadají na podnikatele prostřednictvím nákladnější dopravy a provozu. Některé společnosti mohou reagovat zvýšením cen svého zboží, čímž se energetická inflace postupně přenáší do dalších částí ekonomiky. To může komplikovat snahy o stabilizaci celkové cenové hladiny. Trump přisuzuje prudký růst cen nafty zejména útokům na energetickou infrastrukturu v rámci rusko-ukrajinského konfliktu. Současná situace je však širší, protože globální nabídku současně ovlivňuje také válka v Íránu a napětí na Blízkém východě. Případné dodržování dohody mezi Ruskem a Ukrajinou by mohlo odstranit část rizikové přirážky na trhu s ropnými produkty. Zásadní bude, zda Moskva a Kyjev Trumpovo oznámení potvrdí a zda případné omezení útoků skutečně vydrží. Dokud k tomu nedojde, energetický trh zůstává vystaven výrazné geopolitické nejistotě.