Americký výrobce čipů oznámil pozitivní tržby a prognózy, zároveň však snižuje počet pracovních míst Společnost Intel (INTC), kdysi dominantní síla ve světě polovodičů, čelí turbulentní transformaci pod vedením nového generálního ředitele Lip-Bu Tana. Ve čtvrtek oznámila překvapivě silné tržby a optimistický výhled, ale zároveň oznámila drastické změny ve své globální strategii – včetně masivního propouštění, opuštění evropských projektů a změny přístupu k výrobní divizi. Navzdory těmto pozitivním číslům firma vykázala ztrátu téměř 3 miliardy dolarů, kterou připisuje nákladům na restrukturalizaci. Investoři tak sledují novou etapu boje Intelu o konkurenceschopnost, kde se kombinuje návrat k americkým kořenům s bolestivými škrtáními. Vývoj společnosti z kalifornské Santa Clary ilustruje snahu o ozdravení výrobních struktur, které poslední roky selhávaly v boji s konkurencí, zejména s TSMC (TSM) a Nvidií (NVDA). Restrukturalizace má snížit byrokracii, zefektivnit inovace a připravit firmu na nový technologický cyklus – především v oblasti čipů pro AI. Konec projektů v Evropě a velké škrty doma Intel oznámil, že opouští výrobní projekty v Německu a Polsku, které byly již dříve pozastaveny. Zároveň výrazně zpomalí výstavbu nového závodu v Ohiu, což odůvodňuje snahou lépe řídit ztráty v oblasti výroby čipů. Cílem je přesunout důraz na domácí americké investice, které jsou navíc podporovány vládními dotacemi v rámci iniciativy prezidenta Donalda Trumpa na obnovu amerického průmyslu. Generální ředitel Tan, který se ujal vedení v březnu po odvolání Pata Gelsingera, oznámil také propouštění 15 % zaměstnanců. V interním sdělení označil poslední měsíce za „nesnadné“ a zdůraznil nutnost kulturní změny, včetně odstranění zbytečných vrstev středního managementu a zjednodušení rozhodovacích procesů. Tento krok přichází v době, kdy se Intel snaží získat zpět inovační dynamiku, kterou v posledním desetiletí ztratil. Podle viceprezidenta Johna Pitzera omezení výroby v zahraničí znamená, že se firma „plně soustředí na kapitálové výdaje v USA“. Tím se snaží nejen oživit důvěru investorů, ale i získat výhodnější postavení u federálních grantových programů, které podporují lokalizovanou výrobu čipů. Finanční výsledky překonaly očekávání, ztráta však přetrvává Navzdory nepříznivým zprávám ohledně propouštění a rušení projektů Intel překvapil trh pozitivními tržbami. Ve druhém čtvrtletí dosáhl příjmů 12,9 miliardy dolarů, čímž překonal očekávání analytiků o miliardu. Společnost zároveň nabídla optimistický výhled tržeb pro třetí čtvrtletí v rozmezí 12,6 až 13,6 miliardy dolarů, zatímco konsenzus činil 12,6 miliardy. Na druhé straně firma zaznamenala čistou ztrátu 2,9 miliardy dolarů a ztrátu 0,67 USD na akcii, což znamená pokles zisku o 81 % meziročně. Velká část této ztráty je však spojena s jednorázovými náklady na probíhající restrukturalizaci, nikoli se zhoršujícím se výkonem hlavních produktů. Pozitivní výsledky a silnější výhled přesto nestačily k udržení důvěry investorů – akcie po uzavření trhu mírně oslabily, přestože během dne ztrácely až 3,7 %. Od začátku roku si však Intel připsal přibližně 13% růst, částečně díky novému vedení. Akcie společnosti ale stále zůstávají téměř o 30 % níže než před rokem, což odráží dlouhodobé výzvy v oblasti technologií i managementu. Intel vs. Nvidia a TSMC: boj o budoucnost čipů Dlouhodobým cílem Intelu je nejen zefektivnit výrobu, ale také se strategicky přemístit na trhu. Firma chce přejít od tradičního zaměření na procesory pro notebooky k navrhování a výrobě výkonných čipů pro AI, kde dominuje Nvidia. V oblasti výroby se pak snaží konkurovat TSMC, která je globálním lídrem v technologii 3nm a 5nm čipů. Intel má stále velké ambice stát se největším výrobcem čipů v USA, a tím posílit americkou suverenitu v kritické infrastruktuře. Vzhledem ke geopolitickým rizikům v oblasti Tchaj-wanu se očekává, že USA budou preferovat domácí kapacity, což Intelu hraje do karet – za předpokladu, že bude schopen nabídnout konkurenceschopné produkty a efektivní výrobní procesy. Zásadní otázkou zůstává, zda se firmě podaří skutečně přetvořit korporátní kulturu, která byla v posledních letech kritizována za pomalost, vnitřní rozpory a nedostatek inovací. Tanův plán představuje radikální přístup, který zahrnuje jak strukturální reorganizaci, tak strategický posun směrem k růstovým oblastem – ale jeho úspěch bude záviset na rychlosti implementace i schopnosti udržet technologický krok s konkurencí.