Například: Miliardář a ředitel společností Tesla a SpaceX zřejmě věří, že lidé budou nakonec schopni žít věčně, a to tak, že svůj mozek nahrají do robotů.
„Myslím, že je to možné,“ řekl nedávno padesátiletý Musk v rozhovoru pro Insider. „Ano, mohli bychom si stáhnout věci, o kterých si myslíme, že nás dělají tak jedinečnými. Teď samozřejmě, když už nebudete v tom těle, tak to bude určitě rozdíl, ale co se týče zachování našich vzpomínek, naší osobnosti, myslím, že bychom to mohli udělat.“
Zdroj: Bloomberg
Podle Muskova vyjádření bude taková technologie postupným vývojem z dnešních forem počítačové paměti. „Naše vzpomínky jsou uloženy v našich telefonech a počítačích s obrázky a videem,“ řekl. „Počítače a telefony zesilují naši schopnost komunikovat a umožňují nám dělat věci, které by byly považovány za magické …“. Díky počítačům jsme již masivně zesílili naše lidské mozky.“
Koncepce prodloužení lidského života nahráním vědomí do syntetických těl se ve vědeckofantastické literatuře objevuje již desítky let, přičemž ve sci-fi románu „Duna“ z roku 1964 jsou takové bytosti označovány jako „cymekové“. Někteří odborníci se dnes domnívají, že technologie „nahrávání mysli“ by jednoho dne mohla být skutečně proveditelná – ale časový horizont je neuvěřitelně nejasný.
Michael S. A. Graziano, profesor psychologie a neurovědy na Princetonské univerzitě, v roce 2019 v článku pro Wall Street Journal napsal, že nahrávání mysli by vyžadovalo dvě technologie: umělý mozek a skenování mozku člověka, které by mohlo „přesně změřit, jak jsou jeho neurony navzájem propojeny, aby bylo možné tento vzorec zkopírovat v umělém mozku“.
Graziano poznamenal, že vytvoření umělého mozku by bylo poměrně jednoduché. „Ale k nahrání lidského mozku bychom pravděpodobně potřebovali skener, který by subjekt nezabil, a potřebovali bychom, aby skenoval asi stamilionkrát více detailů,“ napsal. „Taková technologie zatím neexistuje. Nejdivočejší optimistické předpovědi umisťují nahrávání mysli do několika desetiletí, ale nepřekvapilo by mě, kdyby to trvalo staletí.“
Zdroj: Unsplash
‚Potřebujeme baterie,‘ říká Morgan Stanley. Zde jsou akcie, které se mohou svézt na boomu kapitálových výdajů
Po 44% propadu čínského výrobce elektromobilů je čas nakoupit akcie Nio, tvrdí UBS.
Elektrická a hybridní vozidla budou do roku 2040 tvořit téměř 50 % automobilů na silnicích, předpovídá Goldman
Jeden z Muskových současných start-upů, Neuralink, pracuje na vývoji „rozhraní mezi mozkem a strojem“, které by – podle Muskových vlastních slov – mohlo jednoho dne lidem umožnit „ukládat své vzpomínky jako zálohu a obnovovat vzpomínky“. V rozhovoru pro Insider však Musk zdůraznil, že současné cíle jeho společnosti jsou mnohem bezprostředněji praktické.
„Neuralink se v krátkodobém horizontu zabývá pouze řešením poranění mozku, páteře a podobnými věcmi,“ řekl. „Takže po mnoho let budou produkty Neuralinku jen nápomocné někomu, kdo ztratil schopnost používat ruce nebo nohy nebo má jen nějaké traumatické poranění mozku.“
Pozoruhodné je, že Musk sám zřejmě nechce žít věčně – a ani tuto myšlenku nepodporuje pro nikoho jiného. „Nemyslím si, že bychom se měli snažit, aby lidé žili opravdu dlouho,“ řekl. „To by způsobilo zadušení společnosti, protože pravda je taková, že většina lidí si to nerozmyslí. Prostě umírají. Takže kdyby neumírali, zůstali bychom u starých myšlenek a společnost by se neposunula kupředu.“
Osmapadesátiletý Bezos o takovou technologii veřejně neprojevil zájem, ačkoli má za sebou investice do výzkumu dlouhověkosti a boje proti stárnutí. Na žádost CNBC Make It o komentář bezprostředně nereagoval.
Elon Musk říká spoustu zdánlivě fantastických věcí. Například: Miliardář a ředitel společností Tesla a SpaceX zřejmě věří, že lidé budou nakonec schopni žít věčně, a to tak, že svůj mozek nahrají do robotů.
"Myslím, že je to možné," řekl nedávno padesátiletý Musk v rozhovoru pro Insider. "Ano, mohli bychom si stáhnout věci, o kterých si myslíme, že nás dělají tak jedinečnými. Teď samozřejmě, když už nebudete v tom těle, tak to bude určitě rozdíl, ale co se týče zachování našich vzpomínek, naší osobnosti, myslím, že bychom to mohli udělat."
Zdroj: Bloomberg
Podle Muskova vyjádření bude taková technologie postupným vývojem z dnešních forem počítačové paměti. "Naše vzpomínky jsou uloženy v našich telefonech a počítačích s obrázky a videem," řekl. "Počítače a telefony zesilují naši schopnost komunikovat a umožňují nám dělat věci, které by byly považovány za magické …". Díky počítačům jsme již masivně zesílili naše lidské mozky."
Koncepce prodloužení lidského života nahráním vědomí do syntetických těl se ve vědeckofantastické literatuře objevuje již desítky let, přičemž ve sci-fi románu "Duna" z roku 1964 jsou takové bytosti označovány jako "cymekové". Někteří odborníci se dnes domnívají, že technologie "nahrávání mysli" by jednoho dne mohla být skutečně proveditelná - ale časový horizont je neuvěřitelně nejasný.
Michael S. A. Graziano, profesor psychologie a neurovědy na Princetonské univerzitě, v roce 2019 v článku pro Wall Street Journal napsal, že nahrávání mysli by vyžadovalo dvě technologie: umělý mozek a skenování mozku člověka, které by mohlo "přesně změřit, jak jsou jeho neurony navzájem propojeny, aby bylo možné tento vzorec zkopírovat v umělém mozku".
Graziano poznamenal, že vytvoření umělého mozku by bylo poměrně jednoduché. "Ale k nahrání lidského mozku bychom pravděpodobně potřebovali skener, který by subjekt nezabil, a potřebovali bychom, aby skenoval asi stamilionkrát více detailů," napsal. "Taková technologie zatím neexistuje. Nejdivočejší optimistické předpovědi umisťují nahrávání mysli do několika desetiletí, ale nepřekvapilo by mě, kdyby to trvalo staletí."
Zdroj: Unsplash
'Potřebujeme baterie,' říká Morgan Stanley. Zde jsou akcie, které se mohou svézt na boomu kapitálových výdajů
Po 44% propadu čínského výrobce elektromobilů je čas nakoupit akcie Nio, tvrdí UBS.
Elektrická a hybridní vozidla budou do roku 2040 tvořit téměř 50 % automobilů na silnicích, předpovídá Goldman
Jeden z Muskových současných start-upů, Neuralink, pracuje na vývoji "rozhraní mezi mozkem a strojem", které by - podle Muskových vlastních slov - mohlo jednoho dne lidem umožnit "ukládat své vzpomínky jako zálohu a obnovovat vzpomínky". V rozhovoru pro Insider však Musk zdůraznil, že současné cíle jeho společnosti jsou mnohem bezprostředněji praktické.
"Neuralink se v krátkodobém horizontu zabývá pouze řešením poranění mozku, páteře a podobnými věcmi," řekl. "Takže po mnoho let budou produkty Neuralinku jen nápomocné někomu, kdo ztratil schopnost používat ruce nebo nohy nebo má jen nějaké traumatické poranění mozku."
Pozoruhodné je, že Musk sám zřejmě nechce žít věčně - a ani tuto myšlenku nepodporuje pro nikoho jiného. "Nemyslím si, že bychom se měli snažit, aby lidé žili opravdu dlouho," řekl. "To by způsobilo zadušení společnosti, protože pravda je taková, že většina lidí si to nerozmyslí. Prostě umírají. Takže kdyby neumírali, zůstali bychom u starých myšlenek a společnost by se neposunula kupředu."
Osmapadesátiletý Bezos o takovou technologii veřejně neprojevil zájem, ačkoli má za sebou investice do výzkumu dlouhověkosti a boje proti stárnutí. Na žádost CNBC Make It o komentář bezprostředně nereagoval.
