Je téměř jisté, že vláda příští týden schválí navýšení zaručené mzdy. Na národním konventu o vzdělávání to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Navýšení by se podle něj mohlo týkat například uklízeček ve školství nebo pomocných kuchařek. Debata o platech nepedagogů je podle Beka odpoutaná od analytických pohledů na to, jak vypadají výdělky na podobných pozicích jinde. Vláda v tomto roce zároveň podle Beka nenašla shodu na možné změně mzdových tabulek.

Vladimir Putin dnes uvedl, že se ve volbách v březnu 2024 bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Prezidentské volby v Rusku, vyhlášené na 17. března, budou třídenní. Volit se bude už od 15. března.

Jeden z hostů ceremonie přišel za Putinem a požádal ho, aby se hlasování účastnil, a ruský prezident souhlasil, uvedl zpravodaj agentury Interfax. Podle agentury TASS se jednalo o předsedu parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny Artěma Žogu.

Očekává se, že Bank of England (BoE) bude držet své úrokové sazby na 15letém maximu a zopakuje, že sazby musí zůstat zvýšené, aby se bojovalo s tvrdohlavou inflací. Přestože ostatní centrální banky signalizují posun směrem ke snižování sazeb, BoE zůstává opatrná. Očekává se, že Evropská centrální banka a americký Federální rezervní systém také ponechají své základní sazby beze změny. Představitelé obou bank však naznačili možnost snížení sazeb v budoucnu. Míra inflace v Británii, která v současnosti dosahuje 4,6 %, je více než dvojnásobná oproti 2% cíli BoE a nejvyšší mezi zeměmi G7. BoE má obavy z toho, že růst mezd zůstává silný navzdory známkám ochlazení trhu práce po řadě zvýšení úrokových sazeb. Guvernér Andrew Bailey zdůraznil, že je předčasné uvažovat o snižování sazeb, což je názor, který sdílí většina členů Výboru pro měnovou politiku. Očekávání trhu ohledně snížení sazeb byla revidována v důsledku slábnoucích inflačních tlaků ve světě. Existuje 70% pravděpodobnost, že ECB a Fed sníží sazby v březnu, zatímco BoE je považována za pravděpodobnější, že se snížením sazeb počká až na období od července do září. Očekává se, že BoE si zachová svůj jestřábí postoj, k čemuž přispívají lepší než očekávané ekonomické údaje, zvýšená spotřebitelská důvěra a nedávné snížení daní a zvýšení minimální mzdy, které oznámila vláda. Ekonomové se domnívají, že BoE bude pokračovat ve svých pokynech a sdělovat svůj postoj i přes absenci tiskové konference příští týden.

Javer Milei, ekonom a bývalý televizní komentátor, složí v neděli přísahu jako argentinský prezident. Jeho cílem je zavést “šokovou” terapii a hluboké škrty ve výdajích, aby vyřešil vážnou hospodářskou krizi v zemi. Mileiho zvolení přichází v době, kdy 45 milionů Argentinců bojuje se 150% inflací, 40% mírou chudoby a ochranou měny kvůli velkému dluhu země vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Argentinci, stejně jako zedník José Luis Rodriguez, doufají v lepší budoucnost, kdy si budou moci dovolit základní potřeby a užívat si důstojného života. Milei zvítězil ve druhém kole voleb díky hněvu voličů na předchozí vládu, která nedokázala zastavit hospodářský pokles, v jehož důsledku vzrostly ceny o 930 % a peso ztratilo vůči dolaru více než 80 % své hodnoty. Ačkoli Mileiho koalice Liberty Advances má v Kongresu malý blok, uzavřel spojenectví se středopravicovými konzervativci, aby podpořil svůj umírněnější vládní program. Milei však čelí problémům při realizaci radikálnějších plánů, jako je dolarizace ekonomiky nebo zrušení centrální banky. Jeho úspěch bude záviset na zlepšení ekonomické situace domácností v zemi. Očekává se, že Milei se zaměří na škrty ve výdajích, aby snížil fiskální deficit, a pravděpodobně se těmto otázkám bude věnovat ve svém inauguračním projevu. Mezinárodní lídři, včetně brazilského Jaira Bolsonara a amerického Donalda Trumpa, vyjádřili Mileiovi podporu. Trh očekává prudkou devalvaci pesa, která v krátkodobém horizontu povede k vyšší inflaci. To bude pro Mileiho skutečnou zkouškou, protože v pondělí začíná své funkční období s cílem napravit ekonomiku a zajistit dohodu s MMF ve výši 44 miliard dolarů.

V Egyptě se 10. až 12. prosince uskuteční prezidentské volby, v nichž by měl stávající prezident Abdel Fattáh as-Sísí získat třetí funkční období. Země se však potýká s pokračující hospodářskou krizí, která vedla ke znehodnocení egyptské libry, nedostatku zahraniční měny a prudkému nárůstu inflace. Hospodářské potíže v Egyptě lze vysledovat v důsledku desetiletí neúspěšného průmyslového rozvoje, obchodních deficitů, nadhodnocené měny, slabých vlastnických práv a příliš tvrdé vlády státu a armády. Kromě toho se za Sísího vlády Egypt velmi zadlužil v zahraničí, což způsobilo, že se zahraniční věřitelé vyhýbají egyptskému dluhu a nutí vládu půjčovat si na domácím trhu. Vláda se pokoušela kontrolovat deficit zvyšováním cen dotovaného zboží a služeb, ale inflace většinu zisků vyrovnala. Zahraniční investice mimo ropný a plynárenský sektor byly minimální, což mělo dopad i na převody peněz a příjmy z cestovního ruchu. Ekonomika roste pomalejším tempem, přičemž růst otupuje rostoucí počet obyvatel. Ceny základních potravin rostly rychleji než celková inflace a egyptská libra ztratila vůči dolaru polovinu své hodnoty. Země se potýká s náročným splácením dluhu, přičemž rostoucí úrokové sazby a oslabující měna zvyšují náklady na jeho obsluhu. Egypt vynakládá velké prostředky na infrastrukturu, včetně výstavby bytů, nových měst a silnic. Země také zaznamenala prudký nárůst dovozu zbraní. Západní státy i státy Perského zálivu v minulosti Egypt podporovaly, podmínky pro novou finanční podporu se však zpřísnily. Mezinárodní měnový fond (MMF) jedná s Egyptem o rozšíření balíčku finanční podpory, ale výplaty byly dříve zastaveny kvůli tomu, že Egypt zaostával ve slibovaných reformách. S blížícími se volbami zůstává egyptská hospodářská krize naléhavým problémem, který bude muset země v nadcházejících měsících řešit.