Nvidia uzavřela dohodu s malajsijskou společností YTL Power o vývoji infrastruktury umělé inteligence

Malajsijský konglomerát YTL Power International oznámil partnerství s americkým technologickým gigantem Nvidia za účelem rozvoje infrastruktury umělé inteligence v Malajsii. První fáze projektu, který má posílit rychle rostoucí ekosystém umělé inteligence v jihovýchodní Asii, by měla být uvedena do provozu do poloviny roku 2024. Společnost YTL bude hostit projekt ve svém parku datových center v Kulai v Johoru a společnosti budou spolupracovat na vybudování nejrychlejších malajských superpočítačů využívajících čipy Nvidia AI. Společnost YTL navíc využije cloudovou výpočetní platformu AI společnosti Nvidia k vytvoření rozsáhlého jazykového modelu v malajštině. Partnerství je součástí ambicí Malajsie stát se klíčovým hráčem v oblasti výroby polovodičů, která v posledních letech přilákala mnohamiliardové investice od globálních hráčů, jako jsou společnosti Intel a Infineon. Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang ocenil Malajsii jako důležité centrum pro výpočetní infrastrukturu v jihovýchodní Asii, ale během prohlášení pro novináře dohodu výslovně nepotvrdil.

Bek: Vláda příští týden téměř jistě schválí navýšení zaručené mzdy

Je téměř jisté, že vláda příští týden schválí navýšení zaručené mzdy. Na národním konventu o vzdělávání to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Navýšení by se podle něj mohlo týkat například uklízeček ve školství nebo pomocných kuchařek. Debata o platech nepedagogů je podle Beka odpoutaná od analytických pohledů na to, jak vypadají výdělky na podobných pozicích jinde. Vláda v tomto roce zároveň podle Beka nenašla shodu na možné změně mzdových tabulek.

Putin uvedl, že bude kandidovat v březnových prezidentských volbách

Vladimir Putin dnes uvedl, že se ve volbách v březnu 2024 bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Prezidentské volby v Rusku, vyhlášené na 17. března, budou třídenní. Volit se bude už od 15. března.

Jeden z hostů ceremonie přišel za Putinem a požádal ho, aby se hlasování účastnil, a ruský prezident souhlasil, uvedl zpravodaj agentury Interfax. Podle agentury TASS se jednalo o předsedu parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny Artěma Žogu.

Bank of England se drží na uzdě, když se mluví o snižování sazeb

Očekává se, že Bank of England (BoE) bude držet své úrokové sazby na 15letém maximu a zopakuje, že sazby musí zůstat zvýšené, aby se bojovalo s tvrdohlavou inflací. Přestože ostatní centrální banky signalizují posun směrem ke snižování sazeb, BoE zůstává opatrná. Očekává se, že Evropská centrální banka a americký Federální rezervní systém také ponechají své základní sazby beze změny. Představitelé obou bank však naznačili možnost snížení sazeb v budoucnu. Míra inflace v Británii, která v současnosti dosahuje 4,6 %, je více než dvojnásobná oproti 2% cíli BoE a nejvyšší mezi zeměmi G7. BoE má obavy z toho, že růst mezd zůstává silný navzdory známkám ochlazení trhu práce po řadě zvýšení úrokových sazeb. Guvernér Andrew Bailey zdůraznil, že je předčasné uvažovat o snižování sazeb, což je názor, který sdílí většina členů Výboru pro měnovou politiku. Očekávání trhu ohledně snížení sazeb byla revidována v důsledku slábnoucích inflačních tlaků ve světě. Existuje 70% pravděpodobnost, že ECB a Fed sníží sazby v březnu, zatímco BoE je považována za pravděpodobnější, že se snížením sazeb počká až na období od července do září. Očekává se, že BoE si zachová svůj jestřábí postoj, k čemuž přispívají lepší než očekávané ekonomické údaje, zvýšená spotřebitelská důvěra a nedávné snížení daní a zvýšení minimální mzdy, které oznámila vláda. Ekonomové se domnívají, že BoE bude pokračovat ve svých pokynech a sdělovat svůj postoj i přes absenci tiskové konference příští týden.

Krizí unavení Argentinci vkládají naděje do Mileiovy ekonomické šokové terapie

Javer Milei, ekonom a bývalý televizní komentátor, složí v neděli přísahu jako argentinský prezident. Jeho cílem je zavést “šokovou” terapii a hluboké škrty ve výdajích, aby vyřešil vážnou hospodářskou krizi v zemi. Mileiho zvolení přichází v době, kdy 45 milionů Argentinců bojuje se 150% inflací, 40% mírou chudoby a ochranou měny kvůli velkému dluhu země vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Argentinci, stejně jako zedník José Luis Rodriguez, doufají v lepší budoucnost, kdy si budou moci dovolit základní potřeby a užívat si důstojného života. Milei zvítězil ve druhém kole voleb díky hněvu voličů na předchozí vládu, která nedokázala zastavit hospodářský pokles, v jehož důsledku vzrostly ceny o 930 % a peso ztratilo vůči dolaru více než 80 % své hodnoty. Ačkoli Mileiho koalice Liberty Advances má v Kongresu malý blok, uzavřel spojenectví se středopravicovými konzervativci, aby podpořil svůj umírněnější vládní program. Milei však čelí problémům při realizaci radikálnějších plánů, jako je dolarizace ekonomiky nebo zrušení centrální banky. Jeho úspěch bude záviset na zlepšení ekonomické situace domácností v zemi. Očekává se, že Milei se zaměří na škrty ve výdajích, aby snížil fiskální deficit, a pravděpodobně se těmto otázkám bude věnovat ve svém inauguračním projevu. Mezinárodní lídři, včetně brazilského Jaira Bolsonara a amerického Donalda Trumpa, vyjádřili Mileiovi podporu. Trh očekává prudkou devalvaci pesa, která v krátkodobém horizontu povede k vyšší inflaci. To bude pro Mileiho skutečnou zkouškou, protože v pondělí začíná své funkční období s cílem napravit ekonomiku a zajistit dohodu s MMF ve výši 44 miliard dolarů.

Jak hluboké jsou ekonomické problémy Egypta?

V Egyptě se 10. až 12. prosince uskuteční prezidentské volby, v nichž by měl stávající prezident Abdel Fattáh as-Sísí získat třetí funkční období. Země se však potýká s pokračující hospodářskou krizí, která vedla ke znehodnocení egyptské libry, nedostatku zahraniční měny a prudkému nárůstu inflace. Hospodářské potíže v Egyptě lze vysledovat v důsledku desetiletí neúspěšného průmyslového rozvoje, obchodních deficitů, nadhodnocené měny, slabých vlastnických práv a příliš tvrdé vlády státu a armády. Kromě toho se za Sísího vlády Egypt velmi zadlužil v zahraničí, což způsobilo, že se zahraniční věřitelé vyhýbají egyptskému dluhu a nutí vládu půjčovat si na domácím trhu. Vláda se pokoušela kontrolovat deficit zvyšováním cen dotovaného zboží a služeb, ale inflace většinu zisků vyrovnala. Zahraniční investice mimo ropný a plynárenský sektor byly minimální, což mělo dopad i na převody peněz a příjmy z cestovního ruchu. Ekonomika roste pomalejším tempem, přičemž růst otupuje rostoucí počet obyvatel. Ceny základních potravin rostly rychleji než celková inflace a egyptská libra ztratila vůči dolaru polovinu své hodnoty. Země se potýká s náročným splácením dluhu, přičemž rostoucí úrokové sazby a oslabující měna zvyšují náklady na jeho obsluhu. Egypt vynakládá velké prostředky na infrastrukturu, včetně výstavby bytů, nových měst a silnic. Země také zaznamenala prudký nárůst dovozu zbraní. Západní státy i státy Perského zálivu v minulosti Egypt podporovaly, podmínky pro novou finanční podporu se však zpřísnily. Mezinárodní měnový fond (MMF) jedná s Egyptem o rozšíření balíčku finanční podpory, ale výplaty byly dříve zastaveny kvůli tomu, že Egypt zaostával ve slibovaných reformách. S blížícími se volbami zůstává egyptská hospodářská krize naléhavým problémem, který bude muset země v nadcházejících měsících řešit.

Globální dluhopisové fondy zaznamenaly největší týdenní příliv za posledních osm měsíců

Globální dluhopisové fondy zaznamenaly v týdnu končícím 6. prosince výrazný příliv investic, který byl způsoben očekáváním snížení úrokových sazeb v USA a Evropě a náznaky klesající inflace. Investoři v tomto období vložili do globálních dluhopisových fondů čistých 11,57 miliardy USD, což představuje nejvýraznější týdenní čistý nákup od 5. dubna. Ceny amerických dluhopisů rostly po opatrných poznámkách předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella ohledně zvyšování úrokových sazeb, což vedlo k poklesu výnosu desetiletých státních dluhopisů na tříměsíční minimum 4,104 %. Evropské dluhopisové fondy přilákaly 11,03 miliardy USD, což je nejvíce od dubna 2021, a asijské fondy získaly 1,33 miliardy USD. Naopak americké fondy zaznamenaly čistý odliv 2,56 miliardy dolarů. Populární byly globální dluhopisové fondy s vysokým výnosem, které přilákaly 2,38 miliardy dolarů, zatímco fondy státních dluhopisů zaznamenaly odliv 1,22 miliardy dolarů. Poptávka po akciových fondech ochladla, příliv činil pouze 1,62 miliardy USD, což je nejméně za posledních pět týdnů. Výjimkou byly akciové fondy finančního sektoru, které zaznamenaly největší týdenní příliv 897 milionů USD od 19. července. Komunikační služby se těšily přílivu 518 milionů dolarů, zatímco fondy zdravotnického sektoru čelily odlivu 414 milionů dolarů. Kromě toho globální fondy peněžního trhu přitahovaly značnou poptávku, když akumulovaly 83,71 miliardy USD, čímž prodloužily sérii sedmi po sobě jdoucích týdnů přílivu. Energetické fondy zaznamenaly druhý týden přílivu v řadě ve výši 121 milionů USD, zatímco fondy drahých kovů byly svědky čistých nákupů ve výši 101 milionů USD po předchozích čistých prodejích ve výši 469 milionů USD. Navzdory celkově pozitivnímu vývoji údaje ukázaly, že investoři zůstali již sedmnáctý týden po sobě čistými prodejci akciových fondů na rozvíjejících se trzích, kteří se zbavili čistých 1,96 miliardy USD. Do dluhopisových fondů EM však přiteklo 1,57 miliardy USD po odlivu ve výši 761 milionů USD v předchozím týdnu.