Cryptoverse: AI tokeny překonávají rekordní bitcoin

Vzestup umělé inteligence (AI) na trhu s kryptoměnami byl doprovázen prudkým nárůstem hodnoty mincí spojených s kryptoměnovými projekty zaměřenými na AI. Tyto tokeny překonaly dokonce i bitcoin, přičemž jejich celková tržní hodnota se za poslední rok prudce zvýšila z 2,7 miliardy dolarů na 26,4 miliardy dolarů. Investory stále více přitahuje potenciál integrace AI a technologie blockchain k řešení průmyslových problémů, jako je ochrana soukromí a výpočetní výkon. Odborníci z odvětví předpovídají, že je zde další prostor pro růst, což naznačuje, že aplikace umělé inteligence by se mohly stát hnací silou trhu s kryptoměnami. Objemy obchodů s AI tokeny také dosáhly rekordních hodnot a v únoru dosáhly 3,8 miliardy dolarů. Mezi špičkové blockchainové projekty v této oblasti patří Render Network, Fetch.AI a SingularityNET. Investiční manažer VanEck se domnívá, že příjmy z kryptoprojektů AI by mohly do roku 2030 dosáhnout 10,2 miliardy dolarů a v případě býčího scénáře přes 51 miliard dolarů. Při výběru vítězů a poražených v této rozvíjející se oblasti je však třeba být opatrný.

Bank of Japan zvyšuje úrokové sazby, ale další zvyšování může vyžadovat další přesvědčování

Bank of Japan poprvé po 17 letech zvýšila úrokové sazby a naznačila konec své politiky záporných sazeb a kontroly výnosové křivky. Analytici ANZ však naznačili, že centrální banka bude potřebovat další přesvědčování, aby mohla pokračovat ve zvyšování sazeb. Ačkoli tento krok znamená významný posun v japonské měnové politice, ANZ se domnívá, že banka bude potřebovat silnější ekonomické údaje a inflační metriky, než začne uvažovat o dalším zvyšování sazeb. Tento opatrný výhled odráží obavy z dlouhodobého boje Japonska s deflací a potřebu zajistit trvalé hospodářské oživení. Očekává se, že rozhodnutí Bank of Japan bude mít dopad na globální finanční trhy, zejména na měnové trhy. Investoři budou pozorně sledovat případná budoucí oznámení centrální banky, která naznačí její další kroky.

Macquarie a kanadská PSP zahajují proces prodeje datového centra AirTrunk, tvrdí zdroj

Podle zdroje obeznámeného s touto záležitostí zahájily skupiny Macquarie Group a kanadská Public Sector Pension Investment Board proces prodeje svých datových center AirTrunk. V úterý byly potenciálním kupcům rozeslány dohody o mlčenlivosti, které signalizují zahájení formálního transakčního procesu. Podle spekulací by hodnota společnosti AirTrunk mohla dosáhnout až 15 miliard australských dolarů (9,77 miliardy USD) a během tohoto procesu by mohl být prodán většinový podíl. Společnosti Macquarie a PSP Investments sice společně vlastní 88 % podniku datových center, rozdělení jejich jednotlivých podílů však zůstává nezveřejněno. Společnosti Macquarie Group, AirTrunk a PSP Investments se k této záležitosti odmítly vyjádřit. (1 USD = 1,5349 australského dolaru)

Australská centrální banka podle očekávání ponechala sazby, ale zmírnila tendenci k utahování sazeb

Australská centrální banka Reserve Bank of Australia (RBA) na třetím zasedání v řadě ponechala úrokové sazby na stabilní úrovni 4,35 %, čímž vyjádřila přesvědčení, že inflace je na cestě k dosažení svého cíle navzdory zpomalující ekonomice. RBA také zmírnila svůj sklon k utahování sazeb a uvedla, že v rámci své politiky nic nevylučuje ani nevylučuje. Rozhodnutí bylo trhy, které vzhledem k nízké inflaci a pomalému hospodářskému růstu sázely na stabilní výsledek, široce očekáváno. Guvernérka Michelle Bullocková odmítla říci, zda se politika banky posunula na neutrální úroveň, ale zdůraznila potřebu opatrnosti a ostražitosti při sledování údajů, podle kterých se budou řídit případné změny. Australský dolar se v reakci na toto oznámení propadl a trhy zvýšily očekávání snížení sazeb v letošním roce. Analytici očekávají, že RBA na červnovém zasedání bankovní rady odstraní tendenci ke zpřísňování a následně dojde ke snížení sazeb v srpnu a listopadu. Cílem RBA je míra inflace mezi 2 a 3 %.

Pohled na forexový trh

Japonský jen i australský dolar v úterý zaznamenaly pokles v důsledku samostatných rozhodnutí centrálních bank. Japonská centrální banka (BOJ) po osmi letech ukončila politiku záporných úrokových sazeb, což způsobilo pokles jenu vůči dolaru o 0,8 %. BOJ uvedla, že bude udržovat uvolněné finanční prostředí a řídit jednodenní kupní sazby v rozmezí od nuly do 0,1 %. Očekává se, že toto rozhodnutí udrží tlak na kurz jenu, protože úrokový diferenciál mezi Japonskem a Spojenými státy zůstává značný. Mezitím australská centrální banka (Reserve Bank of Australia – RBA) ponechala sazby podle očekávání beze změny, ale zmírnila tendenci k jejich zpřísňování. Australský dolar klesl o 0,7 % na dvoutýdenní minimum a následně stáhl dolů novozélandský dolar. Na širších trzích silný americký dolar stlačil euro a šterlink na dvoutýdenní minima. To se děje před středečním rozhodnutím Federálního rezervního systému, které bude pozorně sledováno kvůli náznakům ohledně budoucí úpravy sazeb.

Očekává se, že Čína udrží referenční sazby úvěrů na stabilní úrovni s ohledem na známky zlepšení ekonomiky

Podle nedávného průzkumu agentury Reuters se očekává, že Čína ponechá své základní úrokové sazby z úvěrů beze změny. Předpokládá se, že základní úroková sazba pro úvěry (LPR), která se měsíčně vypočítává na základě sazeb navržených 20 komerčními bankami, zůstane stabilní jak pro jednoleté, tak pro pětileté LPR. Většina úvěrů v Číně je vázána na jednoletou LPR, která v současné době činí 3,45 %. V únoru země snížila pětiletou LPR na 3,95 %, aby podpořila problémový trh s nemovitostmi. Rozhodnutí udržet sazby na stabilní úrovni je v souladu se snahou čínské centrální banky upřednostnit stabilitu měny. Úřady vyjádřily obavy, že snížení sazeb by mohlo vést k dalšímu oslabení renminbi. Přestože údaje naznačují lepší než očekávaný začátek roku, slabost v sektoru nemovitostí nadále zatěžuje ekonomiku. Analytici předpokládají, že centrální banka pravděpodobně zavede další opatření na uvolnění měnové politiky, možná včetně snížení bankovních rezerv, aby v příštích měsících dále podpořila ekonomiku.

Bank of Japan poprvé po 17 letech zvýšila úrokové sazby

Japonská centrální banka (BOJ) v úterý učinila významný krok, když poprvé po více než 17 letech zvýšila úrokové sazby. Toto rozhodnutí naznačuje odklon od ultra uvolněné měnové politiky, která byla v platnosti téměř deset let. Krok BOJ odráží rostoucí důvěru ve schopnost země dosáhnout svých inflačních cílů a udržet stabilitu mezd. Rozhodnutí zvýšit úrokové sazby signalizuje přesvědčení BOJ o vzniku “příznivého cyklu”, kdy inflační cíle a mzdová stabilita stimulují hospodářský růst. Toto rozhodnutí přichází na pozadí hospodářského oživení a zvýšené podnikatelské důvěry v Japonsku. Přestože přesné podrobnosti zvýšení úrokových sazeb nebyly zveřejněny, je tento krok BOJ považován za pozitivní krok k obnovení normálního stavu japonské měnové politiky. Rozhodnutí také zdůrazňuje odhodlání centrální banky zajistit udržitelné a vyvážené hospodářské prostředí. Očekává se, že kroky BOJ budou mít pozitivní dopady na japonskou ekonomiku, zejména na střadatele a investory. Zatím však není jasné, jak tato změna ovlivní náklady na půjčky a spotřebitelské výdaje v zemi. Rozhodnutí BOJ zvýšit úrokové sazby poprvé po 17 letech je jasným důkazem jejího optimismu do budoucna a záměru nasměrovat ekonomiku na stabilnější a prosperující cestu.