Růst ekonomiky eurozóny v prvním čtvrtletí oslabil, zatímco inflace se v dubnu zvýšila na nový rekord, což v regionu sužovaném prudkým růstem cen energií a potravin vyvolalo strašidlo stagflace.
Hrubý domácí produkt v 19 zemích, které sdílejí euro, vzrostl v prvních třech měsících roku o 0,2 % oproti 0,3 % v předchozím čtvrtletí, uvedl v pátek Eurostat. Ekonomové oslovení agenturou Reuters v průměru předpovídali stabilní růst.
Francouzská ekonomika v prvním čtvrtletí stagnovala, zatímco italská produkce se snížila. Tempo ztratila také španělská ekonomika. Německo bylo jedinou ze čtyř největších ekonomik EU, která v prvních třech měsících letošního roku překonala očekávání, oproti předchozím třem měsícům však vykázalo slabý růst o 0,2 %.
Inflace v eurozóně dosáhla v období do dubna 7,5 %, což je nárůst z rekordních 7,4 % v předchozím měsíci, uvedl Eurostat v samostatné zprávě. Ceny energií vzrostly o 38 %, zatímco ceny nezpracovaných potravin vyskočily o 9,2 %. Jádrová inflace bez energií a pohonných hmot se zvýšila z 2,9 % na 3,5 %.

Údaje ukazují, že cenové tlaky v eurozóně nadále rostou, udržují inflaci vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky a podporují výzvy, aby urychlila plány na změnu své mimořádně uvolněné měnové politiky.
Ruská invaze na Ukrajinu zamlžila výhled evropské ekonomiky. Ekonomové se obávají, že eskalace západních sankcí vůči Moskvě může vést k nedostatku plynu, který by silně zasáhl průmysl a ještě více zvýšil ceny energií, což by snížilo příjmy domácností a podlomilo důvěru spotřebitelů.
„Domníváme se, že HDP eurozóny se ve druhém čtvrtletí pravděpodobně sníží, protože následky války na Ukrajině a rostoucí ceny energií si vybírají stále větší daň na reálných příjmech domácností a spotřebitelské důvěře a také prohlubují problémy na straně nabídky,“ uvedl Andrew Kenningham, ekonom společnosti Capital Economics.
Růst eurozóny o 0,2 % v prvním čtvrtletí je příznivý ve srovnání s poklesem ekonomiky USA o 0,4 %, který byl způsoben rekordně vysokou obchodní nerovnováhou a slabším růstem zásob, jež kompenzovaly vyšší výdaje spotřebitelů a podniků v tomto období. Zaostává však za 1,3% expanzí čínské ekonomiky v prvních třech měsících roku.

Rostoucí spotřebitelské ceny, pokračující pandemická omezení a následky války na Ukrajině se v prvních třech měsících letošního roku podepsaly na ekonomické aktivitě, což způsobilo, že italská ekonomika poklesla o 0,2 %, zatímco Francie zaznamenala nulový růst a španělský růst zpomalil na 0,3 %.
Snížení francouzského HDP v prvním čtvrtletí znamená prudké zpomalení oproti vylepšenému tempu růstu o 0,8 % v posledních třech měsících loňského roku. Ekonomové oslovení agenturou Reuters v průměru předpovídali v prvním čtvrtletí růst o 0,3 procenta.
Francouzský národní statistický úřad v pátek uvedl, že produkci zasáhl 1,3% pokles výdajů domácností, který kompenzoval 0,2% nárůst investic, zatímco změny zásob přispěly k růstu 0,4 procentního bodu a obchod 0,1 bodu.
Růst HDP Německa o 0,2 % v prvním čtvrtletí znamenal oživení po poklesu o 0,3 % v předchozím čtvrtletí, což znamená, že největší evropská ekonomika se vyhnula technické recesi, která je definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí záporného růstu. Ekonomové oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali růst o 0,1 %.

Federální statistický úřad uvedl, že k expanzi ekonomiky „přispěly především“ vyšší investice, zatímco obchod měl na růst negativní vliv. Uvedla, že v posledním čtvrtletí roku 2019 byl HDP stále o 0,9 % nižší než před pandemií.
„Ekonomické důsledky války na Ukrajině mají od konce února stále větší dopad na krátkodobý ekonomický vývoj,“ uvedla a dodala, že údaje o HDP podléhají „větší nejistotě než obvykle“.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky


























