Světový potravinový systém je příliš závislý na pšenici
Evropa, ohromená ruským útokem na Ukrajinu, se snaží diverzifikovat své dodávky energie, od ruského plynu dodávaného potrubím ke zkapalněnému zemnímu plynu, většímu množství obnovitelné energie a jaderné energii.
Stejným způsobem a ze stejného důvodu by měla probíhající válka přimět země k posunu a diverzifikaci dodávek potravin, aby byly bezpečnější a zároveň se zlepšila celosvětová výživa.
Rusko a Ukrajina společně dodávají 30 % světové pšenice. Proto válka způsobila, že ceny pšenice prudce vzrostly, stejně jako ceny mnoha dalších potravinářských komodit. Od února do března vyskočil index cen potravin Sdružení OSN pro výživu a zemědělství o 12,6 % na historické maximum. Lidem na celém světě tak hrozí bezprecedentní nedostatek potravin.
Zdůrazňuje také potřebu reformy globálního potravinového systému, který nyní ponechává příliš mnoho lidí závislých na výživě pouze několika masově vyráběných obilovin, včetně pšenice, rýže a kukuřice.
Zdroj: Unsplash
Aby se zemědělci v USA, Indii, Kanadě a dalších zemích vypořádali s okamžitým nedostatkem, budou muset vysadit více pšenice. A lidé na celém světě budou muset pšenici nahradit rýží a jinými dostupnými obilovinami. Z dlouhodobého hlediska však tato krize poskytuje příležitost změnit tvář zemědělství a snížit závislost světa na pšenici a dalších velkých základních plodinách.
Dosažení této změny bude politicky náročné. V mnoha zemích jsou zakořeněny zemědělské dotace, které podporují produkci komodit včetně kukuřice, rýže, pšenice, olejů, cukru a sóji a zajišťují jejich masové pěstování za použití jednotných zemědělských výrobních postupů. V zemích, které pěstují dvě třetiny světových plodin, vlády poskytují na podporu zemědělství 540 miliard dolarů ročně. Jen Spojené státy vynakládají na zemědělské dotace 16 miliard dolarů ročně, z nichž 80 % dostává 10 % největších zemědělských podniků.
Zdroj: Pixabay
Toto paradigma má mnoho chyb. Koneckonců vždy bude existovat riziko přílišného spoléhání se na jednu nebo jen několik málo obilovin. Ztěžuje řešení výpadků v dodávkách způsobených konflikty, vleklými krizemi a nestabilními státy – jak jasně ukazuje konflikt na Ukrajině. A kromě geopolitických problémů je tu i odvěká, ale nyní stále větší hrozba špatného počasí.
Vlny veder, sucha, záplavy a chladná období mohou zničit úrodu pšenice, kukuřice, sóji a rýže. V důsledku klimatických změn již extrémní počasí snížilo úrodu natolik, že ceny potravin stouply na nejvyšší úroveň za posledních 40 let. Změna klimatu také zvyšuje riziko, že se tyto extrémní povětrnostní jevy mohou vyskytnout na různých místech ve stejném ročním období. Tento fenomén „vícenásobného selhání zásobárny chleba“ může ohrozit přístup miliard lidí k potravinám.
Dotace na velké plodiny také opomíjejí potřebu podporovat zdravou výživu. Vezměme si například pšenici. Celá nerafinovaná pšenice je hlavním zdrojem škrobu a energie, ale také bílkovin, vitaminů (zejména vitaminů skupiny B), vlákniny a fytochemikálií. Poptávka po pšenici však celosvětově roste díky jejím jedinečným vlastnostem lepku, díky nimž je také ideální součástí chleba, nudlí, těstovin, sušenek, krekrů a mnoha dalších pečených potravin a pochutin. Tyto vysoce zpracované potraviny, které dnes tvoří významnou část světové stravy, jsou ochuzeny o zdravé živiny a přispívají ke špatnému zdravotnímu stavu.
Zdroj: Unsplash
Za posledních 50 let se díky zemědělským dotacím, které byly podpořeny doplňkovým výzkumem a vývojem v zemích závislých na zemědělství, staly rýže, kukuřice a pšenice nejdominantnějšími plodinami na světě, které tvoří dvě třetiny celosvětového příjmu energie z potravin. Alternativní základní plodiny, jako je čirok, proso, žito, maniok a sladké brambory, sice nezmizely – alespoň zatím ne – ale jejich význam neustále klesá.
Aby země podpořily rozmanitější a odolnější zásobování potravinami, měly by začít přeorientovávat zemědělské dotace na ovoce, zeleninu, ořechy a luštěniny a další výživné potraviny. Nedávná studie naznačuje, že kdyby se polovina všech zemědělských dotací na světě přesměrovala na podporu pěstování potravin, které jsou prospěšné lidskému zdraví i životnímu prostředí, mohlo by to zvýšit pěstování ovoce a zeleniny až o 20 % a snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství o 2 %.
Přesun zemědělských dotací není snadný. Mnoho zemědělců je na nich závislých, protože jim zajišťují živobytí, a mnozí by považovali za neuvěřitelně riskantní provést zásadní změny v tom, co pěstují. S rostoucími klimatickými změnami a nestabilní geopolitikou jsou však změny stále nezbytnější. A pokud se lidé chtějí vyhnout chronickým zdravotním problémům, jako je cukrovka a srdeční choroby, potřebují pomoc potravinového systému, aby si osvojili výživnější stravu. Celosvětový rozvrat způsobený válkou na Ukrajině by měl přimět vlády, aby přehodnotily své snahy ovlivňovat plodiny, které zemědělci pěstují, a přikročily k podpoře rozmanitější nabídky potravin.
Stejným způsobem a ze stejného důvodu by měla probíhající válka přimět země k posunu a diverzifikaci dodávek potravin, aby byly bezpečnější a zároveň se zlepšila celosvětová výživa.Rusko a Ukrajina společně dodávají 30 % světové pšenice. Proto válka způsobila, že ceny pšenice prudce vzrostly, stejně jako ceny mnoha dalších potravinářských komodit. Od února do března vyskočil index cen potravin Sdružení OSN pro výživu a zemědělství o 12,6 % na historické maximum. Lidem na celém světě tak hrozí bezprecedentní nedostatek potravin.Zdůrazňuje také potřebu reformy globálního potravinového systému, který nyní ponechává příliš mnoho lidí závislých na výživě pouze několika masově vyráběných obilovin, včetně pšenice, rýže a kukuřice.Zdroj: UnsplashAby se zemědělci v USA, Indii, Kanadě a dalších zemích vypořádali s okamžitým nedostatkem, budou muset vysadit více pšenice. A lidé na celém světě budou muset pšenici nahradit rýží a jinými dostupnými obilovinami. Z dlouhodobého hlediska však tato krize poskytuje příležitost změnit tvář zemědělství a snížit závislost světa na pšenici a dalších velkých základních plodinách.Dosažení této změny bude politicky náročné. V mnoha zemích jsou zakořeněny zemědělské dotace, které podporují produkci komodit včetně kukuřice, rýže, pšenice, olejů, cukru a sóji a zajišťují jejich masové pěstování za použití jednotných zemědělských výrobních postupů. V zemích, které pěstují dvě třetiny světových plodin, vlády poskytují na podporu zemědělství 540 miliard dolarů ročně. Jen Spojené státy vynakládají na zemědělské dotace 16 miliard dolarů ročně, z nichž 80 % dostává 10 % největších zemědělských podniků.Zdroj: PixabayToto paradigma má mnoho chyb. Koneckonců vždy bude existovat riziko přílišného spoléhání se na jednu nebo jen několik málo obilovin. Ztěžuje řešení výpadků v dodávkách způsobených konflikty, vleklými krizemi a nestabilními státy – jak jasně ukazuje konflikt na Ukrajině. A kromě geopolitických problémů je tu i odvěká, ale nyní stále větší hrozba špatného počasí.Vlny veder, sucha, záplavy a chladná období mohou zničit úrodu pšenice, kukuřice, sóji a rýže. V důsledku klimatických změn již extrémní počasí snížilo úrodu natolik, že ceny potravin stouply na nejvyšší úroveň za posledních 40 let. Změna klimatu také zvyšuje riziko, že se tyto extrémní povětrnostní jevy mohou vyskytnout na různých místech ve stejném ročním období. Tento fenomén „vícenásobného selhání zásobárny chleba“ může ohrozit přístup miliard lidí k potravinám.Chcete využít této příležitosti?Dotace na velké plodiny také opomíjejí potřebu podporovat zdravou výživu. Vezměme si například pšenici. Celá nerafinovaná pšenice je hlavním zdrojem škrobu a energie, ale také bílkovin, vitaminů , vlákniny a fytochemikálií. Poptávka po pšenici však celosvětově roste díky jejím jedinečným vlastnostem lepku, díky nimž je také ideální součástí chleba, nudlí, těstovin, sušenek, krekrů a mnoha dalších pečených potravin a pochutin. Tyto vysoce zpracované potraviny, které dnes tvoří významnou část světové stravy, jsou ochuzeny o zdravé živiny a přispívají ke špatnému zdravotnímu stavu.Zdroj: UnsplashZa posledních 50 let se díky zemědělským dotacím, které byly podpořeny doplňkovým výzkumem a vývojem v zemích závislých na zemědělství, staly rýže, kukuřice a pšenice nejdominantnějšími plodinami na světě, které tvoří dvě třetiny celosvětového příjmu energie z potravin. Alternativní základní plodiny, jako je čirok, proso, žito, maniok a sladké brambory, sice nezmizely – alespoň zatím ne – ale jejich význam neustále klesá.Aby země podpořily rozmanitější a odolnější zásobování potravinami, měly by začít přeorientovávat zemědělské dotace na ovoce, zeleninu, ořechy a luštěniny a další výživné potraviny. Nedávná studie naznačuje, že kdyby se polovina všech zemědělských dotací na světě přesměrovala na podporu pěstování potravin, které jsou prospěšné lidskému zdraví i životnímu prostředí, mohlo by to zvýšit pěstování ovoce a zeleniny až o 20 % a snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství o 2 %.Přesun zemědělských dotací není snadný. Mnoho zemědělců je na nich závislých, protože jim zajišťují živobytí, a mnozí by považovali za neuvěřitelně riskantní provést zásadní změny v tom, co pěstují. S rostoucími klimatickými změnami a nestabilní geopolitikou jsou však změny stále nezbytnější. A pokud se lidé chtějí vyhnout chronickým zdravotním problémům, jako je cukrovka a srdeční choroby, potřebují pomoc potravinového systému, aby si osvojili výživnější stravu. Celosvětový rozvrat způsobený válkou na Ukrajině by měl přimět vlády, aby přehodnotily své snahy ovlivňovat plodiny, které zemědělci pěstují, a přikročily k podpoře rozmanitější nabídky potravin.
