Odborníci však neočekávají návrat do 70. let 20. století.
Přeskočme o několik měsíců dopředu a častěji se uvádí paralela se sedmdesátými lety, kdy arabské ropné embargo pomohlo vytvořit dlouhé období ekonomických potíží. Inflace se vyšplhala na dvouciferné hodnoty, i když ekonomiky po celém světě stagnovaly – bolestivá kombinace vysokých cen a nízkého růstu známá jako „stagflace“.
Nyní je stagflace opět na obzoru. Po dvojím šoku v podobě Covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu míra inflace překonala očekávání a v mnoha zemích se vyšplhala na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí, zatímco prognózy hospodářského růstu se rychle zhoršují.
Vyhlídka na návrat stagflace nahání tvůrcům politik strach, protože existuje jen málo měnových nástrojů, jak ji řešit. Zvýšení úrokových sazeb sice může pomoci snížit inflaci, ale zvýšené náklady na půjčky by dále utlumily růst. Udržování uvolněné měnové politiky mezitím hrozí zvýšením cen.
Většina analytiků a ekonomů včetně MMF neočekává, že se budou opakovat staré špatné časy ze 70. let – desetiletí ekonomického zmaru, které způsobilo bolest domácnostem i podnikům. Inflace ještě není tak vysoká jako tehdy, více centrálních bank je nezávislých a fiskální podpora chrání ty nejzranitelnější.
Ale stejně jako se v sedmdesátých letech minulého století v globální ekonomice odrazila ropná krize, tak i dnes dvojí úder pandemie a války vyvolal nebývalý tlak na nabídku zboží a služeb po celém světě.
Zdroj: Getty Images
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině vzrostly ceny v mnoha zemích včetně USA, Velké Británie a eurozóny na několikadenní maxima, protože pandemie narušila dodavatelské řetězce, zvýšila poptávku po zboží a vedla k uvolněné měnové politice a expanzivním fiskálním stimulům.
Dvojí úder pandemie a války způsobil prudký nárůst inflace a zpomalení růstu po celém světě. Odborníci však neočekávají návrat do 70. let 20. století.
Přeskočme o několik měsíců dopředu a častěji se uvádí paralela se sedmdesátými lety, kdy arabské ropné embargo pomohlo vytvořit dlouhé období ekonomických potíží. Inflace se vyšplhala na dvouciferné hodnoty, i když ekonomiky po celém světě stagnovaly - bolestivá kombinace vysokých cen a nízkého růstu známá jako "stagflace".
Nyní je stagflace opět na obzoru. Po dvojím šoku v podobě Covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu míra inflace překonala očekávání a v mnoha zemích se vyšplhala na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí, zatímco prognózy hospodářského růstu se rychle zhoršují.
Vyhlídka na návrat stagflace nahání tvůrcům politik strach, protože existuje jen málo měnových nástrojů, jak ji řešit. Zvýšení úrokových sazeb sice může pomoci snížit inflaci, ale zvýšené náklady na půjčky by dále utlumily růst. Udržování uvolněné měnové politiky mezitím hrozí zvýšením cen.
Většina analytiků a ekonomů včetně MMF neočekává, že se budou opakovat staré špatné časy ze 70. let - desetiletí ekonomického zmaru, které způsobilo bolest domácnostem i podnikům. Inflace ještě není tak vysoká jako tehdy, více centrálních bank je nezávislých a fiskální podpora chrání ty nejzranitelnější.
Ale stejně jako se v sedmdesátých letech minulého století v globální ekonomice odrazila ropná krize, tak i dnes dvojí úder pandemie a války vyvolal nebývalý tlak na nabídku zboží a služeb po celém světě.
Zdroj: Getty Images
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině vzrostly ceny v mnoha zemích včetně USA, Velké Británie a eurozóny na několikadenní maxima, protože pandemie narušila dodavatelské řetězce, zvýšila poptávku po zboží a vedla k uvolněné měnové politice a expanzivním fiskálním stimulům.
