S přibývajícími známkami blížící se recese si však možná budete chtít dvakrát rozmyslet, než odejdete z práce.
Jen v USA opustily v dubnu práci čtyři miliony zaměstnanců, což je jen o málo méně než rekordních 4,5 milionu výpovědí v březnu. A stále více lidí plánuje v následujících měsících odejít, protože hledají vyšší platy, flexibilnější pracovní podmínky a nové výzvy. Podle nedávného průzkumu společnosti Deloitte dvě pětiny příslušníků generace Z a čtvrtina
Trh, na který se uchazeči o zaměstnání přesouvají, se však rychle mění. S prudce rostoucí inflací centrální banky rychle přistupují ke zvyšování úrokových sazeb a ochlazování ekonomiky. To zase zvyšuje pravděpodobnost hospodářského poklesu, který bude mít rozsáhlé důsledky pro pracovníky.
„Téměř ve všech případech by zaměstnanci měli s výpovědí trochu váhat. Je to velké rozhodnutí a často není snadné zvážit všechna pro a proti. Potenciální ekonomický pokles tuto kalkulaci ještě více ztěžuje,“ uvedl pro CNBC Make It Anthony Klotz, profesor na Texaské univerzitě A&M, který vymyslel frázi „Velká výpověď“.
Kdo dřív přijde, ten dřív odejde
Ekonomové již několik měsíců varují před vyhlídkou na recesi v pozdějším roce 2022 – tuto výzvu začátkem tohoto měsíce zopakoval i britský Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum. A přestože ještě nejsme, kariérní odborníci tvrdí, že uchazeči o zaměstnání by měli být v takovém prostředí opatrní při přesunech na jiné pozice, protože by mohli být více vystaveni potenciálnímu propouštění.
„Budou existovat zaměstnavatelé, kteří se budou řídit pravidlem „kdo dřív přijde, ten dřív odejde“ – což znamená, že poslední zaměstnanci, kteří budou přijati, budou první, kteří budou propuštěni – v případě, že bude nutné propouštění,“ uvedla Amanda Augustine, kariérní expertka společnosti TopResume.
Propouštění a snižování počtu pracovních míst je typickým postupem v době recese, kdy se společnosti snaží zmenšit počet zaměstnanců a snížit své náklady. Odhaduje se například, že během globální finanční krize v letech 2008-9 bylo celosvětově zrušeno 22 milionů pracovních míst. Za těchto okolností se zaměstnavatelé mohou uchýlit k tzv. politice „last in, first out“ a upřednostňovat pracovníky s delší praxí a znalostmi o podniku.
„Nepředpokládám, že by zde došlo k drastické změně filozofie, a to z důvodů, které zahrnují jak loajalitu zaměstnavatele, tak dobu potřebnou k nástupu a zaškolení talentů, než se projeví plný výkon a produktivita,“ uvedl Adam Samples, prezident pro personální práci v personální společnosti Atrium.
Podle Julie Pollakové, hlavní ekonomky pracovního portálu ZipRecruiter, by mohli být v době poklesu ohroženi takovou politikou ukončování pracovního poměru zejména dočasní nebo smluvní zaměstnanci. Poznamenala však, že ohroženi by mohli být i starší a dražší zaměstnanci.
„Během propouštění bývají nejzranitelnější dodavatelé,“ řekla Pollaková a zdůraznila jejich typickou odloučenost od podniku a z toho plynoucí nedostatek výhod, jako je odstupné a zdravotní pojištění. Pracovníci by proto měli pečlivě zvážit rizika a přínosy, které jim přinese změna pracovního prostředí, a také to, zda budou schopni obhájit svou hodnotu v nové roli.
„Odborníci s těžko dostupnými dovednostmi by měli méně trpět přístupem „kdo dřív přijde, ten dřív odejde“, pokud k tomu na trhu dojde,“ řekl Samples.
Stále se plánujete připojit k Velkému odchodu?
Přesto pro některé z nich výhody přesunu zaměstnání převáží nad riziky, nebo může být setrvání na místě jednoduše neudržitelné.
V takových případech odborníci doporučují provádět hledání práce ještě ve stávajícím zaměstnání a strategicky se rozhodnout, jakou další roli přijmete. Pokud například chcete změnit odvětví, udělejte si průzkum, která odvětví byla v minulosti nejvíce postižena recesí a kterým se naopak dařilo.
Například pohostinství, maloobchod, nemovitosti a cestovní ruch mají tendenci trpět v době poklesu, protože spotřebitelé omezují diskrétní výdaje. Naproti tomu základní odvětví, jako je zdravotnictví, veřejné služby, základní potraviny a doprava, obvykle lépe odolávají otřesům v ekonomice.
Stejně tak, pokud vyjednáváte s potenciálním zaměstnavatelem, může mít smysl klást větší důraz na benefity než na mzdu. To neznamená podcenění vašeho přínosu, ale spíše diverzifikaci odměn v rámci dalších výhod – jako je placené volno, flexibilní pracovní doba a úhrada školného -, abyste nebyli zároveň nejnovějším a nejlépe placeným zaměstnancem.
„Místo toho, abyste usilovali o co nejvyšší plat, zaměřte se na to, abyste do své nabídky vyjednali více výhod, které vám přinesou hodnotu a zlepší celkovou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem,“ říká Augustine.
„Tímto způsobem stále získáte dodatečnou hodnotu, aniž byste se připravili o práci, pokud by na vašeho nového zaměstnavatele dolehly těžké časy.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
