Ceny potravin v 84milionové zemi meziročně vzrostly o 91,6 %, uvedla statistická agentura země, čímž se do popředí dostala bolest, s níž se potýkají běžní spotřebitelé, protože problémy v dodavatelském řetězci, rostoucí náklady na energie a ruská válka na Ukrajině se promítají do globální inflace.
Turecko se již několik let těší rychlému růstu, ale Erdogan po léta odmítá smysluplně zvýšit sazby, aby ochladil výslednou inflaci, a sám sebe označuje za zapřisáhlého nepřítele úrokových sazeb. Výsledkem je prudký pokles turecké liry a mnohem menší kupní síla průměrného Turka.
Erdogan loni nařídil centrální bance země, která na něm podle analytiků není nezávislá, aby opakovaně snižovala úrokové sazby, i když inflace stále rostla. Šéfové centrálních bank, kteří vyjádřili nesouhlas s tímto postupem, byli propuštěni; do jara 2021 se v turecké centrální bance během dvou let vystřídali čtyři guvernéři.
Turecký prezident slíbil, že přinese nový ekonomický model, který díky levnější liře přinese rozmach exportního bohatství, a poté bude řešit inflaci tím, že se zbaví dlouhodobého tureckého obchodního deficitu. To se nestalo a nyní nebetyčně vysoké náklady na dovoz energií, které je třeba platit v dolarech – díky slabé liře v mnohem větším množství dolarů – vytvářejí silný tlak na ekonomiku.
Ekonomičtí analytici očekávají, že trajektorie turecké inflace se bude jen zhoršovat.
„Turecko se vrátilo do inflační éry 90. let. Vypadá to, že Erdogan ztratil poslední ekonomickou důvěryhodnost,“ napsal na Twitteru Holger Zschapitz, finanční redaktor německého deníku Die Welt. „Erdoganova neortodoxní strategie pro řízení ekonomiky země v hodnotě 790 miliard dolarů se nadále obrací proti němu,“ napsal v dalším tweetu.
Údaj o indexu spotřebitelských cen v Turecku ve výši 73,5 % je vyšší než 70 % v předchozím měsíci.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
