Hospodářská krize na Srí Lance se zhoršuje, dělníci se potýkají s problémy

Devětačtyřicetiletá Velu Anna Lechchami z vesnice Ratnapura, vzdálené asi 100 km od hlavního srílanského města Kolomba, je vděčná i za tu nejmenší práci, kterou dostane.

Pokud ona nebo její manžel najdou práci na úklid, vaření nebo trhání čajových lístků, budou mít ten den na stole jídlo. Ale vzhledem ke katastrofální hospodářské krizi na Srí Lance je práce málo, a pokud si něco najdou, je další výzvou dostat se do práce.

Srí Lanka v pondělí omezila prodej pohonných hmot a do 10. července je poskytuje pouze pro nezbytné služby. Tento zoufalý krok byl učiněn, protože ostrovní zemi došly devizové prostředky na nákup pohonných hmot.

Pro Lechchami to znamená méně práce. Jsou dny, kdy přežívá jen na šálku obyčejného čaje s trochou cukru. Jindy přežívá díky tomu, že si uvaří chlebovník, který jí nabídne soused.

„Jiná možnost pro nás není. Musíme pracovat, abychom si koupili jídlo na celý den. Snažíme se přežít. Nic jiného nám nezbývá,“ řekla Al-Džazíře.

Srí Lanka se potýká s nejhorší hospodářskou krizí za posledních více než 70 let a podle oficiálních údajů se její ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku snížila o 1,6 %. Země nesplácí svůj zahraniční dluh ve výši 51 miliard dolarů a nyní vede záchranné rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

Chcete využít této příležitosti?

Inflace dosáhla minulý měsíc rekordních 45,3 procenta, zatímco rupie letos oslabila vůči dolaru o více než 50 procent. Nedostatek zahraničních měn potřebných k dovozu pohonných hmot, hnojiv a dalších základních produktů má na ekonomiku země zničující dopad.

Premiér Ranil Wickremesinghe minulý týden řekl parlamentu, že země čelí rekordní recesi.

Protestující již několik měsíců požadují odstoupení prezidenta Gotabayi Rajapaksy kvůli postupu vlády při řešení krize. Další dva vlivní Radžapaksové – premiér Mahinda Radžapaksa a ministr financí Basil Radžapaksa – již rezignovali.

„Skončili jsme“

Hospodářská krize donutila lidi na celém ostrově stát několikadenní fronty na nákup základního zboží, jako jsou pohonné hmoty a plyn na vaření.

Na čerpacích stanicích byli rozmístěni bezpečnostní pracovníci, aby kontrolovali davy lidí.

Ve snaze ukončit krizi s pohonnými hmotami ministr energetiky Kanchana Wijesekara v úterý na Twitteru uvedl, že vláda povolí dovoz a maloobchodní prodej pohonných hmot společnostem ze zemí produkujících ropu.

Úřady také tento týden zavedly systém žetonů, aby lidé nemuseli stát ve frontách u čerpacích stanic. Ten však způsobil další chaos.

Pětatřicetiletý Kadireshan Selvachandran, řidič autorikši pracující v Kolombu, stál ve frontě na pohonné hmoty tři dny. Poslední dvě noci strávil ve svém vozidle v naději, že se mu podaří koupit dostatek paliva na celý den. Žeton však nedostal.

„Jsme vyřízení. Teď říkají, že na příštích 13 dní dostanou palivo jen nezbytné služby. My děláme i základní služby, živíme naše děti,“ řekl.

Selvachandran je odhodlán neopustit frontu, dokud nedostane palivo.

Podle odborníků by jednání s MMF mohla vyústit v některé drastické a hluboké strukturální reformy.

Politická analytička Dr. Aruna Kulatunga řekla televizi Al Jazeera, že některé z těchto reforem mohou zahrnovat odstranění duopolu v energetickém sektoru, ukončení dovozních omezení, zvýšení zdanění příjmů a nepřímých daní a privatizaci nebo prodej neproduktivních státních podniků.

Na stole je také zrušení zákona o rýžových pozemcích, který zakazuje rozvoj a dokonce i další zemědělské práce na opuštěných rýžových pozemcích, a převod neproduktivních státních pozemků zemědělcům a bývalým zaměstnancům statků, uvedl.

„Je to dvousečná zbraň. Na jedné straně lze předpokládat vážné ztráty pracovních míst, zatímco na druhé straně hluboké sociální reformy, jako je přerozdělování půdy a umožnění produktivního využití opuštěné rýžové půdy, zvýší příjmy mnoha marginálně postižených lidí,“ řekl Kulatunga pro Al Jazeeru.

Pro Lechchami z Ratnapury je to však dlouhé čekání, zatímco mít tři jídla denně se pro ni „stalo luxusem“. Odborníci varují, že jedním z dlouhodobých důsledků hospodářské krize může být chronická podvýživa pro další generace.

Světový potravinový program OSN uvádí, že 22 % obyvatel Srí Lanky „trpí nedostatkem potravin a potřebuje pomoc“. Lékařský výzkumný ústav (MRI) v zemi zahájil průzkum, který se zabývá stavem podvýživy obyvatel.

„Podvýživa v předkrizovém období byla vysoká. Nyní s ekonomickou krizí se určitě zvýší,“ uvedla pro Al Džazíru doktorka Renuka Jayatissa, odbornice na výživu z MRI.

Lechchami říká, že cena většiny potravin se oproti loňsku ztrojnásobila. Čím déle bude vládě trvat, než krizi zmírní, tím hůře na tom její rodina bude.

Vláda omezuje prodej pohonných hmot pro základní služby, což znamená méně práce pro lidi, jejichž živobytí závisí na denní mzdě. Devětačtyřicetiletá Velu Anna Lechchami z vesnice Ratnapura, vzdálené asi 100 km od hlavního srílanského města Kolomba, je vděčná i za tu nejmenší práci, kterou dostane. Pokud ona nebo její manžel najdou práci na úklid, vaření nebo trhání čajových lístků, budou mít ten den na stole jídlo. Ale vzhledem ke katastrofální hospodářské krizi na Srí Lance je práce málo, a pokud si něco najdou, je další výzvou dostat se do práce. Srí Lanka v pondělí omezila prodej pohonných hmot a do 10. července je poskytuje pouze pro nezbytné služby. Tento zoufalý krok byl učiněn, protože ostrovní zemi došly devizové prostředky na nákup pohonných hmot. Pro Lechchami to znamená méně práce. Jsou dny, kdy přežívá jen na šálku obyčejného čaje s trochou cukru. Jindy přežívá díky tomu, že si uvaří chlebovník, který jí nabídne soused. Zdroj: NYTimes.com "Jiná možnost pro nás není. Musíme pracovat, abychom si koupili jídlo na celý den. Snažíme se přežít. Nic jiného nám nezbývá," řekla Al-Džazíře. Srí Lanka se potýká s nejhorší hospodářskou krizí za posledních více než 70 let a podle oficiálních údajů se její ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku snížila o 1,6 %. Země nesplácí svůj zahraniční dluh ve výši 51 miliard dolarů a nyní vede záchranné rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Inflace dosáhla minulý měsíc rekordních 45,3 procenta, zatímco rupie letos oslabila vůči dolaru o více než 50 procent. Nedostatek zahraničních měn potřebných k dovozu pohonných hmot, hnojiv a dalších základních produktů má na ekonomiku země zničující dopad. Premiér Ranil Wickremesinghe minulý týden řekl parlamentu, že země čelí rekordní recesi. Protestující již několik měsíců požadují odstoupení prezidenta Gotabayi Rajapaksy kvůli postupu vlády při řešení krize. Další dva vlivní Radžapaksové - premiér Mahinda Radžapaksa a ministr financí Basil Radžapaksa - již rezignovali. "Skončili jsme" Zdroj: Newzflash.in Hospodářská krize donutila lidi na celém ostrově stát několikadenní fronty na nákup základního zboží, jako jsou pohonné hmoty a plyn na vaření. Na čerpacích stanicích byli rozmístěni bezpečnostní pracovníci, aby kontrolovali davy lidí. Ve snaze ukončit krizi s pohonnými hmotami ministr energetiky Kanchana Wijesekara v úterý na Twitteru uvedl, že vláda povolí dovoz a maloobchodní prodej pohonných hmot společnostem ze zemí produkujících ropu. Úřady také tento týden zavedly systém žetonů, aby lidé nemuseli stát ve frontách u čerpacích stanic. Ten však způsobil další chaos. Pětatřicetiletý Kadireshan Selvachandran, řidič autorikši pracující v Kolombu, stál ve frontě na pohonné hmoty tři dny. Poslední dvě noci strávil ve svém vozidle v naději, že se mu podaří koupit dostatek paliva na celý den. Žeton však nedostal. "Jsme vyřízení. Teď říkají, že na příštích 13 dní dostanou palivo jen nezbytné služby. My děláme i základní služby, živíme naše děti," řekl. Zdroj: Globaltimes.cn Selvachandran je odhodlán neopustit frontu, dokud nedostane palivo. Podle odborníků by jednání s MMF mohla vyústit v některé drastické a hluboké strukturální reformy. Politická analytička Dr. Aruna Kulatunga řekla televizi Al Jazeera, že některé z těchto reforem mohou zahrnovat odstranění duopolu v energetickém sektoru, ukončení dovozních omezení, zvýšení zdanění příjmů a nepřímých daní a privatizaci nebo prodej neproduktivních státních podniků. Na stole je také zrušení zákona o rýžových pozemcích, který zakazuje rozvoj a dokonce i další zemědělské práce na opuštěných rýžových pozemcích, a převod neproduktivních státních pozemků zemědělcům a bývalým zaměstnancům statků, uvedl. "Je to dvousečná zbraň. Na jedné straně lze předpokládat vážné ztráty pracovních míst, zatímco na druhé straně hluboké sociální reformy, jako je přerozdělování půdy a umožnění produktivního využití opuštěné rýžové půdy, zvýší příjmy mnoha marginálně postižených lidí," řekl Kulatunga pro Al Jazeeru. Pro Lechchami z Ratnapury je to však dlouhé čekání, zatímco mít tři jídla denně se pro ni "stalo luxusem". Odborníci varují, že jedním z dlouhodobých důsledků hospodářské krize může být chronická podvýživa pro další generace. Zdroj: CNN.com Světový potravinový program OSN uvádí, že 22 % obyvatel Srí Lanky "trpí nedostatkem potravin a potřebuje pomoc". Lékařský výzkumný ústav (MRI) v zemi zahájil průzkum, který se zabývá stavem podvýživy obyvatel. "Podvýživa v předkrizovém období byla vysoká. Nyní s ekonomickou krizí se určitě zvýší," uvedla pro Al Džazíru doktorka Renuka Jayatissa, odbornice na výživu z MRI. Lechchami říká, že cena většiny potravin se oproti loňsku ztrojnásobila. Čím déle bude vládě trvat, než krizi zmírní, tím hůře na tom její rodina bude.