Administrativa prezidenta Joea Bidena údajně přepracovává svou Národní bezpečnostní strategii, kterou musí Bílý dům každoročně zasílat Kongresu, aby zohlednila poučení z války na Ukrajině. Jedním z témat, s nimiž se tento dokument bude muset vypořádat mimo tradiční zaměření na státnické a diplomatické záležitosti, jsou potraviny.
Konflikt na Ukrajině dostal geopolitiku potravin do popředí zájmu, protože ruský prezident Vladimir Putin použil hlad jako zbraň proti Kyjevu a velké části světa. Putin dává názornou lekci, jak může geopolitická nejistota způsobit nedostatek potravin – což pak může zhoršit celou řadu problémů na celém světě.
Nedávná zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství je chmurným čtením. Počet podvyživených lidí na světě se v letech 2019 až 2021 zvýšil možná o 150 milionů, a to především v důsledku pandemie Covid-19. V roce 2020 vzrostl počet osob se středně závažnou nebo závažnou potravinovou nedostatečností zhruba o tolik, jako v předchozích pěti letech dohromady. Téměř 3,1 miliardy lidí si nemohlo dovolit zdravou stravu; podle některých odhadů se počet lidí na pokraji hladomoru od roku 2019 zdesetinásobil.
„Letošní zpráva by měla rozptýlit všechny přetrvávající pochybnosti o tom, že svět v boji proti hladu ustupuje“, uzavírá FAO. Válka na Ukrajině tento problém ještě prohloubila.
Ruská blokáda uvěznila ukrajinské obilí, které obvykle živí miliony lidí na celém světě, a obzvláště tvrdě zasáhla rozvojové regiony, jako je Blízký východ a Afrika. Západní sankce ztížily globálním zákazníkům nákup ruských hnojiv. Vyšší náklady na energie a dopravu rovněž zvyšují ceny potravin.
Světový potravinový program odhaduje, že v roce 2022 se může dalších 47 milionů lidí dostat do akutní potravinové nejistoty, což znamená, že nebudou mít dostatek potravin pro zdravý a produktivní život. V Somálsku, Jemenu, Súdánu a dalších zemích roste počet úmrtí v důsledku hladu, protože vzácné dolary na pomoc jsou přesměrovány na Ukrajinu. Nepočítejte s tím, že bolest rychle pomine: Pokud dlouhý konflikt naruší postupnou ukrajinskou úrodu, může se ještě zhoršit.
Ekonom Amartya Sen tvrdí, že hladomor je produktem politických patologií. Nenechte se mýlit: Putin využívá hladu ke svým politickým cílům.
Cílem Ruska je izolovat Ukrajinu od jejích mezinárodních příznivců tím, že vyvolá vlny globálních nepokojů, které nakonec kyjevské podporovatele unaví. Ruští diplomaté mohou předstírat, že se konstruktivně účastní jednání o znovuotevření černomořského obchodu. Putin však nemá zájem na tom, aby tato jednání byla úspěšná, protože by tím přišel o jednu ze svých nejsilnějších forem vlivu.
Nepodceňujte globální dopady. Intenzivní hlad na Blízkém východě a v severní Africe by mohl vyvolat příliv uprchlíků, který by ještě více narušil politiku Evropy a prohloubil její vnitřní rozpory. Nedostatek potravin může způsobit nával do přetížených měst, vyvolat bídu, které využijí extremistické skupiny, a jinak urychlit násilí a nestabilitu.
Ministr zahraničí Antony Blinken například obvinil ruskou politiku z prohloubení nedostatku potravin, který způsobil pád vlády na Srí Lance.
Putinova strategie by nakonec mohla být úspěšná, což by přimělo méně angažované stoupence Kyjeva volat po ukrajinských ústupcích. Mohla by také katastrofálně selhat a vyprovokovat Washington a další západní země, aby Putinovu černomořskou blokádu prolomily silou. Nebo by mohla jednoduše vyvolat další politické a strategické turbulence ve světě, který byl předtím sotva stabilní.
Rozhodně by to nebylo poprvé, kdy se potraviny a geopolitika vzájemně ovlivňují výbušným způsobem. K ruské revoluci v roce 1917 došlo, když první světová válka přetížila nedostatečný železniční systém a znemožnila nasytit rozzlobené obyvatelstvo. Tato revoluce zase vyřadila Rusko z války a zároveň rozpoutala ideologii komunismu, která přispěla k tomu, že 20. století se stalo nejkrvavějším v dějinách.
Deset let po začátku dalšího století došlo k arabskému jaru, částečně kvůli rostoucím cenám potravin, které vyvolaly masové nepokoje. Vojenské a politické otřesy na Blízkém východě dosud plně nepolevily, mimo jiné se projevily občanskými válkami v Sýrii a Libyi. Potravinová a mezinárodní nejistota spolu souvisejí.
Vlády a mezinárodní orgány mohou tento problém zmírnit: zvýšit zemědělské výnosy, upřednostnit produkci potravin, které jsou nezbytné pro zdravou výživu, posílit nouzovou podporu chudých a nasměrovat větší mezinárodní pomoc postiženým obyvatelům. Spojené státy se snaží zvýšit vývoz ukrajinského obilí tím, že využívají pozemní a říční cesty k jeho přepravě přes sousední země a poté do zahraničí. Tím se však pravděpodobně uvolní pouze zlomek ukrajinského obilí, které je drženo jako rukojmí.
Kořeny problému na Ukrajině nejsou technokratické, ale geopolitické: Bezohledný tyran omezuje světové zásoby potravin v naději, že svého souseda izoluje a následně si ho podrobí. Spojené státy a další přední demokracie zatím nepřišly na to, jak tento problém vyřešit – což může být předzvěstí toho, jak se budou potraviny a konflikty v roztříštěném světě stále více ovlivňovat.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
