Jednoho květnového večera se obyvatelé shromáždili v zasedací místnosti v Pembroke, aby rozhodli o budoucnosti svého města. Na programu jednání bylo následující: Mělo by město Pembroke zakázat průmyslovou těžbu kovů?
Koalice zemědělců, ekologů a důchodců, která hlasování svolala, si nebyla jistá, co může očekávat. Pembroke, město s méně než 900 obyvateli, není zrovna liberální baštou – Donald Trump v tomto okrese dvakrát zvítězil. Nejednalo se však o celostátní volby a hrozba těžby nebyla abstraktní: v roce 2021 kanadská společnost Wolfden Resources představila plány na těžbu stříbra na kopci od studní, z nichž obyvatelé čerpají vodu, a pouhé 2 míle od bohatého ústí zálivu Cobscook Bay.
Severine von Tscharner Flemingová, jedna z vůdkyň občanského úsilí o zastavení dolu, to vyjádřila takto: V Pembroke „nejsou všichni lidé ve stejné části politického spektra, ale naše společná půda je doslova naší společnou půdou“.
Flemingová se do Pembroke přestěhovala v roce 2017, přitahovala ji hustě zalesněná oblast, rybářské hospodářství a dostupná zemědělská půda. Nyní vede ekologickou farmu s výhledem na záliv Cobscook Bay a také organizaci Greenhorns, která se věnuje přechodu farem na rozmanitější, odolnější a ekologičtější zemědělské systémy.
Když se Flemingová dozvěděla, že Wolfden plánuje v Pembroke těžit stříbro, považovala to za existenční hrozbu pro komunitu. Pomohla založit Výbor pro čistou vodu v Pembroke, aby oslovila své sousedy na základě něčeho, s čím se všichni mohou ztotožnit: potřeby čisté vody. Výbor uspořádal informační schůzky s odborníky na zdraví, právo a geologii, včetně jedné s dlouholetou aktivistkou Anishinaabe Winonou LaDukovou.
Účastníci se dozvěděli, jaká nebezpečí s sebou nese tento typ těžby stříbra: Když se sulfidová ložiska nebo hlušina vystaví působení kyslíku a vody, vzniká kyselina sírová, která může z okolních hornin vyluhovat těžké kovy, jako je olovo, arsen a rtuť. To může vést k tomu, co webové stránky PCWC popisují jako „samopodporující a často nekontrolovatelný proces“: kyselé důlní odvodňování.
„Jakmile se jednou spustí,“ říká Flemingová, „má to své vlastní sebenaplňující se proroctví zkázy.“
V nejhorších případech zanechává tato drenáž vodní život a životně důležité rostliny bojovat v prostředí, které má blíže ke kyselině z baterií než k vodě.
Vědec a bývalý zákonodárce státu Maine Ralph Chapman, který hovořil na jednom z informačních setkání, řekl In These Times, že důl by znamenal riziko trvalého znečištění podzemních vod v Pembroke a zálivu.
„Kontaminaci podzemních vod nelze současnými technologiemi napravit,“ říká Chapman. „Těžké kovy a atomy kovů nezmizí.“
Kmen Passamaquoddy, jehož vládní úřady se nacházejí asi 6 mil východně od Pembroke, přistoupil k problému jako lidé, jejichž předkové „obývali tento region více než 12 000 let“, říká historik kmene Dwayne Tomah, který rovněž vystoupil na jednom ze zasedání. Kmen je na zálivu do značné míry závislý kvůli lovu hřebenatek a rybolovu. Kmen by podle Tomaha nedovolil, aby Wolfden „přišel na území a ovlivnil naše blízké sousedy“.
„Když začnete ovlivňovat vodu,“ říká, „začne to ovlivňovat nás všechny.“
Společnost Wolfden neodpověděla na žádost o komentář, ale na svých internetových stránkách tvrdí, že minimalizuje „jakýkoli negativní dopad na životní prostředí a místní obyvatelstvo“.
Chapman říká, že těžba, která probíhala v Maine až do 70. let 20. století, způsobila, že státní daňoví poplatníci zaplatili desítky milionů dolarů jen proto, aby se „pokusili snížit míru kyselého důlního odtoku“. A sanace „musí být prováděna trvale“, dodává Chapman.
Aby zastavily důl Wolfden, obrátily se skupiny na ústavu státu Maine, která dává městům a obcím široké pravomoci „domácího práva“. Na sepsání návrhu spolupracovaly s právní firmou a chodily po domech a mluvily se sousedy. Nakonec se jim podařilo shromáždit 100 podpisů potřebných pro veřejné hlasování.
Dobrovolníci, včetně Catherin Adelmanové, viceprezidentky organizace Friends of Cobscook Bay, pozorně naslouchali obyvatelům, kteří se obávali, že vyhláška zakáže i místní štěrkovny. „Museli jsme říct: ‚Ne, tohle je těžba sulfidů kovů. Tady nejde o štěrkovny,“ říká Adelmanová. Tyto rozhovory mezi čtyřma očima byly „skutečnou prací, která nás dovedla k hlasování“.
Dne 4. května přišlo 129 obyvatel hlasovat proti těžbě, zatímco 48 hlasovalo pro.
Ačkoli Pembroke nebude brzy sloužit jako místo, kde se bude ve velkém těžit kovy, Flemingová obrací pozornost k sousedním městům, aby zabránil případnému druhému pokusu Wolfdenu.
Flemingová říká, že „v těchto malých městech nás není tolik“. „Takže je zcela jasné, že pokud nebudete jednat, k akci nemusí dojít.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
