V recenzovaném článku zveřejněném v časopise PLoS Biology vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley uvedli, že našli potenciální souvislost mezi narušeným spánkem a sobectvím.
Je známo, že nedostatek spánku kromě snížení hladiny energie vyvolává také fyzické účinky, jako je snížená pozornost, špatné rozhodování a zhoršená paměť – ale podle studie z Berkeley by mohl také zabíjet naše altruistické sklony.
Studie zjistila, že ztráta pouhé jedné hodiny spánku může stačit k tomu, aby zničila naši ochotu pomáhat druhým – dokonce i rodině a blízkým přátelům.
Výzkumný tým provedl řadu experimentů, aby zjistil souvislost mezi spánkem a sobectvím.
Zdroj: Unspalsh
Nejprve analyzovali chování lidí po noci, kdy se dobře vyspali, a po noci, kdy byli spánku zbaveni, a zjistili, že 78 % účastníků vykazovalo „snížení touhy pomáhat druhým“, když přišli o spánek.
Tento efekt byl konzistentní u všech účastníků, poznamenali vědci, bez ohledu na jejich náladu, úroveň energie nebo na to, zda byli empatickými jedinci.
„Odstoupení od pomoci způsobené ztrátou spánku bylo významné bez ohledu na to, zda se okolnosti týkaly pomoci cizí osobě nebo pomoci někomu známému (tj. přátelům/kolegyním),“ dodali.
„To by naznačovalo, že známost s osobou, která potřebuje pomoc (např. přítel versus cizí člověk), zřejmě neposkytuje imunitu proti snížení touhy jednat altruisticky, které je spojeno se ztrátou spánku.“
Poté provedli skenování mozku, požádali účastníky, aby vyplnili dotazníky chování, a sledovali změny v charitativních darech, když Američané ztratili hodinu spánku při přechodu na letní čas.
Analýzy magnetické rezonance prokázaly souvislost mezi ztrátou spánku a sníženou aktivitou v části mozku, která je spojena s prosociálním chováním – chováním, které je prospěšné pro ostatní lidi nebo pro celou společnost.
Zdroj: Unsplash
Průzkumy chování, při nichž účastníci sami uváděli délku svého spánku a chování následující den, zjistily, že horší spánková efektivita souvisí s poklesem touhy pomáhat druhým následující den.
Vědci mezitím zjistili, že přechod na letní čas, který znamenal, že obrovské masy obyvatel USA ztratily hodinu spánku, „snižuje reálné behaviorální činy altruistické pomoci na širší společenské úrovni“.
Vědci analyzovali více než 3 miliony dobročinných darů, které byly v USA uskutečněny v letech 2001-2016 během přechodu na letní čas vždy na jaře ve státech, které dodržovaly letní čas.
„Přechod na letní čas byl spojen s významným poklesem altruistického rozhodnutí rozdat peníze (darovat) ve srovnání s týdny před nebo po přechodu,“ uvedli vědci.
„Zjištění všech tří studií potvrzují, že nedostatečný spánek (jak kvantita, tak kvalita) je degradující silou, která ovlivňuje, zda si lidé chtějí navzájem pomáhat, a zda se skutečně rozhodnou si pomáhat,“ dodali.
„Důsledky tohoto vlivu mohou být netriviální, když vezmeme v úvahu zásadní význam lidské pomoci pro udržení kooperativní, občanské společnosti v kombinaci s uváděným poklesem dostatečného spánku v mnoha zemích prvního světa.“
Ukázalo se, že byste možná měli svému unavenému kolegovi dopřát trochu volnosti.
V recenzovaném článku zveřejněném v časopise PLoS Biology vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley uvedli, že našli potenciální souvislost mezi narušeným spánkem a sobectvím.
Je známo, že nedostatek spánku kromě snížení hladiny energie vyvolává také fyzické účinky, jako je snížená pozornost, špatné rozhodování a zhoršená paměť - ale podle studie z Berkeley by mohl také zabíjet naše altruistické sklony.
Studie zjistila, že ztráta pouhé jedné hodiny spánku může stačit k tomu, aby zničila naši ochotu pomáhat druhým - dokonce i rodině a blízkým přátelům.
Výzkumný tým provedl řadu experimentů, aby zjistil souvislost mezi spánkem a sobectvím.
Zdroj: Unspalsh
Nejprve analyzovali chování lidí po noci, kdy se dobře vyspali, a po noci, kdy byli spánku zbaveni, a zjistili, že 78 % účastníků vykazovalo "snížení touhy pomáhat druhým", když přišli o spánek.
Tento efekt byl konzistentní u všech účastníků, poznamenali vědci, bez ohledu na jejich náladu, úroveň energie nebo na to, zda byli empatickými jedinci.
"Odstoupení od pomoci způsobené ztrátou spánku bylo významné bez ohledu na to, zda se okolnosti týkaly pomoci cizí osobě nebo pomoci někomu známému (tj. přátelům/kolegyním)," dodali.
"To by naznačovalo, že známost s osobou, která potřebuje pomoc (např. přítel versus cizí člověk), zřejmě neposkytuje imunitu proti snížení touhy jednat altruisticky, které je spojeno se ztrátou spánku."
Poté provedli skenování mozku, požádali účastníky, aby vyplnili dotazníky chování, a sledovali změny v charitativních darech, když Američané ztratili hodinu spánku při přechodu na letní čas.
Analýzy magnetické rezonance prokázaly souvislost mezi ztrátou spánku a sníženou aktivitou v části mozku, která je spojena s prosociálním chováním - chováním, které je prospěšné pro ostatní lidi nebo pro celou společnost.
Zdroj: Unsplash
Průzkumy chování, při nichž účastníci sami uváděli délku svého spánku a chování následující den, zjistily, že horší spánková efektivita souvisí s poklesem touhy pomáhat druhým následující den.
Vědci mezitím zjistili, že přechod na letní čas, který znamenal, že obrovské masy obyvatel USA ztratily hodinu spánku, "snižuje reálné behaviorální činy altruistické pomoci na širší společenské úrovni".
Vědci analyzovali více než 3 miliony dobročinných darů, které byly v USA uskutečněny v letech 2001-2016 během přechodu na letní čas vždy na jaře ve státech, které dodržovaly letní čas.
"Přechod na letní čas byl spojen s významným poklesem altruistického rozhodnutí rozdat peníze (darovat) ve srovnání s týdny před nebo po přechodu," uvedli vědci.
"Zjištění všech tří studií potvrzují, že nedostatečný spánek (jak kvantita, tak kvalita) je degradující silou, která ovlivňuje, zda si lidé chtějí navzájem pomáhat, a zda se skutečně rozhodnou si pomáhat," dodali.
"Důsledky tohoto vlivu mohou být netriviální, když vezmeme v úvahu zásadní význam lidské pomoci pro udržení kooperativní, občanské společnosti v kombinaci s uváděným poklesem dostatečného spánku v mnoha zemích prvního světa."
