V rozhovoru pro televizi CNBC na Ambrosettiho fóru v Itálii Ferguson uvedl, že již došlo k událostem, které jsou katalyzátorem opakování 70. let, období charakterizovaného finančními otřesy, politickými střety a občanskými nepokoji. Tentokrát však bude závažnost těchto otřesů pravděpodobně větší a trvalejší.
„Složky 70. let jsou již na místě,“ řekl Ferguson, Milbank Family Senior Fellow v Hooverově institutu na Stanfordově univerzitě, Stevu Sedgwickovi z CNBC.
„Chyby měnové a fiskální politiky z loňského roku, které tuto inflaci odstartovaly, jsou velmi podobné těm z 60. let,“ řekl a přirovnal nedávný růst cen k úporně vysoké inflaci ze 70. let.
„A stejně jako v roce 1973 dojde k válce,“ pokračoval s odkazem na arabsko-izraelskou válku z roku 1973 – známou také jako Jomkipurská válka – mezi Izraelem a koalicí arabských států vedenou Egyptem a Sýrií.
Zdroj: Getty Images
Stejně jako současná ruská válka na Ukrajině vedla arabsko-izraelská válka v roce 1973 k mezinárodnímu zapojení tehdejších velmocí Sovětského svazu a USA a vyvolala širší energetickou krizi. Jenže tehdy konflikt trval pouhých 20 dní. Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu nyní trvá již šestý měsíc, což naznačuje, že případné důsledky pro energetické trhy by mohly být mnohem horší.
„Tato válka trvá mnohem déle než válka v roce 1973, takže energetický šok, který způsobuje, bude ve skutečnosti trvalejší,“ řekl Ferguson.
Rok 2020 je horší než 70. léta 20. století Politici a centrální bankéři se snaží zmírnit nejhorší dopady pádu tím, že zvyšují úrokové sazby, aby bojovali proti inflaci, a snižují závislost na dovozu ruských energií.
Ferguson, který je autorem 16 knih, včetně své poslední „Doom: The Politics of Catastrophe“, však uvedl, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že by se současným krizím dalo předejít.
Zdroj: Getty Images
„Proč by to nemělo být stejně zlé jako v 70. letech?“ řekl. „Dovolím si říci, že to bude na hraně: Zvažme možnost, že by rok 2020 mohl být ve skutečnosti horší než 70. léta.“
Mezi důvody podle něj patří současný nižší růst produktivity, vyšší úroveň zadlužení a méně příznivé demografické podmínky v současnosti ve srovnání s obdobím před 50 lety.
„V 70. letech jste alespoň měli dohodu o uvolnění napětí mezi velmocemi. Nyní mezi Washingtonem a Pekingem moc détente nevidím. Ve skutečnosti vidím pravý opak,“ řekl s odkazem na nedávné střety ohledně Tchaj-wanu.
Ošidnost globálních krizí Lidé rádi věří, že globální otřesy probíhají s určitým řádem nebo předvídatelností. Podle Fergusona je to však omyl.
Ve skutečnosti se katastrofy spíše než rovnoměrně rozložené v historii, jako zvonová křivka, dějí nelineárně a najednou, řekl.
„Rozložení v historii opravdu není normální, zejména pokud jde o věci, jako jsou války a finanční krize nebo třeba pandemie,“ řekl Ferguson.
Zdroj: Getty Images
„Začínáte morovou epidemií – nebo něčím, co nevidíme příliš často, opravdu rozsáhlou globální pandemií – která zabije miliony lidí a všelijak naruší ekonomiku. Pak ji zasáhne velký měnový a fiskální šok. A pak se přidá geopolitický šok.“
Tento chybný odhad vede k tomu, že lidé jsou příliš optimističtí a v konečném důsledku nepřipravení na zvládání velkých krizí, řekl.
„V jejich hlavách je svět tak nějak zprůměrovaný a není pravděpodobné, že by došlo ke skutečně špatným výsledkům. To vede lidi … k tomu, že jsou poněkud přehnaně optimističtí,“ řekl.
Jako příklad Ferguson uvedl, že provedl průzkum mezi účastníky Ambrosetti – fóra v Itálii, kterého se účastní političtí představitelé a podnikatelská elita – a zjistil, že nízké jednociferné procento očekává v nadcházejících měsících pokles investic v Itálii.
„Je to země, která směřuje k recesi,“ řekl.
Historik Niall Ferguson v pátek varoval, že svět spěje do éry politických a ekonomických otřesů podobných 70. letům - jen horších.
V rozhovoru pro televizi CNBC na Ambrosettiho fóru v Itálii Ferguson uvedl, že již došlo k událostem, které jsou katalyzátorem opakování 70. let, období charakterizovaného finančními otřesy, politickými střety a občanskými nepokoji. Tentokrát však bude závažnost těchto otřesů pravděpodobně větší a trvalejší.
"Složky 70. let jsou již na místě," řekl Ferguson, Milbank Family Senior Fellow v Hooverově institutu na Stanfordově univerzitě, Stevu Sedgwickovi z CNBC.
"Chyby měnové a fiskální politiky z loňského roku, které tuto inflaci odstartovaly, jsou velmi podobné těm z 60. let," řekl a přirovnal nedávný růst cen k úporně vysoké inflaci ze 70. let.
"A stejně jako v roce 1973 dojde k válce," pokračoval s odkazem na arabsko-izraelskou válku z roku 1973 - známou také jako Jomkipurská válka - mezi Izraelem a koalicí arabských států vedenou Egyptem a Sýrií.
Zdroj: Getty Images
Stejně jako současná ruská válka na Ukrajině vedla arabsko-izraelská válka v roce 1973 k mezinárodnímu zapojení tehdejších velmocí Sovětského svazu a USA a vyvolala širší energetickou krizi. Jenže tehdy konflikt trval pouhých 20 dní. Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu nyní trvá již šestý měsíc, což naznačuje, že případné důsledky pro energetické trhy by mohly být mnohem horší.
"Tato válka trvá mnohem déle než válka v roce 1973, takže energetický šok, který způsobuje, bude ve skutečnosti trvalejší," řekl Ferguson.
Rok 2020 je horší než 70. léta 20. stoletíPolitici a centrální bankéři se snaží zmírnit nejhorší dopady pádu tím, že zvyšují úrokové sazby, aby bojovali proti inflaci, a snižují závislost na dovozu ruských energií.
Ferguson, který je autorem 16 knih, včetně své poslední "Doom: The Politics of Catastrophe", však uvedl, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že by se současným krizím dalo předejít.
Zdroj: Getty Images
"Proč by to nemělo být stejně zlé jako v 70. letech?" řekl. "Dovolím si říci, že to bude na hraně: Zvažme možnost, že by rok 2020 mohl být ve skutečnosti horší než 70. léta."
Mezi důvody podle něj patří současný nižší růst produktivity, vyšší úroveň zadlužení a méně příznivé demografické podmínky v současnosti ve srovnání s obdobím před 50 lety.
"V 70. letech jste alespoň měli dohodu o uvolnění napětí mezi velmocemi. Nyní mezi Washingtonem a Pekingem moc détente nevidím. Ve skutečnosti vidím pravý opak," řekl s odkazem na nedávné střety ohledně Tchaj-wanu.
Ošidnost globálních krizíLidé rádi věří, že globální otřesy probíhají s určitým řádem nebo předvídatelností. Podle Fergusona je to však omyl.
Ve skutečnosti se katastrofy spíše než rovnoměrně rozložené v historii, jako zvonová křivka, dějí nelineárně a najednou, řekl.
"Rozložení v historii opravdu není normální, zejména pokud jde o věci, jako jsou války a finanční krize nebo třeba pandemie," řekl Ferguson.
Zdroj: Getty Images
"Začínáte morovou epidemií - nebo něčím, co nevidíme příliš často, opravdu rozsáhlou globální pandemií - která zabije miliony lidí a všelijak naruší ekonomiku. Pak ji zasáhne velký měnový a fiskální šok. A pak se přidá geopolitický šok."
Tento chybný odhad vede k tomu, že lidé jsou příliš optimističtí a v konečném důsledku nepřipravení na zvládání velkých krizí, řekl.
"V jejich hlavách je svět tak nějak zprůměrovaný a není pravděpodobné, že by došlo ke skutečně špatným výsledkům. To vede lidi … k tomu, že jsou poněkud přehnaně optimističtí," řekl.
Jako příklad Ferguson uvedl, že provedl průzkum mezi účastníky Ambrosetti - fóra v Itálii, kterého se účastní političtí představitelé a podnikatelská elita - a zjistil, že nízké jednociferné procento očekává v nadcházejících měsících pokles investic v Itálii.
"Je to země, která směřuje k recesi," řekl.
