Cílem dohody uzavřené v červenci, která vytvořila chráněný námořní tranzitní koridor, bylo zmírnit celosvětový nedostatek potravin, přičemž mezi zákazníky Ukrajiny patřily některé z nejchudších zemí světa.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres uvedl, že dohoda přinese úlevu rozvojovým zemím „na pokraji bankrotu a nejzranitelnějším lidem na pokraji hladomoru“.
Nicméně dohoda byla od počátku založena na usnadnění obchodních dodávek.
Na počátku se také nevyhnutelně soustředila na přesun lodí, které již několik měsíců uvízly v ukrajinských přístavech a z nichž většina byla naložena kukuřicí a rezervována rozvinutými zeměmi, jako je Španělsko, aby byla použita na krmivo pro zvířata nebo biopaliva.
Většina loňské úrody pšenice na Ukrajině, která se sklízí dříve než kukuřice, již byla vypravena, když do země vstoupila ruská vojska.
Rozvojové země jako Somálsko a Eritrea jsou do značné míry závislé na dovozu pšenice z Ruska i Ukrajiny.
Pakt vytvořil bezpečný plavební kanál pro vývoz ze tří ukrajinských přístavů a na počátku se soustředil na to, aby lodě, které od únorové ruské invaze uvízly ve válkou zmítané zemi, mohly odplout.
Doposud bylo odesláno přibližně 2,07 milionu tun zemědělských produktů, převážně kukuřice, ale také množství sójových bobů, slunečnicového oleje, slunečnicového šrotu a ječmene. Dodávky pšenice dosáhly něco málo přes 500 000 tun.
To částečně odráží načasování ruské invaze, neboť velká část loňské úrody pšenice byla vyvezena již v únoru, protože se sklízí několik měsíců před kukuřicí, a proto bývá odesílána dříve.
Odhaduje se, že v přístavech jsou tři miliony tun obilí, které je třeba nejprve odvézt, což pravděpodobně potrvá přibližně do poloviny září.
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solsky minulý týden agentuře Reuters řekl, že zemědělský vývoz by se mohl v říjnu zvýšit na 6-6,5 milionu tun, což je dvojnásobek objemu z července.
Stále však připlouvá příliš málo velkých lodí na to, aby bylo možné udržet požadované tempo potřebného objemu.
Vyloučení Mykolajivu, druhého největšího obilného terminálu v zemi podle údajů o dodávkách za rok 2021, rovněž ztěžuje takový nápor na vývoz.
Prudký pokles dodávek z Ukrajiny sehrál roli při zvyšování světových cen potravin v době, kdy ve světě roste hlad. K růstu cen potravin přispěla také pandemie COVID-19 a klimatické šoky.
Aby to však mělo zásadní dopad na celosvětové zásobování, bude třeba přes koridor přepravit mnohem větší objemy.
Na Ukrajině zůstalo přibližně 20 milionů tun obilí z loňské sklizně, které se hromadí po celé zemi, stejně jako letošní úroda pšenice, která se odhaduje na dalších přibližně 20 milionů tun.
Tři přístavy zapojené do dohody – Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj – mají dohromady kapacitu pro přepravu přibližně tří milionů tun měsíčně a někteří očekávají, že této úrovně vývozu by mohlo být potenciálně dosaženo v říjnu.
K přepravě tak velkého objemu obilí však bude zapotřebí obrovské množství lodí a někteří majitelé lodí se mohou obávat vplout do válečné zóny, zejména s ohledem na hrozbu min a vysoké náklady na pojištění.
Ceny pšenice na burze Chicago Board of Trade Wv1 po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly, ale již začátkem července, několik týdnů před dohodnutím námořního koridoru, klesly zpět na úroveň před invazí.
Mezi hlavní faktory, které snižují ceny pšenice na chicagském trhu, patří rekordní letošní úroda v hlavním vývozci Rusku, chmurný výhled světové ekonomiky a silný dolar.
Analytici však jako medvědí tržní faktor uvádějí možnost většího vývozu z Ukrajiny, přestože koridorem bylo dosud vyvezeno pouze asi 500 000 tun pšenice. Ukrajina v posledních sezónách vyvážela přibližně 18 milionů tun ročně.
Ceny základních potravinářských produktů na bázi pšenice, jako je chléb a nudle, zůstávají v mnoha rozvojových zemích i přes pokles chicagských futures výrazně nad úrovní před invazí v důsledku slabých místních měn a vyšších cen energií, které zvýšily náklady, například na dopravu a balení.
Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z nastražení mnoha námořních min, které nyní plují kolem Černého moře. Ty představují značnou hrozbu a jeden z členů posádky první lodi Razoni plující pod vlajkou Sierry Leone je uvedl jako jedinou věc, které se obává.
Miny se vzdalují od ukrajinských břehů a rumunské, bulharské a turecké vojenské potápěčské týmy zneškodňují ty, které se ocitly v jejich vodách.
Jejich odminování mohlo trvat měsíce a před vstupem obilného paktu v platnost na to nebyl dostatek času.
Společné koordinační centrum se sídlem v Istanbulu, které na dohodu dohlíží a je složeno z tureckých, ruských, ukrajinských úředníků a úředníků OSN, minulý měsíc zveřejnilo dlouho očekávané postupy týkající se plavebního kanálu, jejichž cílem je zmírnit obavy, které mají pojišťovny a majitelé lodí.
Pojišťovny již dříve uvedly, že jsou ochotny poskytnout pojistné krytí, pokud bude zajištěn doprovod mezinárodního námořnictva a jasná strategie pro řešení problémů s námořními minami.
V jednom z prvních kroků po uzavření dohody z 22. července zřídili londýnský pojistitel Lloyd’s Ascot a makléř Marsh MMC.N námořní pojištění nákladu a válečné pojištění pro obilí a potravinářské produkty, které se pohybují z ukrajinských černomořských přístavů, s krytím 50 milionů dolarů na každou plavbu.
Náklady na celkové pojištění lodí – které zahrnuje samostatné segmenty krytí – plujících do ukrajinských přístavů však pravděpodobně zůstanou vysoké.
V září Ukrajina zavedla dekret, který umožňuje námořníkům opustit zemi navzdory válečným omezením, což je krok, jehož cílem je uvolnit důležité pracovní síly jak pro ukrajinský vývoz obilí, tak pro širší světový lodní průmysl.
Na začátku konfliktu uvízlo v ukrajinských přístavech přibližně 2 000 námořníků z celého světa a podle odhadů asociace Mezinárodní námořní komory jejich počet klesl na přibližně 420 námořníků.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
