James Cox se považuje za šťastlivce. Majitel 687akrové farmy v Gloucestershire, malebném hrabství na jihozápadě Anglie známém svými malebnými vesničkami a zvlněnou krajinou, nakoupil všechna hnojiva pro osevní rok 2022 dlouho před nedávným prudkým nárůstem cen – to znamená, že měl dostatek hnojiv pro svou pšenici a oves i pro ječmen, který právě klíčí. A nehodlá ho spotřebovat všechno.
„Už teď uvažujeme o tom, že do jisté míry snížíme množství hnojiv, které jsme dali na letošní úrodu, aby nám něco zbylo na příští rok,“ říká Cox s odkazem na prudce rostoucí ceny syntetických živin. Snaží se přesně spočítat, kam až může svou rezervu natáhnout, aniž by to ohrozilo kvalitu a množství úrody. „O kolik si troufneme zkrátit hnojiva oproti původně plánovanému množství a jak moc to ovlivní marže z letošní sklizně?“ ptá se Cox.
Zdroj: unsplash
Stejnou otázku si kladou komerční zemědělci na celém světě. Náklady na chemická hnojiva, která pohánějí moderní zemědělství – dusík, fosfor a draslík – již v roce 2021 prudce vzrostly z různých důvodů: nárůst cen zemního plynu, který je hlavní surovinou pro většinu celosvětově vyráběných dusíkatých hnojiv; bouře na pobřeží Mexického zálivu v pozdním létě v USA, které dočasně uzavřely závody v regionu; sankce vůči hlavnímu běloruskému výrobci potaše v reakci na zatčení novináře; a rostoucí nacionalismus v oblasti zdrojů ze strany zemí, jako je Čína, největší producent fosfátů, která loni začala omezovat jejich vývoz.
A to vše předtím, než Ukrajinu napadlo Rusko, hlavní vývozce všech druhů rostlinných živin za nízké náklady, což způsobilo nový nárůst cen – v Severní Americe se podle jednoho z ukazatelů ceny oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobily. Stejně jako u mnoha jiných komodit se svět v posledních desetiletích stále více spoléhá na Rusko, pokud jde o potřeby hnojiv. V roce 1992, rok po rozpadu Sovětského svazu, činila produkce dusíku v této zemi 4,9 milionu tun živin, což bylo téměř 7 % celosvětové spotřeby, jak vyplývá z údajů sestavených Mezinárodní asociací pro hnojiva (IFA) a společností Green Markets, která je součástí agentury Bloomberg. Do roku 2019 se tento podíl zvýšil na téměř 10 %. Celosvětový podíl země u fosfátů a potaše rovněž stoupl, a to na přibližně 8 %, resp. 20 %.
Zdroj: unsplash
Od začátku války byly dodávky hnojiv z Ruska vážně narušeny, někteří domácí výrobci v reakci na západní sankce záměrně zadržovali dodávky a mnoho velkých lodních společností nebylo ochotno se tohoto produktu dotknout, pokud ho vůbec mohly dostat. Nedostatek v Brazílii, která je hlavní destinací ruských dodávek, i v dalších zemích, které jsou na ruských dodávkách závislé, včetně Indie a Číny, by mohl mít za následek menší úrodu a vyšší náklady na úrodu. Organizace pro výživu a zemědělství minulý měsíc ve své zprávě varovala, že ceny potravin a krmiv by se v hospodářské sezóně 2022-23 mohly v důsledku konfliktu na Ukrajině zvýšit až o 22 %, což by zvýšilo riziko podvýživy a dokonce hladomoru.
V souvislosti s těmito hrozivými předpověďmi může znít bezcitně mluvit o světlých stránkách. Přesto by hnojivový šok v roce 2022 mohl nakonec přinést podobné výhody jako dvojí ropný šok v 70. letech 20. století. Arabské ropné embargo srazilo americkou ekonomiku na kolena, ale zároveň odstartovalo snahu o úsporu energie, která změnila podobu amerického automobilového a stavebního průmyslu, abychom jmenovali alespoň dva. Pod tlakem asijských konkurentů představila detroitská „velká trojka“ kompaktnější a úspornější automobily. Mezitím pokroky v osvětlení, izolaci a spotřebičích snížily spotřebu energie v domácnostech.
Díky souhrnu těchto inovací je světová ekonomika mnohem méně závislá na ropě než dříve. V roce 1973 se k výrobě hrubého domácího produktu v hodnotě 1 000 USD spotřeboval o něco méně než jeden barel ropy (v cenách roku 2015). V roce 2019 to bylo již jen 0,43 barelu – pokles o 56 %.
Zdroj: pixabay
Podobně velký přínos pro planetu by mohlo mít i efektivnější využívání hnojiv. Haberova-Boschova metoda, patentovaná na počátku 20. století a používaná k přeměně vodíku a dusíku na čpavek, se hodnotí jako jeden z nejvýznamnějších objevů v historii. Odhaduje se, že bez dusíkatých hnojiv by planeta dokázala uživit jen přibližně polovinu dnešní populace, která čítá 7,9 miliardy lidí. Má to však i své stinné stránky. Při výrobě syntetického amoniaku se uvolňuje více oxidu uhličitého než při jakémkoli jiném chemickém výrobním procesu.
Tím ale škody nekončí. Mikrobi přítomní v půdě rozkládají hnojivo a uvolňují do atmosféry oxid dusný, který má na kilogram 300krát větší vliv na oteplování planety než CO₂. Syntetický dusík je také hrozbou pro biologickou rozmanitost. Velká část toho, co se používá na plodiny, se spláchne při deštích nebo záplavách a dostane se do řek, jezer a oceánů, kde rozpoutá rozkvět řas, které vytvářejí mrtvé zóny s nedostatkem kyslíku, v nichž se nemůže udržet život. Jedna z největších, v Mexickém zálivu, je větší než stát Connecticut.
Patrick Heffer, zástupce generálního ředitele IFA, formuluje výzvu pro zemědělce takto: „Vyrábět více s menším množstvím“. V mnoha zemích již pěstitelé experimentují se způsoby, jak efektivněji využívat syntetické živiny. Pomocí technik, jako je důkladné testování půdy a takzvané precizní zemědělství, mohou výrobci potravin zjistit, kolik živin jejich půda v daném vegetačním období potřebuje – a použít ani o lžičku více. Mezi inovace patří takzvané přípravky s řízeným uvolňováním, obvykle malé kapsle, které se při kontaktu s vlhkostí postupně rozpouštějí a uvolňují živiny.
Zdroj: pixabay
V Brazílii, kde používání hnojiv roste rychleji než v USA, je letos poptávka po testování půdy rekordně vysoká, říká Renato Alves Filho, výkonný ředitel společnosti Laboratório Solos & Plantas, největšího řetězce agronomických analýz v zemi. Podle jeho slov společnost zpracovala za prvních 90 dní roku 21 000 vzorků, zatímco za stejné období roku 2021 to bylo 12 000 vzorků. Podobně i v USA Corey Lacey, prezident Asociace zemědělských laboratorních testů a vedoucí laboratoře United Soils ve Fairbury ve státě Ill. předpovídá, že letošní rok bude jedním z největších roků pro testování za poslední desetiletí.
Svou roli hraje také vzdělávání. V Číně se v rámci desetiletého pilotního projektu, který měl 21 milionům drobných vlastníků půdy poskytnout školení v oblasti hospodaření s půdou, podařilo během deseti let dosáhnout v průměru více než 10% nárůstu výnosů, zatímco spotřeba dusíkatých hnojiv se snížila o celých 18 %.
Vzhledem k tomu, že všichni přední světoví zemědělští producenti vynakládají značné částky na zemědělské dotace, mohla by se ke změnám využít i vládní politika. V listopadu Evropský parlament odhlasoval přijetí strategie „Farm to Fork“, jejímž cílem je snížit používání hnojiv o 20 % do roku 2030.
Zdroj: unsplash
Srí Lanka ukázala zbytku světa, jak je důležité nepostupovat příliš rychle. Loni v dubnu její vláda zavedla zákaz syntetických hnojiv v rámci snahy o rychlý přechod země na ekologické zemědělství. V listopadu byla tato politika v reakci na protesty zemědělců a prudký nárůst potravinové inflace zrušena. Škody však již byly napáchány. Úřady předpovídají, že produkce rýžového pole se v současné sezóně sníží až o 30 %, zatímco úroda čaje, která je klíčovým vývozním artiklem, rovněž utrpěla.
Lidstvu se možná nikdy nepodaří zcela se zbavit syntetických hnojiv. Podle prognóz se bude muset produkce potravin do roku 2050 zvýšit o 70 %, aby se podařilo udržet rostoucí počet obyvatel planety. V subsaharské Africe je nejvyšší porodnost na světě, ale průměrná spotřeba hnojiv je zde přibližně osminová oproti celosvětovému průměru. Mnozí se domnívají, že tato úroveň je příliš nízká.
V Brazílii se mnozí zemědělci připravují na nervózní období pokusů a omylů. Napoleão Rutilli, který obhospodařuje 4 200 hektarů v Diamantinu, v srdci obilnářského pásu země, čeká na konec sklizně ozimé kukuřice kolem června, aby mohl otestovat půdu a rozhodnout, kolik hnojiv bude potřebovat pro příští výsadbu sóji. Tyto testy budou klíčové, protože ještě nenakoupil žádné živiny pro příští výsadbu. „Změním způsob práce,“ říká farmář druhé generace. „Musíme se znovu vynalézt.“
letech?James Cox se považuje za šťastlivce. Majitel 687akrové farmy v Gloucestershire, malebném hrabství na jihozápadě Anglie známém svými malebnými vesničkami a zvlněnou krajinou, nakoupil všechna hnojiva pro osevní rok 2022 dlouho před nedávným prudkým nárůstem cen – to znamená, že měl dostatek hnojiv pro svou pšenici a oves i pro ječmen, který právě klíčí. A nehodlá ho spotřebovat všechno.„Už teď uvažujeme o tom, že do jisté míry snížíme množství hnojiv, které jsme dali na letošní úrodu, aby nám něco zbylo na příští rok,“ říká Cox s odkazem na prudce rostoucí ceny syntetických živin. Snaží se přesně spočítat, kam až může svou rezervu natáhnout, aniž by to ohrozilo kvalitu a množství úrody. „O kolik si troufneme zkrátit hnojiva oproti původně plánovanému množství a jak moc to ovlivní marže z letošní sklizně?“ ptá se Cox.Zdroj: unsplashStejnou otázku si kladou komerční zemědělci na celém světě. Náklady na chemická hnojiva, která pohánějí moderní zemědělství – dusík, fosfor a draslík – již v roce 2021 prudce vzrostly z různých důvodů: nárůst cen zemního plynu, který je hlavní surovinou pro většinu celosvětově vyráběných dusíkatých hnojiv; bouře na pobřeží Mexického zálivu v pozdním létě v USA, které dočasně uzavřely závody v regionu; sankce vůči hlavnímu běloruskému výrobci potaše v reakci na zatčení novináře; a rostoucí nacionalismus v oblasti zdrojů ze strany zemí, jako je Čína, největší producent fosfátů, která loni začala omezovat jejich vývoz.A to vše předtím, než Ukrajinu napadlo Rusko, hlavní vývozce všech druhů rostlinných živin za nízké náklady, což způsobilo nový nárůst cen – v Severní Americe se podle jednoho z ukazatelů ceny oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobily. Stejně jako u mnoha jiných komodit se svět v posledních desetiletích stále více spoléhá na Rusko, pokud jde o potřeby hnojiv. V roce 1992, rok po rozpadu Sovětského svazu, činila produkce dusíku v této zemi 4,9 milionu tun živin, což bylo téměř 7 % celosvětové spotřeby, jak vyplývá z údajů sestavených Mezinárodní asociací pro hnojiva a společností Green Markets, která je součástí agentury Bloomberg. Do roku 2019 se tento podíl zvýšil na téměř 10 %. Celosvětový podíl země u fosfátů a potaše rovněž stoupl, a to na přibližně 8 %, resp. 20 %.Zdroj: unsplashOd začátku války byly dodávky hnojiv z Ruska vážně narušeny, někteří domácí výrobci v reakci na západní sankce záměrně zadržovali dodávky a mnoho velkých lodních společností nebylo ochotno se tohoto produktu dotknout, pokud ho vůbec mohly dostat. Nedostatek v Brazílii, která je hlavní destinací ruských dodávek, i v dalších zemích, které jsou na ruských dodávkách závislé, včetně Indie a Číny, by mohl mít za následek menší úrodu a vyšší náklady na úrodu. Organizace pro výživu a zemědělství minulý měsíc ve své zprávě varovala, že ceny potravin a krmiv by se v hospodářské sezóně 2022-23 mohly v důsledku konfliktu na Ukrajině zvýšit až o 22 %, což by zvýšilo riziko podvýživy a dokonce hladomoru.V souvislosti s těmito hrozivými předpověďmi může znít bezcitně mluvit o světlých stránkách. Přesto by hnojivový šok v roce 2022 mohl nakonec přinést podobné výhody jako dvojí ropný šok v 70. letech 20. století. Arabské ropné embargo srazilo americkou ekonomiku na kolena, ale zároveň odstartovalo snahu o úsporu energie, která změnila podobu amerického automobilového a stavebního průmyslu, abychom jmenovali alespoň dva. Pod tlakem asijských konkurentů představila detroitská „velká trojka“ kompaktnější a úspornější automobily. Mezitím pokroky v osvětlení, izolaci a spotřebičích snížily spotřebu energie v domácnostech.Chcete využít této příležitosti?Díky souhrnu těchto inovací je světová ekonomika mnohem méně závislá na ropě než dříve. V roce 1973 se k výrobě hrubého domácího produktu v hodnotě 1 000 USD spotřeboval o něco méně než jeden barel ropy . V roce 2019 to bylo již jen 0,43 barelu – pokles o 56 %.Zdroj: pixabayPodobně velký přínos pro planetu by mohlo mít i efektivnější využívání hnojiv. Haberova-Boschova metoda, patentovaná na počátku 20. století a používaná k přeměně vodíku a dusíku na čpavek, se hodnotí jako jeden z nejvýznamnějších objevů v historii. Odhaduje se, že bez dusíkatých hnojiv by planeta dokázala uživit jen přibližně polovinu dnešní populace, která čítá 7,9 miliardy lidí. Má to však i své stinné stránky. Při výrobě syntetického amoniaku se uvolňuje více oxidu uhličitého než při jakémkoli jiném chemickém výrobním procesu.Tím ale škody nekončí. Mikrobi přítomní v půdě rozkládají hnojivo a uvolňují do atmosféry oxid dusný, který má na kilogram 300krát větší vliv na oteplování planety než CO₂. Syntetický dusík je také hrozbou pro biologickou rozmanitost. Velká část toho, co se používá na plodiny, se spláchne při deštích nebo záplavách a dostane se do řek, jezer a oceánů, kde rozpoutá rozkvět řas, které vytvářejí mrtvé zóny s nedostatkem kyslíku, v nichž se nemůže udržet život. Jedna z největších, v Mexickém zálivu, je větší než stát Connecticut.Patrick Heffer, zástupce generálního ředitele IFA, formuluje výzvu pro zemědělce takto: „Vyrábět více s menším množstvím“. V mnoha zemích již pěstitelé experimentují se způsoby, jak efektivněji využívat syntetické živiny. Pomocí technik, jako je důkladné testování půdy a takzvané precizní zemědělství, mohou výrobci potravin zjistit, kolik živin jejich půda v daném vegetačním období potřebuje – a použít ani o lžičku více. Mezi inovace patří takzvané přípravky s řízeným uvolňováním, obvykle malé kapsle, které se při kontaktu s vlhkostí postupně rozpouštějí a uvolňují živiny.Zdroj: pixabayV Brazílii, kde používání hnojiv roste rychleji než v USA, je letos poptávka po testování půdy rekordně vysoká, říká Renato Alves Filho, výkonný ředitel společnosti Laboratório Solos & Plantas, největšího řetězce agronomických analýz v zemi. Podle jeho slov společnost zpracovala za prvních 90 dní roku 21 000 vzorků, zatímco za stejné období roku 2021 to bylo 12 000 vzorků. Podobně i v USA Corey Lacey, prezident Asociace zemědělských laboratorních testů a vedoucí laboratoře United Soils ve Fairbury ve státě Ill. předpovídá, že letošní rok bude jedním z největších roků pro testování za poslední desetiletí.Svou roli hraje také vzdělávání. V Číně se v rámci desetiletého pilotního projektu, který měl 21 milionům drobných vlastníků půdy poskytnout školení v oblasti hospodaření s půdou, podařilo během deseti let dosáhnout v průměru více než 10% nárůstu výnosů, zatímco spotřeba dusíkatých hnojiv se snížila o celých 18 %.Vzhledem k tomu, že všichni přední světoví zemědělští producenti vynakládají značné částky na zemědělské dotace, mohla by se ke změnám využít i vládní politika. V listopadu Evropský parlament odhlasoval přijetí strategie „Farm to Fork“, jejímž cílem je snížit používání hnojiv o 20 % do roku 2030.Zdroj: unsplashSrí Lanka ukázala zbytku světa, jak je důležité nepostupovat příliš rychle. Loni v dubnu její vláda zavedla zákaz syntetických hnojiv v rámci snahy o rychlý přechod země na ekologické zemědělství. V listopadu byla tato politika v reakci na protesty zemědělců a prudký nárůst potravinové inflace zrušena. Škody však již byly napáchány. Úřady předpovídají, že produkce rýžového pole se v současné sezóně sníží až o 30 %, zatímco úroda čaje, která je klíčovým vývozním artiklem, rovněž utrpěla.Lidstvu se možná nikdy nepodaří zcela se zbavit syntetických hnojiv. Podle prognóz se bude muset produkce potravin do roku 2050 zvýšit o 70 %, aby se podařilo udržet rostoucí počet obyvatel planety. V subsaharské Africe je nejvyšší porodnost na světě, ale průměrná spotřeba hnojiv je zde přibližně osminová oproti celosvětovému průměru. Mnozí se domnívají, že tato úroveň je příliš nízká.V Brazílii se mnozí zemědělci připravují na nervózní období pokusů a omylů. Napoleão Rutilli, který obhospodařuje 4 200 hektarů v Diamantinu, v srdci obilnářského pásu země, čeká na konec sklizně ozimé kukuřice kolem června, aby mohl otestovat půdu a rozhodnout, kolik hnojiv bude potřebovat pro příští výsadbu sóji. Tyto testy budou klíčové, protože ještě nenakoupil žádné živiny pro příští výsadbu. „Změním způsob práce,“ říká farmář druhé generace. „Musíme se znovu vynalézt.“