Očekávají to analytici, které ČTK před čtvrtečním měnověpolitickým jednáním bankovní rady oslovila, a naznačují to i vyjádření některých členů rady v médiích. Na sedm procent ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu 22. června, je to její nejvyšší úroveň od roku 1999.
„Předpokládám opět hlasování v poměru pět ku dvěma ve prospěch stability sazeb,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Stejným poměrem skončila hlasování bankovní rady v srpnu a v září, když se pro zvýšení sazeb vždy vyslovili pouze viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Tomáš Holub.
Analytik Portu Filip Louženský připomněl, že guvernér ČNB Aleš Michl po zářijovém měnověpolitickém jednání avizoval, že centrální banka výši sazeb ponechá, nebo je podle nových ekonomických dat zvýší. „Osobně si myslím, že rada ponechá sazby na předchozí úrovni, ale zvýšený tlak na korunu představuje riziko zvýšení sazeb,“ řekl Louženský. Pokud by rada sáhla ke zvýšení sazeb, bude to podle něj o 0,25 až 0,5 procentního bodu. „Na konci roku čekám základní úrokovou sazbu mezi sedmi procenty a 7,5 procenta,“ uvedl Louženský.
Také analytik XTB Štěpán Hájek očekává, že sazby zůstanou beze změny. Podle něj ale nelze vyloučit jejich zvýšení v prosinci. „Inflace zatím ukazuje, že se vyšší úrokové sazby nepropisují do klesajících cen v ekonomice dostatečně rychle. Vzhledem ke zpožděnému efektu vyšších sazeb by bylo na místě vyslat jasný signál, že ČNB hodlá s inflací dále bojovat i jinak než pouze intervencemi,“ uvedl Hájek. „Do konce roku bych očekával, že převládne konsensus k minimálně jednomu zvýšení sazeb, a to o půl až tři čtvrtě procentního bodu,“ dodal.
Zdroj: Getty Images
Zachování výše sazeb naznačují i vyjádření členů bankovní rady v médiích v uplynulých dvou týdnech. Zatímco Mora a Holub zopakovali svou podporu pro zvýšení sazeb, viceguvernérka Eva Zamrazilová i člen rady Oldřich Dědek dávali najevo, že s ohledem na makroekonomické ukazatele nevidí důvod k dalšímu zpřísnění měnové restrikce. Také členka rady Karina Kubelková mluvila o dosažení inflačního vrcholu.
Analytici neočekávají ani rychlé snižování sazeb ve střednědobém horizontu. „ČNB bude pravděpodobně pokračovat v současné vyčkávací politice a repo sazba podle nás zůstane na současných sedmi procentech až do poloviny příštího roku. Na jeho konci by mohla klesnout na pět procent a rovnovážných tří procent dosáhnout na konci roku 2024,“ řekl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
„Další růst úrokových sazeb je málo pravděpodobný, jejich snižování je však stále vzdáleno. ČNB bude bojovat proti inflaci současnou úrovní úrokových sazeb po delší dobu. Pokud budou splněny podmínky pro snížení úrokových sazeb, tak by k němu mohlo dojít kolem poloviny příštího roku. Snižování úrokových sazeb však bude pozvolné,“ soudí analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Rychlejší pokles sazeb a jejich přiblížení k eurozóně očekává ředitel úseku investic v investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha. „Věřím, že vývoj naší ekonomiky udrží pozitivní trend a před Vánoci by mohla rada ČNB o pomalém snižování úrokových sazeb začít uvažovat,“ uvedl.
Očekávají to analytici, které ČTK před čtvrtečním měnověpolitickým jednáním bankovní rady oslovila, a naznačují to i vyjádření některých členů rady v médiích. Na sedm procent ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu 22. června, je to její nejvyšší úroveň od roku 1999.„Předpokládám opět hlasování v poměru pět ku dvěma ve prospěch stability sazeb,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Stejným poměrem skončila hlasování bankovní rady v srpnu a v září, když se pro zvýšení sazeb vždy vyslovili pouze viceguvernér ČNB Marek Mora a člen rady Tomáš Holub.Analytik Portu Filip Louženský připomněl, že guvernér ČNB Aleš Michl po zářijovém měnověpolitickém jednání avizoval, že centrální banka výši sazeb ponechá, nebo je podle nových ekonomických dat zvýší. „Osobně si myslím, že rada ponechá sazby na předchozí úrovni, ale zvýšený tlak na korunu představuje riziko zvýšení sazeb,“ řekl Louženský. Pokud by rada sáhla ke zvýšení sazeb, bude to podle něj o 0,25 až 0,5 procentního bodu. „Na konci roku čekám základní úrokovou sazbu mezi sedmi procenty a 7,5 procenta,“ uvedl Louženský.Také analytik XTB Štěpán Hájek očekává, že sazby zůstanou beze změny. Podle něj ale nelze vyloučit jejich zvýšení v prosinci. „Inflace zatím ukazuje, že se vyšší úrokové sazby nepropisují do klesajících cen v ekonomice dostatečně rychle. Vzhledem ke zpožděnému efektu vyšších sazeb by bylo na místě vyslat jasný signál, že ČNB hodlá s inflací dále bojovat i jinak než pouze intervencemi,“ uvedl Hájek. „Do konce roku bych očekával, že převládne konsensus k minimálně jednomu zvýšení sazeb, a to o půl až tři čtvrtě procentního bodu,“ dodal.Zdroj: Getty ImagesZachování výše sazeb naznačují i vyjádření členů bankovní rady v médiích v uplynulých dvou týdnech. Zatímco Mora a Holub zopakovali svou podporu pro zvýšení sazeb, viceguvernérka Eva Zamrazilová i člen rady Oldřich Dědek dávali najevo, že s ohledem na makroekonomické ukazatele nevidí důvod k dalšímu zpřísnění měnové restrikce. Také členka rady Karina Kubelková mluvila o dosažení inflačního vrcholu.Analytici neočekávají ani rychlé snižování sazeb ve střednědobém horizontu. „ČNB bude pravděpodobně pokračovat v současné vyčkávací politice a repo sazba podle nás zůstane na současných sedmi procentech až do poloviny příštího roku. Na jeho konci by mohla klesnout na pět procent a rovnovážných tří procent dosáhnout na konci roku 2024,“ řekl analytik Komerční banky Martin Gürtler.„Další růst úrokových sazeb je málo pravděpodobný, jejich snižování je však stále vzdáleno. ČNB bude bojovat proti inflaci současnou úrovní úrokových sazeb po delší dobu. Pokud budou splněny podmínky pro snížení úrokových sazeb, tak by k němu mohlo dojít kolem poloviny příštího roku. Snižování úrokových sazeb však bude pozvolné,“ soudí analytik Purple Trading Petr Lajsek.Chcete využít této příležitosti?Rychlejší pokles sazeb a jejich přiblížení k eurozóně očekává ředitel úseku investic v investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha. „Věřím, že vývoj naší ekonomiky udrží pozitivní trend a před Vánoci by mohla rada ČNB o pomalém snižování úrokových sazeb začít uvažovat,“ uvedl.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
