Pětina drobných investorů omezila investice, aby pokryly výdaje
Vyplývá to z průzkumu investiční společnosti eToro, který se čtvrtletně provádí mezi 10.000 drobnými investory ve 13 zemích světa. V ČR se průzkum konal koncem září mezi tisícovkou respondentů.
Zatímco pětina všech českých investorů omezuje investice, aby zaplatila rostoucí výdaje za domácnost, 14 procent tak činí proto, aby si vytvořilo nouzové úspory. Osm procent si pak ponechává hotovost na investice, až se trhy začnou zotavovat. Důvěra českých drobných investorů se za posledních 12 měsíců snížila o deset procentních bodů na 64 procent, ukázal průzkum.
„Drobní investoři čelí koktejlu nepříznivých tržních podmínek, rostoucích výdajů a stále dražších úrokových sazeb hypoték, takže není divu, že mnozí z nich změnili své priority,“ komentoval data globální tržní stratég společnosti eToro Ben Laidler. Pokles důvěry investorů může podle něj mít svou světlou stránku, protože může být důležitým indikátorem, který často signalizuje, že se trh blíží ke svému dnu.
Pokud je úroveň důvěry již velmi nízká, je menší pravděpodobnost, že investory překvapí další špatné zprávy, a i trocha dobrých zpráv může velmi přispět k obnovení zájmu trhu, uvedla eToro. Čeští drobní investoři se podle ní již druhé čtvrtletí v řadě nejvíce obávají inflace, kterou 30 procent z nich uvádí jako hlavní riziko pro svá aktiva. Následuje stav světové ekonomiky (20 procent).
Vzhledem k těmto rizikům se podle eToro mnoho českých investorů obrací k defenzivnějšímu postoji. „Počet těch, kteří drží hotovost, se za rok zvýšil z 16 na 33 procent. Většina drobných investorů má dlouhodobé uvažování. Dvě třetiny chtějí držet jednotlivé investice po dobu několika let nebo desetiletí, zatímco pouze jedno procento se označuje za každodenní obchodníky. To podporuje i fakt, že téměř polovina českých respondentů zdůrazňuje jako svůj hlavní cíl investování zajistit si dlouhodobé finanční zabezpečení,“ dodala firma.
Zářijová inflace v ČR nadále patřila mezi nejvyšší v EU
Zdroj: Unsplash
Zářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychlejší růst cen zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V ostatních zemích visegradské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla investiční společnost Portu. Česká meziroční inflace v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, uvedl tento týden Český statistický úřad.
V eurozóně meziroční inflace v září vzrostla na deset procent ze srpnových 9,1 procenta. „Velmi nebezpečně se inflace zvyšuje hlavně v Nizozemsku, ve kterém vzrostla z 12 procent na 14,5 procenta,“ uvedl analytik Portu Filip Louženský. V Německu byla v září meziroční inflace deset procent, ve Francii 5,6 procenta.
Ze zemí visegradské skupiny má nejnižší míru inflace Slovensko, které jako jediné je i členem eurozóny. V září vykázalo meziroční růst cen 14,2 procenta. V Polsku ceny meziročně rostly o 17,2 procenta a nejvyšší inflace je v Maďarsku, kde skokově narostla na 20,1 procenta ze srpnových 15,6 procenta.
Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko, kde ceny meziročně rostou tempem 83,5 procenta. Vysoká je inflace také na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi a ceny tam rostou meziročním tempem 24,6 procenta.
„Ve světovém srovnání jsme na tom velmi špatně, vyšší inflaci, než my mají, kromě zmíněných zemí Evropy, už jen v rozvojových zemích v Africe, Asii a na středním východě,“ uvedl Louženský. Mezi země s nejnižší inflací patří Čína s mírou zdražování 2,8 procenta, Japonsko se třemi procenty nebo Švýcarsko s inflací 3,3 procenta.
Analýza konstatuje, že Evropská centrální banka (ECB) kvůli inflaci zřejmě na měnovém zasedání za dva týdny zvýší základní úrokovou sazbu v eurozóně, která nyní činí 1,25 procenta. „Panují obavy, aby ECB nezvedla sazby až moc rychle a vysoko, čímž by mohla poškodit křehkou ekonomiku Evropské unie. Ekonomové se ale shodují, že k poškození ekonomiky by vedly sazby na úrovni dvou procent,“ uvedl Louženský. V Česku je nyní základní úroková sazba sedm procent, analytici nepředpokládají, že by ji Česká národní banka na listopadovém zasedání zvyšovala.
Pětina drobných investorů omezila investice, aby pokryly výdajeVyplývá to z průzkumu investiční společnosti eToro, který se čtvrtletně provádí mezi 10.000 drobnými investory ve 13 zemích světa. V ČR se průzkum konal koncem září mezi tisícovkou respondentů.Zatímco pětina všech českých investorů omezuje investice, aby zaplatila rostoucí výdaje za domácnost, 14 procent tak činí proto, aby si vytvořilo nouzové úspory. Osm procent si pak ponechává hotovost na investice, až se trhy začnou zotavovat. Důvěra českých drobných investorů se za posledních 12 měsíců snížila o deset procentních bodů na 64 procent, ukázal průzkum.„Drobní investoři čelí koktejlu nepříznivých tržních podmínek, rostoucích výdajů a stále dražších úrokových sazeb hypoték, takže není divu, že mnozí z nich změnili své priority,“ komentoval data globální tržní stratég společnosti eToro Ben Laidler. Pokles důvěry investorů může podle něj mít svou světlou stránku, protože může být důležitým indikátorem, který často signalizuje, že se trh blíží ke svému dnu.Pokud je úroveň důvěry již velmi nízká, je menší pravděpodobnost, že investory překvapí další špatné zprávy, a i trocha dobrých zpráv může velmi přispět k obnovení zájmu trhu, uvedla eToro. Čeští drobní investoři se podle ní již druhé čtvrtletí v řadě nejvíce obávají inflace, kterou 30 procent z nich uvádí jako hlavní riziko pro svá aktiva. Následuje stav světové ekonomiky .Vzhledem k těmto rizikům se podle eToro mnoho českých investorů obrací k defenzivnějšímu postoji. „Počet těch, kteří drží hotovost, se za rok zvýšil z 16 na 33 procent. Většina drobných investorů má dlouhodobé uvažování. Dvě třetiny chtějí držet jednotlivé investice po dobu několika let nebo desetiletí, zatímco pouze jedno procento se označuje za každodenní obchodníky. To podporuje i fakt, že téměř polovina českých respondentů zdůrazňuje jako svůj hlavní cíl investování zajistit si dlouhodobé finanční zabezpečení,“ dodala firma.Zářijová inflace v ČR nadále patřila mezi nejvyšší v EUZdroj: UnsplashZářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychlejší růst cen zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V ostatních zemích visegradské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla investiční společnost Portu. Česká meziroční inflace v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, uvedl tento týden Český statistický úřad.V eurozóně meziroční inflace v září vzrostla na deset procent ze srpnových 9,1 procenta. „Velmi nebezpečně se inflace zvyšuje hlavně v Nizozemsku, ve kterém vzrostla z 12 procent na 14,5 procenta,“ uvedl analytik Portu Filip Louženský. V Německu byla v září meziroční inflace deset procent, ve Francii 5,6 procenta.Chcete využít této příležitosti?Ze zemí visegradské skupiny má nejnižší míru inflace Slovensko, které jako jediné je i členem eurozóny. V září vykázalo meziroční růst cen 14,2 procenta. V Polsku ceny meziročně rostly o 17,2 procenta a nejvyšší inflace je v Maďarsku, kde skokově narostla na 20,1 procenta ze srpnových 15,6 procenta.Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko, kde ceny meziročně rostou tempem 83,5 procenta. Vysoká je inflace také na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi a ceny tam rostou meziročním tempem 24,6 procenta.„Ve světovém srovnání jsme na tom velmi špatně, vyšší inflaci, než my mají, kromě zmíněných zemí Evropy, už jen v rozvojových zemích v Africe, Asii a na středním východě,“ uvedl Louženský. Mezi země s nejnižší inflací patří Čína s mírou zdražování 2,8 procenta, Japonsko se třemi procenty nebo Švýcarsko s inflací 3,3 procenta.Analýza konstatuje, že Evropská centrální banka kvůli inflaci zřejmě na měnovém zasedání za dva týdny zvýší základní úrokovou sazbu v eurozóně, která nyní činí 1,25 procenta. „Panují obavy, aby ECB nezvedla sazby až moc rychle a vysoko, čímž by mohla poškodit křehkou ekonomiku Evropské unie. Ekonomové se ale shodují, že k poškození ekonomiky by vedly sazby na úrovni dvou procent,“ uvedl Louženský. V Česku je nyní základní úroková sazba sedm procent, analytici nepředpokládají, že by ji Česká národní banka na listopadovém zasedání zvyšovala.
Od pandemického vrcholu k novému růstu Robinhood Markets (HOOD), symbol investiční revoluce poslední dekády, zažívá výrazný obrat. Po období prudkého...
