Globální obchodování s měnami dosahuje rekordní hodnoty 7,5 bilionu dolarů denně
Obchodování s měnami dosáhlo rekordního objemu 7,5 bilionu dolarů denně, ukázala nová rozsáhlá studie, podle níž si dolar udržuje svou globální dominanci, ale objevují se i náznaky, že pozice Londýna jako hlavního světového obchodního centra je oslabována brexitem.
Tříletý průzkum prováděný zastřešující skupinou centrálních bank Bankou pro mezinárodní platby shrnul údaje z dubna, kdy se trhy potýkaly s válkou na Ukrajině a počáteční fází agresivního cyklu zvyšování úrokových sazeb v USA.
Hlavní údaj o denním obratu ve výši 7,5 bilionu USD znamenal historicky mírný 14% nárůst oproti 6,6 bilionu USD zaznamenaným v roce 2019 a byl způsoben kombinací vyšších objemů devizového spotového, swapového a forwardového trhu.
Obrat měnových swapů představoval 51 % globálního obratu, což je nárůst oproti 49 % v roce 2019, zatímco spotové obchody klesly na 28 % z 30 % a podíl přímých forwardů zůstal na 15 %.
To „bylo nejnižší tříleté tempo růstu ve všech průzkumech s výjimkou dvou od roku 2004,“ uvedla BIS, „přestože se sběr dat časově shodoval se zvýšenou volatilitou devizového trhu v důsledku měnících se očekávání ohledně vývoje budoucích úrokových sazeb v hlavních vyspělých ekonomikách, rostoucích cen komodit a geopolitického napětí po ruské invazi na Ukrajinu“.
Zdroj: Unsplash
Průzkum, který je považován za nejkomplexnější přehled o obchodování na světovém měnovém trhu, shromáždil údaje od více než 1 200 bank a dealerů z 52 zemí.
Neochvějná dominance amerického dolaru znamenala, že se podílel na 88 % všech obchodů – tuto úroveň si udržuje již deset let, zatímco euro zůstalo druhou nejaktivněji obchodovanou měnou, přestože jeho podíl mírně poklesl na 31 %.
Další přední měny, jako japonský jen a britská libra, si udržely své téměř 17% a 13% podíly, zatímco čínský jüan zaznamenal největší nárůst na 7 % ze 4 %, což ho v celkovém žebříčku vyneslo z osmého místa na páté.
Objemy rublu nebyly tentokrát pozoruhodně zahrnuty poté, co bylo po invazi na Ukrajinu zrušeno členství Ruska v BIS, ačkoli jeho podíl byl v roce 2019 i tak nižší než 1 %.
Zdá se, že zánik Liboru a brexit změnily podobu světového mimoburzovního (OTC) trhu úrokových derivátů, kde denní obrat klesl na 5,2 bilionu USD z 6,4 bilionu USD v dubnu 2019.
Banky a společnosti se pomocí úrokových swapů pojišťují proti neočekávaným pohybům výpůjčních nákladů.
Ale poté, co byly banky pokutovány za pokusy o falšování londýnské mezibankovní nabídkové sazby neboli Libor, byla většina permutací této sazby v pěti měnách na konci roku 2021 zrušena a nahrazena sazbami sestavovanými centrálními bankami.
„Nejvýznamnějším faktorem, který přispívá k poklesu obratu, je pokračující odklon od sazby Libor pro hlavní měny,“ uvedla BIS.
K posunům v aktivitě došlo také poté, co Velká Británie na konci roku 2020 dokončila svůj odchod z Evropské unie.
Ta zůstala celosvětově nejdůležitějším místem pro obchodování s měnami s 38 % globálního obratu, i když se tento podíl snížil ze 43 % v roce 2019.
Devizové přepážky v Londýně také stále zaznamenávaly nejvyšší obrat úrokových derivátů ve výši 2,6 bilionu USD, což představuje 46 % globálního „čistého hrubého“ obratu, ale i ten se snížil z 51 %.
„Obrat dolarových swapů se částečně přesunul z prodejních míst ve Spojeném království do Spojených států a asijských finančních center,“ uvedla BIS, i když není jisté, zda se jedná o zásadní dlouhodobý posun.
Zdroj: Unsplash
„Podobně se obrat v eurových swapech přesunul ze Spojeného království do eurozóny.“
Brexit znamenal, že banky v EU již nemohly obchodovat s mimoburzovními deriváty v Londýně.
Obrat v eurových úrokových swapech vzrostl za tři roky sledované BIS nejvíce a v roce 2022 dosáhl 1,3 bilionu USD denně, což je o 38 % více než v dubnu 2019.
Obrat eurových úrokových swapů ve Velké Británii za tři roky klesl o 18 % na 1 bilion USD, zatímco obrat obchodníků zejména v Německu a Francii se více než ztrojnásobil, a to ze 124 miliard USD v roce 2019 na 385 miliard USD v roce 2022.
Asijské finanční centrum Hongkong zaznamenalo pokles svého podílu na devizových obchodech z 8 % na 7 %, což je podle zprávy pravděpodobně důsledkem omezení COVID-19.
Město zrušilo povinnou karanténu pro příchozí cestující teprve v září a stále platí omezení velikosti skupinových setkání, což jsou pravidla, která přispěla k odlivu mezinárodních bankéřů.
Hongkongský regionální rival Singapur naopak zvýšil svůj podíl na celosvětovém obratu z 8 % na 9 %, ačkoli obě centra zůstávají mezi pěti největšími světovými místy.
Tříletý průzkum prováděný zastřešující skupinou centrálních bank Bankou pro mezinárodní platby shrnul údaje z dubna, kdy se trhy potýkaly s válkou na Ukrajině a počáteční fází agresivního cyklu zvyšování úrokových sazeb v USA.Hlavní údaj o denním obratu ve výši 7,5 bilionu USD znamenal historicky mírný 14% nárůst oproti 6,6 bilionu USD zaznamenaným v roce 2019 a byl způsoben kombinací vyšších objemů devizového spotového, swapového a forwardového trhu.Obrat měnových swapů představoval 51 % globálního obratu, což je nárůst oproti 49 % v roce 2019, zatímco spotové obchody klesly na 28 % z 30 % a podíl přímých forwardů zůstal na 15 %.To „bylo nejnižší tříleté tempo růstu ve všech průzkumech s výjimkou dvou od roku 2004,“ uvedla BIS, „přestože se sběr dat časově shodoval se zvýšenou volatilitou devizového trhu v důsledku měnících se očekávání ohledně vývoje budoucích úrokových sazeb v hlavních vyspělých ekonomikách, rostoucích cen komodit a geopolitického napětí po ruské invazi na Ukrajinu“.Zdroj: UnsplashPrůzkum, který je považován za nejkomplexnější přehled o obchodování na světovém měnovém trhu, shromáždil údaje od více než 1 200 bank a dealerů z 52 zemí.Neochvějná dominance amerického dolaru znamenala, že se podílel na 88 % všech obchodů – tuto úroveň si udržuje již deset let, zatímco euro zůstalo druhou nejaktivněji obchodovanou měnou, přestože jeho podíl mírně poklesl na 31 %.Další přední měny, jako japonský jen a britská libra, si udržely své téměř 17% a 13% podíly, zatímco čínský jüan zaznamenal největší nárůst na 7 % ze 4 %, což ho v celkovém žebříčku vyneslo z osmého místa na páté.Objemy rublu nebyly tentokrát pozoruhodně zahrnuty poté, co bylo po invazi na Ukrajinu zrušeno členství Ruska v BIS, ačkoli jeho podíl byl v roce 2019 i tak nižší než 1 %.Chcete využít této příležitosti?LONDÝN STRÁCIZdroj: UnsplashZdá se, že zánik Liboru a brexit změnily podobu světového mimoburzovního trhu úrokových derivátů, kde denní obrat klesl na 5,2 bilionu USD z 6,4 bilionu USD v dubnu 2019.Banky a společnosti se pomocí úrokových swapů pojišťují proti neočekávaným pohybům výpůjčních nákladů.Ale poté, co byly banky pokutovány za pokusy o falšování londýnské mezibankovní nabídkové sazby neboli Libor, byla většina permutací této sazby v pěti měnách na konci roku 2021 zrušena a nahrazena sazbami sestavovanými centrálními bankami.„Nejvýznamnějším faktorem, který přispívá k poklesu obratu, je pokračující odklon od sazby Libor pro hlavní měny,“ uvedla BIS.K posunům v aktivitě došlo také poté, co Velká Británie na konci roku 2020 dokončila svůj odchod z Evropské unie.Ta zůstala celosvětově nejdůležitějším místem pro obchodování s měnami s 38 % globálního obratu, i když se tento podíl snížil ze 43 % v roce 2019.Devizové přepážky v Londýně také stále zaznamenávaly nejvyšší obrat úrokových derivátů ve výši 2,6 bilionu USD, což představuje 46 % globálního „čistého hrubého“ obratu, ale i ten se snížil z 51 %.„Obrat dolarových swapů se částečně přesunul z prodejních míst ve Spojeném království do Spojených států a asijských finančních center,“ uvedla BIS, i když není jisté, zda se jedná o zásadní dlouhodobý posun.Zdroj: Unsplash„Podobně se obrat v eurových swapech přesunul ze Spojeného království do eurozóny.“Brexit znamenal, že banky v EU již nemohly obchodovat s mimoburzovními deriváty v Londýně.Obrat v eurových úrokových swapech vzrostl za tři roky sledované BIS nejvíce a v roce 2022 dosáhl 1,3 bilionu USD denně, což je o 38 % více než v dubnu 2019.Obrat eurových úrokových swapů ve Velké Británii za tři roky klesl o 18 % na 1 bilion USD, zatímco obrat obchodníků zejména v Německu a Francii se více než ztrojnásobil, a to ze 124 miliard USD v roce 2019 na 385 miliard USD v roce 2022.Asijské finanční centrum Hongkong zaznamenalo pokles svého podílu na devizových obchodech z 8 % na 7 %, což je podle zprávy pravděpodobně důsledkem omezení COVID-19.Město zrušilo povinnou karanténu pro příchozí cestující teprve v září a stále platí omezení velikosti skupinových setkání, což jsou pravidla, která přispěla k odlivu mezinárodních bankéřů.Hongkongský regionální rival Singapur naopak zvýšil svůj podíl na celosvětovém obratu z 8 % na 9 %, ačkoli obě centra zůstávají mezi pěti největšími světovými místy.
Hongkongská burza zažívá v posledních měsících opětovné oživení a zvyšující se množství technologických titulů přitahuje pozornost globálních investorů. Do tohoto...
