Odborníci varují, že postupné zvyšování sociálních záchranných sítí tento problém zmírní jen málo.
Ačkoli je Německo jednou z nejbohatších zemí světa, známky rostoucí chudoby jsou v celé zemi stále viditelnější. Bezdomovci přespávající na ulici, matky vzdávající se jídla, aby nakrmily své děti, důchodci hledající vyřazené lahve, které by vyměnili za zálohu.
Podle Paritätische Wohlfahrtsverband, německé zastřešující organizace pro sociální péči, žije 13,8 milionu Němců buď v chudobě, nebo jim hrozí, že se dostanou pod hranici chudoby. Své obavy z rostoucí propasti mezi bohatými a chudými vyjadřuje i německá vláda.
Pojem chudoba v tomto kontextu neznamená, že milionům lidí v Německu hrozí hladomor nebo umrznutí. Spíše se jedná o relativní chudobu, která se měří podle průměrných životních podmínek dané společnosti.
V roce 2021 se Německo umístilo na 20. místě nejbohatších zemí světa, měřeno HDP na obyvatele. To znamená, že když sečteme hodnotu veškerého zboží a komodit vyrobených v zemi a vydělíme toto číslo počtem obyvatel, dostaneme v Německu průměrně 52 200 eur na osobu a rok. Pro srovnání: v Lucembursku, nejbohatší zemi světa, je to 141 000 eur a v nejchudší zemi Burundi 278 eur.
Chudoba – otázka definice
Ačkoli v Evropě žije v absolutní chudobě relativně málo lidí, v porovnání s celostátním průměrem jsou chudobou postiženy miliony lidí. To znamená, že žijí s vážnými materiálními omezeními a mohou vyjít s penězi jen díky tomu, že omezí svůj životní styl způsobem, který většina obyvatelstva považuje za samozřejmý.
V EU je člověk považován za ohroženého chudobou nebo chudého, pokud je jeho příjem nižší než 60 % mediánu v dané zemi. Pokud je nižší než 50 %, považuje se za extrémní chudobu.
V případě Německa to znamená, že za osoby pod hranicí chudoby jsou považovány svobodné osoby, jejichž čistý měsíční příjem je nižší než 1 148 EUR. Pro osamělé rodiče s jedním dítětem je to 1 492 eur a pro domácnost dvou rodičů a dvou dětí 2 410 eur.
Sociální záchranná síť málo přispívá k ekonomickému vzestupu
Německo se považuje za zemi s robustní sociální záchrannou sítí. Každý, kdo nemůže najít práci nebo není schopen pracovat, dostává základní sociální zabezpečení – systém, který je stále hovorově známý jako Hartz IV. Tyto peníze mají pokrýt základní životní náklady, jako je nájem, topení a voda, a také zdravotní pojištění.
V rámci tohoto systému mají jednotlivci a samoživitelé k dispozici pouze 449 eur měsíčně na jídlo, oblečení, domácí potřeby, prostředky osobní hygieny a účty, jako je internet, telefon a elektřina. Na každé dítě dostává rodič nebo pár v závislosti na věku 285 až 376 eur.
Program Hartz IV a další programy veřejné sociální podpory byly v Německu opakovaně kritizovány za to, že pokrývají pouze nejnutnější potřeby. V reakci na to spolková vláda navrhla zvýšit standardní sazbu na 503 eur měsíčně od roku 2023 a změnit název na Bürgergeld neboli „občanské peníze“.
Podle sociologa a výzkumníka chudoby Christopha Butterwegeho však ani to zdaleka nebude stačit. Butterwege pro DW uvedl, že k tomu, aby lidé mohli žít „důstojně“ a například se při každém jídle zdravě najíst, je zapotřebí alespoň 650 eur.
Podle současného systému je na jídlo vyčleněno pouze 5 eur na osobu a den, takže chudší domácnosti si mohou koupit buď méně potravin, nebo potraviny horší kvality.
Důchodci se potýkají s problémy
Vzhledem k tomu, že inflace v Německu prudce roste, stále více lidí se ocitá v situaci, kdy bez pomoci nedokážou vyjít s penězi. Pro mnohé je stále obtížnější dovolit si chléb, mléko, ovoce a zeleninu, které jsou o více než 12 % dražší než před rokem. V roce 2020 využilo služeb potravinových bank přibližně 1,1 milionu lidí. Toto číslo se nyní blíží 2 milionům.
Chudoba roste také mezi staršími lidmi. Ani po desetiletích práce měsíční důchod často nestačí na pokrytí všech výdajů. Tuto zátěž pociťují zejména ženy, které častěji pracovaly na částečný úvazek a dostávaly nižší mzdu. Podle nové studie Bertelsmannovy nadace se očekává, že do roku 2036 bude chudoba ve stáří postihovat 20 % Němců.
Lidé, jejichž důchody nedosahují určité hranice, mohou žádat o státní podporu. Mnozí se však vyhýbají tomu, aby tak učinili, protože nechtějí být považováni za chudé. Studie ukazují, že dvě třetiny osob oprávněných žádat o dávky se za to stydí. Starší lidé se často raději snaží pracovat déle nebo sbírají plechovky a lahve s vratnou zálohou z popelnic, aby si do peněženky přinesli o pár eur více.
Chudí pracující
V Německu také roste počet lidí, kteří nemohou vyžít ze svého příjmu, přestože mají práci na plný úvazek – a to i po nedávném zvýšení minimální mzdy. Při mzdě 12 eur na hodinu by svobodná osoba bez dětí, která pracuje 40 hodin týdně, měla čistý příjem přibližně 1 480 eur měsíčně. To je sice nominálně nad hranicí chudoby, ale tento přebytek byl pohlcen inflací.
Situace se výrazně dotýká také studentů, zejména příjemců federálních finančních prostředků. Tito studenti dostávají maximálně 934 eur měsíčně, což zahrnuje peníze na bydlení a zdravotní pojištění. Tato částka staví studenty hluboko pod hranici chudoby.
Německá vláda plánuje vynaložit 200 miliard eur na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Tato částka však zdaleka nebude stačit na pokrytí všech dodatečných nákladů a ekonomové se domnívají, že inflace zůstane vysoká. Život v Německu zůstane v dohledné budoucnosti drahý, což pocítí především ti, kteří nemají žádné finanční rezervy a malé úspory.
