Pro ponechání sazeb bylo pět členů bankovní rady – ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl, podle kterého v bankovní radě převládla snaha zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. Na příštím zasedání bankovní rady se podle Michla rozhodne, zda sazby zůstanou zachovány nebo se zvýší. Guvernér očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat. Podle Michla bylo hlavním kritériem při dnešním hlasování zachování stabilních podmínek pro ekonomiku, přestože základní scénář makroekonomické prognózy předpokládal nyní zvýšení sazeb. "Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice," řekl guvernér. Hlavní ekonom Deloitte David Marek zachování sazeb při prognóze, která předpokládá jejich zvýšení, kritizoval. Podle něj by makroekonomický model směřoval ke zvýšení sazeb na osm až 8,5 procenta. "ČNB přesto nic nedělá. Tento postup na důvěryhodnosti ČNB nejspíše nepřidá. Možná i toto přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají," uvedl. Centrální banka se podle něj zaměřuje víc na stabilizaci měnového kurzu prostřednictvím devizových operací než na cílování inflace. Podle Michla čelí česká ekonomika vnějším nákladovým inflačním tlakům. Spotřebu domácností už tlumí vysoké ceny energií a potravin i vyšší úrokové sazby. "Úrokové sazby České národní banky se nacházejí na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti a firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice," řekl. Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je podle guvernéra ČNB zatím neutrální, ale s inflačním rizikem do budoucna. Pro dlouhodobou cenovou stabilitu je podle něj třeba zodpovědná rozpočtová politika a umírněné požadavky při mzdových vyjednáváních. Prognóza ČNB předpokládá, že inflace dosáhne svého vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. Ke dvouprocentnímu cíli by se měla dostat v polovině roku 2024. Michl dnes řekl, že bankovní rada ČNB potvrdila odhodlání bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou. Úrokové sazby proto podle něj zůstanou určitou dobu na relativně vysoké úrovni. ČNB zhoršila odhad vývoje české ekonomiky, inflaci předpokládá 15,8 procenta Zdroj: Pexels Česká národní banka (ČNB) dnes zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta. "Čekáme, že se sníží domácí poptávka, spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů," řekl Michl ke zhoršení výhledu růstu ekonomiky. Jako nejistoty prognózy uvedl další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost a ceny energií a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky. Centrální banka snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 procenta. V srpnu odhadovala její růst na 16,5 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,1 procenta, v srpnu odhadovala snížení na 9,5 procenta. "Podle nové prognózy inflace meziročně v příštích měsících vzroste, do konce roku bude kolem dvaceti procent. Celoroční průměr inflace 15,8 procenta je mírně níže, než jsme čekali v předchozí prognóze. Do roka a půl čekáme její pokles ke dvěma procentům," uvedl Michl. Se základním scénářem nové prognózy je podle Michla konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb, následovaný jejich postupným poklesem v průběhu příštího roku. "Na dnešním jednání ale většina bankovní rady preferovala stabilitu základních sazeb," dodal. V nové prognóze ČNB předpokládá v letošním roce průměrný kurz koruny 24,60 koruny za euro. Příští rok by měl kurz být 24,80 koruny za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 24,80 koruny za euro a pro příští rok 25,70 koruny za euro. Michl dnes zopakoval, že ČNB bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ministerstvo financí v posledním srpnovém odhadu počítalo s růstem ekonomiky v letošním roce o 2,2 procenta. V dubnu resort předpokládal zlepšení o 1,2 procenta. Zároveň úřad předpovídá proti dubnovým odhadům vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 16,2 procenta.