ledna připojí k jednotné evropské měně a zóně volného cestování. Byla to docela dlouhá cesta.
Když při násilném rozpadu Jugoslávie dopadaly na Záhřeb rakety, mnoho Chorvatů toužilo po tom, aby se jejich země jednoho dne stala nedílnou součástí Evropy. Jedním z právě dospívající generace byl čerstvý absolvent práv Andrej Plenković.
Nyní, téměř o tři desetiletí později, Plenković jako premiér přivádí Chorvatsko 1. ledna do eurozóny a bezvízového styku Evropské unie, čímž dokončuje jeho cestu z válkou zničeného Balkánu do hlavního proudu Evropy.
Chorvatsko má stále problémy s korupcí, těžkopádnou byrokracií a úbytkem obyvatelstva, ale je těžké tento okamžik pro 3,9milionový národ přeceňovat. Válka za nezávislost na Srbskem ovládané Jugoslávii, která skončila v roce 1995, za sebou zanechala 20 000 mrtvých, statisíce vysídlených a téměř čtvrtinu hospodářství v troskách.
Nyní se připojuje k dalšímu bývalému jugoslávskému státu Slovinsku v eurozóně, zatímco jejich sousední bývalí federační partneři mají ke vstupu do EU ještě roky nebo dokonce desetiletí daleko.
Obě země měly jistě náskok: blízkost EU, katolickou společnost orientovanou více na západ ve srovnání s pravoslavným Srbskem a lví podíl na zahraničním turistickém průmyslu Jugoslávie. To Chorvatsku umožnilo generovat peníze, odolávat ruskému angažmá a potlačovat některé projevy nacionalismu, které tížily ostatní části regionu.
„Měli jsme neustále co dohánět, a to se sousedy, kteří vstoupili do EU téměř o deset let dříve než my,“ řekl v rozhovoru 52letý Plenković. „Stále se snažíme dosáhnout stejných ekonomických a sociálních standardů, investičního a podnikatelského prostředí.“
V průběhu let Chorvatsko obnovilo svou infrastrukturu, do důchodového systému zařadilo desítky tisíc válečných veteránů a přesvědčilo turisty, aby se vrátili na jeho pláže a stovky ostrovů podél Jaderského moře. V zájmu zachování stability navázalo svou měnu kuna na euro.
Když se Plenković před šesti lety ujal funkce premiéra, řekl svým ministrům, že musí připravit podrobné plány a strategie pro přijetí eura a vstup do schengenského bezvízového prostoru.
On i ostatní, včetně guvernéra centrální banky Borise Vujčiće, považovali obojí za klíčové pro zemi, kde cestovní ruch tvoří asi pětinu ekonomiky a většina návštěvníků přijíždí z Evropy autem.
Příprava na vstup do Schengenu byla vzhledem ke krajině Chorvatska složitá. Chorvatsko sdílí 1 000 km dlouhou hranici s Bosnou a Hercegovinou. Další dvě země, které se snažily vstoupit do Schengenu spolu s Chorvatskem – Bulharsko a Rumunsko -, neuspěly.
Balkán je využíván jako pašerácká trasa pro obchod s lidmi a drogami. To a skutečnost, že mnohé vlády jsou postaveny na principu zachování loajality svých příznivců, ztěžuje vymýcení korupce.
Jen v Chorvatsku opustilo Plenkovičovu vládu kvůli obvinění z podvodu nebo střetu zájmů jen během jeho prvního funkčního období sedm ministrů. Země se v roce 2021 umístila na 63. místě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, zatímco v roce vstupu do EU byla na 57. místě.
Zatímco do Chorvatska každoročně přijíždějí miliony turistů, válka a regionální rozdíly v platech vyhnaly mnoho vlastních občanů. Podle Gorana Saravanji, hlavního ekonoma Chorvatské obchodní komory, se v posledních letech potýkalo s nedostatkem pracovníků.
Vstup do schengenského prostoru by podle něj mohl „uvolnit potenciál“ hospodářsky zaostalých oblastí Chorvatska, jako je například dalmatské vnitrozemí. „Mít evropskou perspektivu je nesmírně důležité.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
