ECB zpomalí zvyšování sazeb a představí plány na odčerpání hotovosti

ECB zvyšuje sazby bezprecedentním tempem, aby omezila ceny, které prudce vzrostly poté, co se ekonomiky znovu otevřely po pandemii COVID-19, což bylo způsobeno omezením dodávek a následně prudkým růstem cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.

Centrální banka pro 19 zemí eurozóny zvýšila během pouhých tří měsíců úroky z bankovních vkladů z -0,5 % na 1,5 %, čímž zvrátila desetiletí velmi uvolněné politiky poté, co ji náhlý růst cen nepříjemně zaskočil.

Na čtvrtečním zasedání se však toto svižné tempo zpřísňování pravděpodobně zpomalí, protože inflace vykazuje známky dosažení vrcholu a hrozí recese.

Průzkum mezi ekonomy provedený agenturou Reuters očekává, že ECB zvýší úrokové sazby o půl procentního bodu po zvýšení o 75 bazických bodů na každém ze svých dvou předchozích zasedání, což odráží středeční změnu tempa amerického Federálního rezervního systému.

Očekává se však, že stejně jako Fed i ECB před sebou bude mít ještě vyšší výpůjční náklady, aby přesvědčila investory, že to s bojem proti inflaci, která by mohla zůstat nad 2% cílem ECB až do roku 2025, myslí stále vážně.

„Domníváme se, že Rada (ECB) se bude snažit zdůraznit, že snížení úrokových sazeb by nemělo být zaměňováno s brzkým ukončením cyklu zvyšování úrokových sazeb,“ napsali analytici BNP Paribas.

Chcete využít této příležitosti?

Zdá se, že podobný kousek se podařil i Fedu, když se americký dolar odrazil ode dna poté, co američtí centrální bankéři ve středu uvedli, že očekávají další zvyšování sazeb a udržení jejich vysoké úrovně po delší dobu, než se dříve doufalo.

Peněžní trhy počítaly se 75% pravděpodobností, že ECB ve čtvrtek zvýší sazbu, kterou platí na bankovní vklady, na 2 % a poté ji do března posunula na zhruba 2,75 %. Poslední průzkum agentury Reuters mezi ekonomy viděl dosažení této úrovně do června.

Očekává se také, že ECB představí plány na zastavení nahrazování splatných dluhopisů ze svého portfolia v hodnotě 5 bilionů eur, čímž zvrátí roky nákupů aktiv, které z centrální banky udělaly největšího věřitele mnoha vlád eurozóny.

Tento krok, který odčerpává likviditu z finančního systému, má umožnit růst dlouhodobých výpůjčních nákladů a navazuje na podobný krok Fedu z počátku tohoto roku.

ECB oznámí svá politická rozhodnutí ve 1315 GMT a prezidentka ECB Christine Lagardeová uspořádá tiskovou konferenci ve 1345 GMT.

KOMPROMISY

Čtvrteční diskuse však bude pravděpodobně vyhrocená poté, co se vlivná členka bankovní rady ECB Isabel Schnabelová otevřeně postavila proti představě menšího zvyšování sazeb, kterou prosazuje hlavní ekonom Philip Lane.

Politici tak možná budou muset přistoupit ke kompromisu ohledně vývoje sazeb a tempa uvolňování dluhopisového portfolia ECB, známého jako kvantitativní zpřísňování (QT).

„Koňské handly zůstávají podstatou tvorby politiky ECB,“ uvedl Davide Oneglia, ekonom poradenské společnosti TS Lombard.

„Protipólem pomalejšího zvyšování sazeb budou jestřábí pokyny ohledně konečné sazby … doprovázené dřívějším nebo rychlejším ‚pasivním‘ QT.“

Někteří členové Rady guvernérů ECB, jako například Joachim Nagel, prezident německé Bundesbanky, vyzývají k zahájení QT do března nebo ještě dříve, zatímco umírněnější členové doufají v pozdější zahájení.

Ekonomika eurozóny se drží a její produkce ve třetím čtvrtletí rostla více, než se očekávalo, ačkoli se všeobecně očekává recese.

Celkově ECB podle průzkumu agentury Reuters nechá v příštím roce vypršet dluh ve výši 175 miliard eur (186,01 miliardy USD), což ukazuje na snížení o 15-20 miliard eur měsíčně v závislosti na datu zahájení.

Očekává se, že Lagardeová bude čelit otázkám ohledně toho, jak dalece hodlá ECB zvyšovat sazby a snižovat objem držených dluhopisů – a ohledně vzájemného vztahu mezi oběma opatřeními.

Investoři očekávající věcné odpovědi však mohou být zklamáni.

„Klíčovým problémem je, že ECB neví, jak vysoko bude muset jít, což odráží obrovskou nejistotu ohledně transmise i výhledu inflace,“ uvedl Greg Fuzesi, ekonom banky JPMorgan.

Evropská centrální banka se ve čtvrtek chystá počtvrté v řadě zvýšit úrokové sazby, i když méně než na posledních dvou zasedáních, a představit plány na odčerpání hotovosti z finančního systému v rámci boje proti rychle rostoucí inflaci. ECB zvyšuje sazby bezprecedentním tempem, aby omezila ceny, které prudce vzrostly poté, co se ekonomiky znovu otevřely po pandemii COVID-19, což bylo způsobeno omezením dodávek a následně prudkým růstem cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Centrální banka pro 19 zemí eurozóny zvýšila během pouhých tří měsíců úroky z bankovních vkladů z -0,5 % na 1,5 %, čímž zvrátila desetiletí velmi uvolněné politiky poté, co ji náhlý růst cen nepříjemně zaskočil. Na čtvrtečním zasedání se však toto svižné tempo zpřísňování pravděpodobně zpomalí, protože inflace vykazuje známky dosažení vrcholu a hrozí recese. Průzkum mezi ekonomy provedený agenturou Reuters očekává, že ECB zvýší úrokové sazby o půl procentního bodu po zvýšení o 75 bazických bodů na každém ze svých dvou předchozích zasedání, což odráží středeční změnu tempa amerického Federálního rezervního systému. Zdroj: AP Photo Očekává se však, že stejně jako Fed i ECB před sebou bude mít ještě vyšší výpůjční náklady, aby přesvědčila investory, že to s bojem proti inflaci, která by mohla zůstat nad 2% cílem ECB až do roku 2025, myslí stále vážně. "Domníváme se, že Rada (ECB) se bude snažit zdůraznit, že snížení úrokových sazeb by nemělo být zaměňováno s brzkým ukončením cyklu zvyšování úrokových sazeb," napsali analytici BNP Paribas. Zdá se, že podobný kousek se podařil i Fedu, když se americký dolar odrazil ode dna poté, co američtí centrální bankéři ve středu uvedli, že očekávají další zvyšování sazeb a udržení jejich vysoké úrovně po delší dobu, než se dříve doufalo. Peněžní trhy počítaly se 75% pravděpodobností, že ECB ve čtvrtek zvýší sazbu, kterou platí na bankovní vklady, na 2 % a poté ji do března posunula na zhruba 2,75 %. Poslední průzkum agentury Reuters mezi ekonomy viděl dosažení této úrovně do června. Očekává se také, že ECB představí plány na zastavení nahrazování splatných dluhopisů ze svého portfolia v hodnotě 5 bilionů eur, čímž zvrátí roky nákupů aktiv, které z centrální banky udělaly největšího věřitele mnoha vlád eurozóny. Tento krok, který odčerpává likviditu z finančního systému, má umožnit růst dlouhodobých výpůjčních nákladů a navazuje na podobný krok Fedu z počátku tohoto roku. ECB oznámí svá politická rozhodnutí ve 1315 GMT a prezidentka ECB Christine Lagardeová uspořádá tiskovou konferenci ve 1345 GMT. Zdroj: Reuters KOMPROMISY Čtvrteční diskuse však bude pravděpodobně vyhrocená poté, co se vlivná členka bankovní rady ECB Isabel Schnabelová otevřeně postavila proti představě menšího zvyšování sazeb, kterou prosazuje hlavní ekonom Philip Lane. Politici tak možná budou muset přistoupit ke kompromisu ohledně vývoje sazeb a tempa uvolňování dluhopisového portfolia ECB, známého jako kvantitativní zpřísňování (QT). "Koňské handly zůstávají podstatou tvorby politiky ECB," uvedl Davide Oneglia, ekonom poradenské společnosti TS Lombard. "Protipólem pomalejšího zvyšování sazeb budou jestřábí pokyny ohledně konečné sazby … doprovázené dřívějším nebo rychlejším 'pasivním' QT." Někteří členové Rady guvernérů ECB, jako například Joachim Nagel, prezident německé Bundesbanky, vyzývají k zahájení QT do března nebo ještě dříve, zatímco umírněnější členové doufají v pozdější zahájení. Zdroj: ECB Ekonomika eurozóny se drží a její produkce ve třetím čtvrtletí rostla více, než se očekávalo, ačkoli se všeobecně očekává recese. Celkově ECB podle průzkumu agentury Reuters nechá v příštím roce vypršet dluh ve výši 175 miliard eur (186,01 miliardy USD), což ukazuje na snížení o 15-20 miliard eur měsíčně v závislosti na datu zahájení. Očekává se, že Lagardeová bude čelit otázkám ohledně toho, jak dalece hodlá ECB zvyšovat sazby a snižovat objem držených dluhopisů - a ohledně vzájemného vztahu mezi oběma opatřeními. Investoři očekávající věcné odpovědi však mohou být zklamáni. "Klíčovým problémem je, že ECB neví, jak vysoko bude muset jít, což odráží obrovskou nejistotu ohledně transmise i výhledu inflace," uvedl Greg Fuzesi, ekonom banky JPMorgan.