Podle Centra pro ekonomický a obchodní výzkum čeká světovou ekonomiku v roce 2023 recese
Podle Centra pro ekonomický a obchodní výzkum (Centre for Economics and Business Research) hrozí světu v roce 2023 recese, protože vyšší výpůjční náklady zaměřené na boj s inflací způsobí pokles řady ekonomik.
Světová ekonomika v roce 2022 poprvé překročila hranici 100 bilionů dolarů, ale v roce 2023 se zastaví, protože politici budou pokračovat v boji proti rostoucím cenám, uvedla britská poradenská společnost ve své výroční tabulce World Economic League Table.
„Je pravděpodobné, že světová ekonomika bude v příštím roce čelit recesi v důsledku zvyšování úrokových sazeb v reakci na vyšší inflaci,“ uvedl Kay Daniel Neufeld, ředitel a vedoucí oddělení prognózování v CEBR.
Dodává, že „boj proti inflaci ještě není vyhraný. Očekáváme, že centrální bankéři se budou v roce 2023 držet svých zbraní navzdory ekonomickým nákladům. Cenou za snížení inflace na příjemnější úroveň je horší výhled růstu na řadu dalších let.“
Závěry jsou pesimističtější než nejnovější prognóza Mezinárodního měnového fondu. Tato instituce v říjnu varovala, že více než třetina světové ekonomiky poklesne a existuje 25% pravděpodobnost, že v roce 2023 vzroste globální HDP o méně než 2 %, což definuje jako globální recesi.
Zdroj: Unsplash
Přesto se do roku 2037 světový hrubý domácí produkt zdvojnásobí, protože rozvojové ekonomiky doženou ty bohatší. V důsledku měnícího se poměru sil bude východoasijský a tichomořský region do roku 2037 představovat více než třetinu světové produkce, zatímco podíl Evropy se sníží na méně než pětinu.
CEBR vychází z údajů ve Světovém hospodářském výhledu MMF a k předpovědi růstu, inflace a směnných kurzů používá interní model.
Čína nyní předstihne USA na pozici největší světové ekonomiky nejdříve v roce 2036, tedy o šest let později, než se očekávalo. To odráží čínskou politiku nulového Covidu a rostoucí obchodní napětí se Západem, které zpomalily její expanzi.
CEBR původně očekával, že k výměně dojde v roce 2028, což v loňském žebříčku posunul na rok 2030. Nyní se domnívá, že bod přechodu nastane až v roce 2036 a může přijít ještě později, pokud se Peking pokusí převzít kontrolu nad Tchaj-wanem a bude čelit odvetným obchodním sankcím.
„Důsledky ekonomické války mezi Čínou a Západem by byly několikanásobně závažnější než to, co jsme viděli po útoku Ruska na Ukrajinu. Téměř jistě by došlo k poměrně prudké světové recesi a obnovení inflace,“ uvedl CEBR.
Zdroj: Unsplash
„Škody pro Čínu by však byly mnohonásobně větší, což by mohlo dobře torpédovat jakýkoli pokus o vedení světové ekonomiky.“
Indie se v roce 2035 stane třetí ekonomikou s 10 biliony dolarů a do roku 2032 třetí největší ekonomikou světa.
Spojené království zůstane v příštích 15 letech šestou největší ekonomikou světa a Francie sedmou, ale Británie již nebude růst rychleji než její evropští kolegové kvůli „absenci prorůstových politik a chybějící jasné vizi její role mimo Evropskou unii“.
Rozvíjející se ekonomiky s přírodními zdroji získají „výrazný impuls“, protože fosilní paliva hrají důležitou roli při přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Globální ekonomika je daleko od úrovně 80 000 dolarů HDP na obyvatele, při níž se emise uhlíku oddělí od růstu, což znamená, že k dosažení cíle omezit globální oteplování na pouhých 1,5 stupně nad předindustriální úroveň jsou zapotřebí další politické zásahy.
Světová ekonomika v roce 2022 poprvé překročila hranici 100 bilionů dolarů, ale v roce 2023 se zastaví, protože politici budou pokračovat v boji proti rostoucím cenám, uvedla britská poradenská společnost ve své výroční tabulce World Economic League Table.„Je pravděpodobné, že světová ekonomika bude v příštím roce čelit recesi v důsledku zvyšování úrokových sazeb v reakci na vyšší inflaci,“ uvedl Kay Daniel Neufeld, ředitel a vedoucí oddělení prognózování v CEBR.Dodává, že „boj proti inflaci ještě není vyhraný. Očekáváme, že centrální bankéři se budou v roce 2023 držet svých zbraní navzdory ekonomickým nákladům. Cenou za snížení inflace na příjemnější úroveň je horší výhled růstu na řadu dalších let.“Závěry jsou pesimističtější než nejnovější prognóza Mezinárodního měnového fondu. Tato instituce v říjnu varovala, že více než třetina světové ekonomiky poklesne a existuje 25% pravděpodobnost, že v roce 2023 vzroste globální HDP o méně než 2 %, což definuje jako globální recesi.Zdroj: UnsplashPřesto se do roku 2037 světový hrubý domácí produkt zdvojnásobí, protože rozvojové ekonomiky doženou ty bohatší. V důsledku měnícího se poměru sil bude východoasijský a tichomořský region do roku 2037 představovat více než třetinu světové produkce, zatímco podíl Evropy se sníží na méně než pětinu.CEBR vychází z údajů ve Světovém hospodářském výhledu MMF a k předpovědi růstu, inflace a směnných kurzů používá interní model.Čína nyní předstihne USA na pozici největší světové ekonomiky nejdříve v roce 2036, tedy o šest let později, než se očekávalo. To odráží čínskou politiku nulového Covidu a rostoucí obchodní napětí se Západem, které zpomalily její expanzi.CEBR původně očekával, že k výměně dojde v roce 2028, což v loňském žebříčku posunul na rok 2030. Nyní se domnívá, že bod přechodu nastane až v roce 2036 a může přijít ještě později, pokud se Peking pokusí převzít kontrolu nad Tchaj-wanem a bude čelit odvetným obchodním sankcím.„Důsledky ekonomické války mezi Čínou a Západem by byly několikanásobně závažnější než to, co jsme viděli po útoku Ruska na Ukrajinu. Téměř jistě by došlo k poměrně prudké světové recesi a obnovení inflace,“ uvedl CEBR.Zdroj: Unsplash„Škody pro Čínu by však byly mnohonásobně větší, což by mohlo dobře torpédovat jakýkoli pokus o vedení světové ekonomiky.“Chcete využít této příležitosti?Předpověděla také, že:Indie se v roce 2035 stane třetí ekonomikou s 10 biliony dolarů a do roku 2032 třetí největší ekonomikou světa.Spojené království zůstane v příštích 15 letech šestou největší ekonomikou světa a Francie sedmou, ale Británie již nebude růst rychleji než její evropští kolegové kvůli „absenci prorůstových politik a chybějící jasné vizi její role mimo Evropskou unii“.Rozvíjející se ekonomiky s přírodními zdroji získají „výrazný impuls“, protože fosilní paliva hrají důležitou roli při přechodu na obnovitelné zdroje energie.Globální ekonomika je daleko od úrovně 80 000 dolarů HDP na obyvatele, při níž se emise uhlíku oddělí od růstu, což znamená, že k dosažení cíle omezit globální oteplování na pouhých 1,5 stupně nad předindustriální úroveň jsou zapotřebí další politické zásahy.