Potrubí na vodík ze Španělska do Francie stát 2,5 miliardy eur
Podvodní potrubí pro přepravu ekologického vodíku mezi Španělskem a Francií bude stát přibližně 2,5 miliardy eur, uvedl v pátek španělský premiér Pedro Sanchez a dodal, že doufá, že Evropská unie bude projekt částečně financovat.
Potrubí mezi Barcelonou a Marseille bude mít kapacitu 2 miliony tun ročně a bude připraveno do konce desetiletí, uvedl Sanchez na summitu středomořských lídrů EU v jihovýchodním španělském přístavním městě Alicante.
Rozhodnutí o realizaci projektu přichází v době, kdy energetická krize způsobená válkou na Ukrajině urychlila evropské plány na podporu obnovitelných zdrojů energie jako alternativy k ruskému plynu.
Agentura Reuters již dříve uvedla, že podmořská část plynovodu o délce 455 kilometrů bude podle dvou zdrojů stát přibližně 2 miliardy eur, přičemž v závislosti na trase se náklady zvýší až na 3 miliardy eur.
Další plynovod spojující Španělsko a Portugalsko bude stát 300 milionů eur, uvedl španělský zdroj.
Zdroj: Unsplash
Podmořský úsek bude znám pod názvem BarMar, zatímco celý vodíkový koridor spojující Španělsko a Portugalsko s Francií se bude jmenovat H2MED, potvrdil Sanchez.
Sanchez uvedl, že Francie, Španělsko a Portugalsko budou žádat o finanční prostředky EU na úhradu až 50 % nákladů na H2MED. Druhou polovinu by financovaly národní sítě těchto tří zemí a soukromí investoři, dodaly španělské vládní zdroje.
Zelený vodík se vyrábí z elektrolyzérů poháněných obnovitelnou energií. Portugalský premiér Antonio Costa uvedl, že díky vhodnosti Pyrenejského poloostrova pro obnovitelné zdroje energie bude výroba vodíku konkurenceschopná.
Nový plynovod „přichází v obzvláště důležitém okamžiku, protože válka Ruska proti Ukrajině všem jasně ukázala, že je třeba posílit energetickou bezpečnost v Evropě,“ řekl Costa novinářům v Alicante.
Podmořský plynovod byl navržen v říjnu jako náhrada za projekt takzvaného plynovodu MidCat přes Pyreneje, o který se zasazovaly Španělsko a Portugalsko, které tvrdily, že by mohl zmírnit okamžitý tlak na dodávky plynu.
Paříž se proti plánu postavila s argumentem, že dva stávající plynovody přes Pyreneje, které oddělují Pyrenejský poloostrov od Francie, jsou již nedostatečně využity.
Původně se navrhovalo, aby nový podmořský plynovod přepravoval také část zemního plynu, ale nyní bude přepravovat pouze vodík, aby splňoval kritéria financování EU, uvedl Costa.
Zdroj: Unsplash
Někteří pozorovatelé jsou k šancím H2MED na úspěch skeptičtí a Faig Abbasov, ředitel programu lodní dopravy v bruselské nevládní organizaci Transport & Environment, jej označil za „výkladní skříň“, která má snížit politické napětí vyvolané projektem MidCat.
„Když už máte pozemní potrubí, proč budovat podmořské?“ ptá se. Abbasov řekl. „Španělsku by bylo lepší vyvážet po moři.“
Zelený vodík (GH2 nebo GH2) je vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nebo z nízkouhlíkové energie. Zelený vodík má výrazně nižší emise uhlíku než šedý vodík, který se vyrábí parním reformingem zemního plynu a který tvoří většinu trhu s vodíkem. Zelený vodík vyráběný elektrolýzou vody tvoří méně než 0,1 % celkové výroby vodíku. Může být využit k dekarbonizaci těžko elektrifikovatelných odvětví, jako je výroba oceli a cementu, a přispět tak k omezení změny klimatu.
Vysoké výrobní náklady jsou hlavním faktorem, který stojí za nízkým využitím zeleného vodíku. Přesto se očekává, že trh s vodíkem poroste, přičemž podle některých prognóz klesnou náklady na výrobu vodíku z 6 USD/kg v roce 2015 na přibližně 2 USD/kg do roku 2025. V roce 2020 oznámily velké evropské společnosti plány na přechod svých vozových parků na vodíkový pohon.
Zelený vodík lze přimíchávat do stávajících plynovodů a lze jej také využívat k výrobě zeleného čpavku, který je hlavní složkou při výrobě hnojiv. Orgány vodíkového průmyslu předpokládají, že zelený čpavek bude do roku 2030 nákladově konkurenceschopný s čpavkem vyráběným konvenčním způsobem (šedý čpavek).
Potrubí mezi Barcelonou a Marseille bude mít kapacitu 2 miliony tun ročně a bude připraveno do konce desetiletí, uvedl Sanchez na summitu středomořských lídrů EU v jihovýchodním španělském přístavním městě Alicante.Rozhodnutí o realizaci projektu přichází v době, kdy energetická krize způsobená válkou na Ukrajině urychlila evropské plány na podporu obnovitelných zdrojů energie jako alternativy k ruskému plynu.Agentura Reuters již dříve uvedla, že podmořská část plynovodu o délce 455 kilometrů bude podle dvou zdrojů stát přibližně 2 miliardy eur, přičemž v závislosti na trase se náklady zvýší až na 3 miliardy eur.Další plynovod spojující Španělsko a Portugalsko bude stát 300 milionů eur, uvedl španělský zdroj.Zdroj: UnsplashPodmořský úsek bude znám pod názvem BarMar, zatímco celý vodíkový koridor spojující Španělsko a Portugalsko s Francií se bude jmenovat H2MED, potvrdil Sanchez.Sanchez uvedl, že Francie, Španělsko a Portugalsko budou žádat o finanční prostředky EU na úhradu až 50 % nákladů na H2MED. Druhou polovinu by financovaly národní sítě těchto tří zemí a soukromí investoři, dodaly španělské vládní zdroje.Zelený vodík se vyrábí z elektrolyzérů poháněných obnovitelnou energií. Portugalský premiér Antonio Costa uvedl, že díky vhodnosti Pyrenejského poloostrova pro obnovitelné zdroje energie bude výroba vodíku konkurenceschopná.Nový plynovod „přichází v obzvláště důležitém okamžiku, protože válka Ruska proti Ukrajině všem jasně ukázala, že je třeba posílit energetickou bezpečnost v Evropě,“ řekl Costa novinářům v Alicante.Podmořský plynovod byl navržen v říjnu jako náhrada za projekt takzvaného plynovodu MidCat přes Pyreneje, o který se zasazovaly Španělsko a Portugalsko, které tvrdily, že by mohl zmírnit okamžitý tlak na dodávky plynu.Paříž se proti plánu postavila s argumentem, že dva stávající plynovody přes Pyreneje, které oddělují Pyrenejský poloostrov od Francie, jsou již nedostatečně využity.Původně se navrhovalo, aby nový podmořský plynovod přepravoval také část zemního plynu, ale nyní bude přepravovat pouze vodík, aby splňoval kritéria financování EU, uvedl Costa.Zdroj: UnsplashNěkteří pozorovatelé jsou k šancím H2MED na úspěch skeptičtí a Faig Abbasov, ředitel programu lodní dopravy v bruselské nevládní organizaci Transport & Environment, jej označil za „výkladní skříň“, která má snížit politické napětí vyvolané projektem MidCat.„Když už máte pozemní potrubí, proč budovat podmořské?“ ptá se. Abbasov řekl. „Španělsku by bylo lepší vyvážet po moři.“Chcete využít této příležitosti?CO JE TO ZELENÝ VODÍK?Zelený vodík je vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nebo z nízkouhlíkové energie. Zelený vodík má výrazně nižší emise uhlíku než šedý vodík, který se vyrábí parním reformingem zemního plynu a který tvoří většinu trhu s vodíkem. Zelený vodík vyráběný elektrolýzou vody tvoří méně než 0,1 % celkové výroby vodíku. Může být využit k dekarbonizaci těžko elektrifikovatelných odvětví, jako je výroba oceli a cementu, a přispět tak k omezení změny klimatu.Vysoké výrobní náklady jsou hlavním faktorem, který stojí za nízkým využitím zeleného vodíku. Přesto se očekává, že trh s vodíkem poroste, přičemž podle některých prognóz klesnou náklady na výrobu vodíku z 6 USD/kg v roce 2015 na přibližně 2 USD/kg do roku 2025. V roce 2020 oznámily velké evropské společnosti plány na přechod svých vozových parků na vodíkový pohon.Zelený vodík lze přimíchávat do stávajících plynovodů a lze jej také využívat k výrobě zeleného čpavku, který je hlavní složkou při výrobě hnojiv. Orgány vodíkového průmyslu předpokládají, že zelený čpavek bude do roku 2030 nákladově konkurenceschopný s čpavkem vyráběným konvenčním způsobem .
