400 000 akrů je přibližně 1619 km² půdy. Například rozhloha Prahy je 496 km².
Nezabrala je armáda. Ve všech třech případech, jak tvrdí vedoucí představitelé ukrajinských zemědělských podniků, skončila půda v rukou rodinné společnosti bývalého ruského ministra zemědělství Alexandra Tkačeva.
Ukrajinské firmy tvrdí, že jeho společnost Agrokomplex se zmocnila práv na přibližně 400 000 hektarů a stala se jedním z největších provozovatelů zemědělských podniků na Ukrajině. Podle dokumentů, do nichž nahlédl deník The Wall Street Journal, vyšetřují údajné vyvlastnění ukrajinské vojenské a civilní zpravodajské služby a státní zastupitelství.
V oblasti východní Ukrajiny, kterou okupuje ruská armáda, se Rusko snaží upevnit kontrolu a vnucuje místnímu obyvatelstvu svou měnu a školní osnovy. Zároveň se na nově obsazená území v tichosti přesunuli politicky propojení ruští oligarchové a společnosti, aby zde vydělali peníze.
„Rusko přebírá ekonomiku na okupovaných územích a využívá tuto kontrolu k tomu, aby pomohlo ovládnout celou oblast,“ řekl Dmitrij Skorniakov, šéf ukrajinské zemědělské společnosti HarvEast Holding.
Zdroj: Unsplash
Pozemky HarvEastu se v květnu staly středem sváru mezi ozbrojenými skupinami, včetně jedné z Ruskem podporované místní správy a jedné z Agrokomplexu, řekl pan Skorniakov, že mu to řekli zemědělští dělníci. Popsali, že se střílelo do vzduchu.
Nakonec, řekli dělníci Skorniakovovi, že půda HarvEastu rozdělena na tři části, přičemž 100 000 vlastněných nebo pronajatých akrů v Doněcké provincii bylo předáno Agrokomplexu.
Další ukrajinská zemědělská společnost, Nibulon Ltd., přišla podle svého generálního ředitele Andrije Vadaturského kvůli záborům půdy o 50 000 akrů. Podle něj na této půdě nyní hospodaří společnost Agrocomplex.
Třetí ukrajinská společnost, Agroton Public Ltd., obvinila Agrocomplex ze záboru 250 000 akrů.
Společnost Agrocomplex neodpověděla na opakované e-maily a telefonáty s žádostí o komentář. Tkačeva se nepodařilo zastihnout.
Zdroj: Unsplash
Zabavení půdy hrozí, že velká část jedné z největších světových sklizní obilí bude pod ruskou kontrolou. Tyto kroky mohou zvýšit globální ekonomický vliv Moskvy, zejména v rozvojových zemích, které se dlouhodobě spoléhají na ukrajinskou a ruskou produkci obilí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na říjnové telefonické tiskové konferenci uvedl, že majetek v regionech, kde Rusko převzalo kontrolu, by mohl být převeden pod ruskou jurisdikci. Tisková služba Kremlu v e-mailové odpovědi na otázky uvedla, že východoukrajinské regiony jsou nyní součástí Ruska. Majitelé zemědělských podniků se mohou domáhat svých práv podle ruských zákonů, uvedla.
Zabírání zemědělské půdy – jak ho popsali ukrajinští zpravodajci, vedoucí pracovníci zemědělských společností a dělníci, kteří uvedli, že byli jeho svědky – začalo brzy poté, co Moskva v okupovaných částech východní Ukrajiny zřídila místní civilní správy, a probíhalo důsledně a systematicky.
Jako první přišli o půdu majitelé, kteří sloužili v ukrajinské armádě nebo ve státní službě, a majitelé, kteří žili mimo region.
Prvním krokem byla návštěva úředníků napojených na Doněckou lidovou republiku nebo Luhanskou lidovou republiku – zástupné státečky, které vznikly, když Ruskem podporované separatistické hnutí převzalo v roce 2014 kontrolu nad některými oblastmi Ukrajiny. Přibližně od března invazní ruské síly rozšiřovaly tyto zástupné státečky, které Moskva od té doby prohlásila za součást Ruska.
Zdroj: Unsplash
Doněčtí a luhanští představitelé, někdy ve skupinách se zbraněmi, navštěvovali místní farmy se vzkazem: Nyní vládnou oni.
V některých případech zemědělcům vyhrožovali, pokud nebudou pokračovat v práci. Zástupci okupační vlády nutili ukrajinské vlastníky půdy, někdy pod pohrůžkou použití zbraně, aby přepsali smlouvy včetně listin o vlastnictví tak, aby odpovídaly ruským, nikoli ukrajinským zákonům, uvedli ti, kteří byli s tímto procesem obeznámeni.
V některých případech si majitelé půdy mohli svá hospodářství ponechat, ale nové smlouvy stanovily, že 70 % úrody připadne Rusku nebo úřadům Doněcké lidové republiky či Luhanské lidové republiky.
Bezpečnost Ukrajiny neznamená bezpečnost jen pro ni, ale i pro třetí země v Africe, které jsou na pšenici z Ukrajiny závislé. Je v naším zájmu podpořit obránce.
400 000 akrů je přibližně 1619 km² půdy. Například rozhloha Prahy je 496 km².Nezabrala je armáda. Ve všech třech případech, jak tvrdí vedoucí představitelé ukrajinských zemědělských podniků, skončila půda v rukou rodinné společnosti bývalého ruského ministra zemědělství Alexandra Tkačeva.Ukrajinské firmy tvrdí, že jeho společnost Agrokomplex se zmocnila práv na přibližně 400 000 hektarů a stala se jedním z největších provozovatelů zemědělských podniků na Ukrajině. Podle dokumentů, do nichž nahlédl deník The Wall Street Journal, vyšetřují údajné vyvlastnění ukrajinské vojenské a civilní zpravodajské služby a státní zastupitelství.V oblasti východní Ukrajiny, kterou okupuje ruská armáda, se Rusko snaží upevnit kontrolu a vnucuje místnímu obyvatelstvu svou měnu a školní osnovy. Zároveň se na nově obsazená území v tichosti přesunuli politicky propojení ruští oligarchové a společnosti, aby zde vydělali peníze.„Rusko přebírá ekonomiku na okupovaných územích a využívá tuto kontrolu k tomu, aby pomohlo ovládnout celou oblast,“ řekl Dmitrij Skorniakov, šéf ukrajinské zemědělské společnosti HarvEast Holding.Zdroj: UnsplashPozemky HarvEastu se v květnu staly středem sváru mezi ozbrojenými skupinami, včetně jedné z Ruskem podporované místní správy a jedné z Agrokomplexu, řekl pan Skorniakov, že mu to řekli zemědělští dělníci. Popsali, že se střílelo do vzduchu.Nakonec, řekli dělníci Skorniakovovi, že půda HarvEastu rozdělena na tři části, přičemž 100 000 vlastněných nebo pronajatých akrů v Doněcké provincii bylo předáno Agrokomplexu.Chcete využít této příležitosti?Další ukrajinská zemědělská společnost, Nibulon Ltd., přišla podle svého generálního ředitele Andrije Vadaturského kvůli záborům půdy o 50 000 akrů. Podle něj na této půdě nyní hospodaří společnost Agrocomplex.Třetí ukrajinská společnost, Agroton Public Ltd., obvinila Agrocomplex ze záboru 250 000 akrů.Společnost Agrocomplex neodpověděla na opakované e-maily a telefonáty s žádostí o komentář. Tkačeva se nepodařilo zastihnout.Zdroj: UnsplashZabavení půdy hrozí, že velká část jedné z největších světových sklizní obilí bude pod ruskou kontrolou. Tyto kroky mohou zvýšit globální ekonomický vliv Moskvy, zejména v rozvojových zemích, které se dlouhodobě spoléhají na ukrajinskou a ruskou produkci obilí.Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na říjnové telefonické tiskové konferenci uvedl, že majetek v regionech, kde Rusko převzalo kontrolu, by mohl být převeden pod ruskou jurisdikci. Tisková služba Kremlu v e-mailové odpovědi na otázky uvedla, že východoukrajinské regiony jsou nyní součástí Ruska. Majitelé zemědělských podniků se mohou domáhat svých práv podle ruských zákonů, uvedla.Zabírání zemědělské půdy – jak ho popsali ukrajinští zpravodajci, vedoucí pracovníci zemědělských společností a dělníci, kteří uvedli, že byli jeho svědky – začalo brzy poté, co Moskva v okupovaných částech východní Ukrajiny zřídila místní civilní správy, a probíhalo důsledně a systematicky.Jako první přišli o půdu majitelé, kteří sloužili v ukrajinské armádě nebo ve státní službě, a majitelé, kteří žili mimo region.Prvním krokem byla návštěva úředníků napojených na Doněckou lidovou republiku nebo Luhanskou lidovou republiku – zástupné státečky, které vznikly, když Ruskem podporované separatistické hnutí převzalo v roce 2014 kontrolu nad některými oblastmi Ukrajiny. Přibližně od března invazní ruské síly rozšiřovaly tyto zástupné státečky, které Moskva od té doby prohlásila za součást Ruska.Zdroj: UnsplashDoněčtí a luhanští představitelé, někdy ve skupinách se zbraněmi, navštěvovali místní farmy se vzkazem: Nyní vládnou oni.V některých případech zemědělcům vyhrožovali, pokud nebudou pokračovat v práci. Zástupci okupační vlády nutili ukrajinské vlastníky půdy, někdy pod pohrůžkou použití zbraně, aby přepsali smlouvy včetně listin o vlastnictví tak, aby odpovídaly ruským, nikoli ukrajinským zákonům, uvedli ti, kteří byli s tímto procesem obeznámeni.V některých případech si majitelé půdy mohli svá hospodářství ponechat, ale nové smlouvy stanovily, že 70 % úrody připadne Rusku nebo úřadům Doněcké lidové republiky či Luhanské lidové republiky.Bezpečnost Ukrajiny neznamená bezpečnost jen pro ni, ale i pro třetí země v Africe, které jsou na pšenici z Ukrajiny závislé. Je v naším zájmu podpořit obránce.
