Země proslulá jako jeden z největších světových vývozců zemědělských produktů již nechce upřednostňovat export, uvedla ministryně pro přírodu a dusíkovou politiku Christianne van der Wal-Zeggelinková v rozhovoru ve svém úřadu v Haagu.
Nizozemsko již několik měsíců zachvátily protesty zemědělců poté, co vláda v červnu představila cíl pro snížení dusíku na základě nařízení Evropské unie. Pokud by byl vládní plán realizován, vyžadoval by v některých provinciích snížení emisí až o 95 % a do roku 2030 by se celkové emise snížily na polovinu. Plán by mohl během příštích osmi let snížit stavy hospodářských zvířat v Nizozemsku o třetinu.
V listopadu Van der Wal-Zeggelinková předložil plány na vykoupení 2 000-3 000 „špičkových producentů emisí“ v blízkosti přírodních rezervací ve snaze potlačit hněv nizozemských zemědělců. Tento „jednorázový plán výkupu“ bude probíhat od dubna do konce příštího roku a jeho cílem je přesvědčit co nejvíce zemědělců, aby dobrovolně ukončili své podnikání. Bude to „nejvelkorysejší“ opatření, které vláda nabídne, řekla, že „velkorysejší opatření po tomto nebude následovat“.
Van der Wal-Zeggelinková je ve své funkci již téměř rok a říká, že má jasný cíl. „Nizozemská příroda je v opravdu špatném stavu,“ řekla. „Musíme vytvořit nový zemědělský systém. Takový, který naše příroda unese, ve kterém udržíme dobrou kvalitu vody a ve kterém zemědělský sektor přispěje k našim klimatickým cílům.“
Nizozemsko je druhým největším vývozcem zemědělských produktů, podle údajů Wageningenské univerzity se v roce 2021 odhaduje vývoz na 104,7 miliardy eur. Klíčovým zdrojem emisí dusíku je chov dobytka a hnojiva.
Tato změna bude mít důsledky pro nizozemský vývoz, připustila. „Procenta vývozu pro nás nejsou cílem. Naším cílem je snížení emisí a obnova přírody.“ Poznamenala, že 58 % Nizozemska tvoří zemědělská půda, ale pouze 1,3 % HDP je spojeno se zemědělským zbožím.
Aby se obnovila rovnováha, bude muset mnoho zemědělců ukončit své zemědělské podnikání, zejména ti, kteří se nacházejí v blízkosti přírodních rezervací. Tato vyhlídka vyvolala několikaměsíční protesty zemědělců. Ti blokovali dálnice, jezdili se svými traktory k parlamentu a dokonce navštívili dům Van der Wal-Zeggelinkové.
„Jsem rád, že žijeme v zemi, kde lidé mohou protestovat, ale zemědělci zašli příliš daleko,“ řekla Van der Wal-Zeggelinková. „Překročili hranici zákona a překročili i morální hranici, když přišli ke mně domů.“
Van der Wal-Zeggelinková doufá, že její plán dobrovolného odkupu získá podporu dostatečného počtu zemědělců. Ale ona už má plán B: vyvlastnění pozemků. O dalších krocích rozhodne vláda na podzim příštího roku.
Jak důležité je zemědělství v Nizozemsku?
V Nizozemsku se před dvěma desetiletími začalo volat po tom, aby se zvýšily obavy o schopnost uživit 17 milionů obyvatel: Vyrobit dvakrát více potravin s využitím polovičního množství zdrojů.
Země se časem stala druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě podle hodnoty za Spojenými státy. V souvislosti s oteplováním planety je to možná ještě významnější: patří mezi největší vývozce zemědělských a potravinářských technologií. Nizozemci jsou průkopníky v oblasti buněčných kultur, vertikálního zemědělství, technologie osiv a robotizace dojení a sklizně – stojí v čele inovací, které se zaměřují na snížení spotřeby vody a emisí uhlíku a metanu.
Nizozemsko ročně vyprodukuje 4 miliony krav, 13 milionů prasat a 104 milionů kuřat a je největším vývozcem masa v Evropě. Dodává však také zeleninu do velké části západní Evropy. Země má téměř 24 000 akrů plodin pěstovaných ve sklenících. Tyto skleníky s menším množstvím hnojiv a vody dokážou na jediném akru vypěstovat to, k čemu by bylo potřeba 10 akrů tradičního polního zemědělství. Nizozemské farmy spotřebují pouze 1,9 litru vody na vypěstování přibližně jednoho kilogramu rajčat, zatímco celosvětový průměr je více než 105 litrů.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
