K jejímu snížení ze současných sedmi procent by mohla přistoupit nejdříve v srpnu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB, která ponechala sazby na úrovni platné od loňského června, označují za očekávané.
Analytik Portu Marek Pokorný dnešní rozhodnutí ČNB očekával. „Inflace v únoru byla sice mírně vyšší, než se čekalo, ale na druhou stranu očekávání nenaplnila spotřeba domácností, která zpomalila stejně jako růst mezd v posledním čtvrtletí loňského roku. ČNB hraje do karet i stále relativně silná koruna,“ uvedl.
„Bankovní rada byla v uplynulém půlroce překvapivě pasivní a rezistentní vůči doporučením svého odborného aparátu. Proto bylo ve světle nervozity okolo stability významných bank v USA a eurozóně a s ohledem na postupný pokles jádrové inflace předem jasné, že další zvýšení úrokových sazeb je prakticky vyloučené,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je zřejmé, že většina členů bankovní rady už sazby zvyšovat nechce. „Zároveň ale v situaci, kdy ČNB vyčkává, k jak silnému růstu budou v letošním roce směřovat mzdy v české ekonomice a jak vysoko zůstanou inflační očekávání, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB,“ upozornil.
Prostor pro pokles sazeb podle Jáče vznikne ve druhém pololetí, kdy by se měla inflace snížit pod deset procent. „Z nedávných výroků z bankovní rady je ale patrné, že ČNB bude chtít vyčkat na údaje o vývoji mezd a spotřeby domácností v letošním druhém čtvrtletí, jež bude mít k dispozici až na zasedání koncem září,“ uvedl.
„Podle našeho názoru teoreticky umožní prognóza centrální banky první snížení sazeb v létě letošního roku, ovšem bude na zvážení členů bankovní rady, zda nebudou chtít z opatrnostních důvodů s prvním měnovým uvolněním posečkat o něco déle,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Jako nejpravděpodobnější vidí zachování stability sazeb až do třetího čtvrtletí.
Zdroj: Unsplash
Také analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá v nejbližších měsících stabilitu sazeb. „Očekáváme, že ČNB bude držet repo sazbu na současných sedmi procentech alespoň do letošního srpna, kdy by mohla začít s jejím postupným snižováním,“ uvedl. Do konce roku by podle něj mohla základní sazba klesnout k pěti procentům.
Kudla ale zdůraznil, že ČNB zatím veřejnou debatu o snižování sazeb nepřipustí. „Pokud by totiž nyní ČNB deklarovala, že je připravená diskutovat o snížení sazeb, mohlo by to vést k oslabení české koruny. Právě kurz domácí měny přitom ČNB v posledních měsících vnímá jako hlavní nástroj v boji proti inflaci,“ uvedl.
Pro stabilitu sazeb bylo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout, řekl Michl.
Existuje mnoho faktorů, které mohou vést k růstu úrokových sazeb. Některé z nich jsou:
Hospodářský růst: Pokud se ekonomika rozvíjí, bývá obvykle poptávka po úvěrech větší a úrokové sazby mohou růst, aby odrážely tuto poptávku a aby se zabránilo přehřátí ekonomiky.
Inflace: Vysoká inflace může vést k růstu úrokových sazeb, protože centrální banky mohou chtít snížit inflaci a udržet stabilitu cen.
Politické faktory: Politické události mohou mít dopad na úrokové sazby. Například nejistota ohledně politické stability nebo budoucích vládních politik může vést k růstu rizika a tím i k růstu úrokových sazeb.
Globální faktory: Globální ekonomické události, jako je například zvyšování úrokových sazeb v jiných zemích, mohou také ovlivnit úrokové sazby v jiných zemích.
K jejímu snížení ze současných sedmi procent by mohla přistoupit nejdříve v srpnu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB, která ponechala sazby na úrovni platné od loňského června, označují za očekávané.Analytik Portu Marek Pokorný dnešní rozhodnutí ČNB očekával. „Inflace v únoru byla sice mírně vyšší, než se čekalo, ale na druhou stranu očekávání nenaplnila spotřeba domácností, která zpomalila stejně jako růst mezd v posledním čtvrtletí loňského roku. ČNB hraje do karet i stále relativně silná koruna,“ uvedl.„Bankovní rada byla v uplynulém půlroce překvapivě pasivní a rezistentní vůči doporučením svého odborného aparátu. Proto bylo ve světle nervozity okolo stability významných bank v USA a eurozóně a s ohledem na postupný pokles jádrové inflace předem jasné, že další zvýšení úrokových sazeb je prakticky vyloučené,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je zřejmé, že většina členů bankovní rady už sazby zvyšovat nechce. „Zároveň ale v situaci, kdy ČNB vyčkává, k jak silnému růstu budou v letošním roce směřovat mzdy v české ekonomice a jak vysoko zůstanou inflační očekávání, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB,“ upozornil.Prostor pro pokles sazeb podle Jáče vznikne ve druhém pololetí, kdy by se měla inflace snížit pod deset procent. „Z nedávných výroků z bankovní rady je ale patrné, že ČNB bude chtít vyčkat na údaje o vývoji mezd a spotřeby domácností v letošním druhém čtvrtletí, jež bude mít k dispozici až na zasedání koncem září,“ uvedl.„Podle našeho názoru teoreticky umožní prognóza centrální banky první snížení sazeb v létě letošního roku, ovšem bude na zvážení členů bankovní rady, zda nebudou chtít z opatrnostních důvodů s prvním měnovým uvolněním posečkat o něco déle,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Jako nejpravděpodobnější vidí zachování stability sazeb až do třetího čtvrtletí.Také analytik Komerční banky Jaromír Gec předpokládá v nejbližších měsících stabilitu sazeb. „Očekáváme, že ČNB bude držet repo sazbu na současných sedmi procentech alespoň do letošního srpna, kdy by mohla začít s jejím postupným snižováním,“ uvedl. Do konce roku by podle něj mohla základní sazba klesnout k pěti procentům.Kudla ale zdůraznil, že ČNB zatím veřejnou debatu o snižování sazeb nepřipustí. „Pokud by totiž nyní ČNB deklarovala, že je připravená diskutovat o snížení sazeb, mohlo by to vést k oslabení české koruny. Právě kurz domácí měny přitom ČNB v posledních měsících vnímá jako hlavní nástroj v boji proti inflaci,“ uvedl.Pro stabilitu sazeb bylo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo šest členů bankovní rady České národní banky , jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout, řekl Michl.Chcete využít této příležitosti?Proč se zvedají úrokové sazby? Existuje mnoho faktorů, které mohou vést k růstu úrokových sazeb. Některé z nich jsou:Hospodářský růst: Pokud se ekonomika rozvíjí, bývá obvykle poptávka po úvěrech větší a úrokové sazby mohou růst, aby odrážely tuto poptávku a aby se zabránilo přehřátí ekonomiky.Inflace: Vysoká inflace může vést k růstu úrokových sazeb, protože centrální banky mohou chtít snížit inflaci a udržet stabilitu cen.Politické faktory: Politické události mohou mít dopad na úrokové sazby. Například nejistota ohledně politické stability nebo budoucích vládních politik může vést k růstu rizika a tím i k růstu úrokových sazeb.Globální faktory: Globální ekonomické události, jako je například zvyšování úrokových sazeb v jiných zemích, mohou také ovlivnit úrokové sazby v jiných zemích.
