Čtyřicet jeho zaměstnanců a několik rodin se po silných otřesech 6. února na chvíli ukrylo v nepoškozené továrně Alkan Taban v Antakyi.
„Máme jen 110 pracovníků, protože někteří zemřeli a jiní odešli z města, takže výrobní kapacita klesla,“ řekl manažer Alkan.
Zpráva Istanbulské průmyslové komory ukázala, že nejsmrtelnější katastrofa v novodobé historii Turecka zasáhla region bohatý na textilní výrobu a zemědělství, který se podílí 16 % na celkové zaměstnanosti a přibližně 11 % na průmyslové výrobě.
Přinutila miliony lidí opustit 11 jihovýchodních provincií, které byly domovem přibližně 14 milionů lidí. Někteří z nich tvrdí, že se možná nevrátí, přestože Ankara plánuje urychleně obnovit statisíce poškozených nebo zřícených budov.
Stovky podniků, které měsíc po zemětřesení znovu zahájily provoz, se potýkají s nedostatkem zaměstnanců, kteří se přestěhovali do okolních vesnic, k příbuzným do jiných měst nebo do vládou sponzorovaných stanů a kontejnerových domů, vyplývá z rozhovorů.
„Z našeho showroomu jsme udělali ubytovnu“ pro zaměstnance, řekl Alkan. „Většina jejich rodin opustila město nebo se přestěhovala do bezpečnějších vesnických oblastí. Mají strach. Čekáme, až se další vrátí.“
Uvedl, že kyvadlová doprava společnosti dříve jezdila až 50 km, aby vyzvedla pracovníky z jejich domovů, ale nyní jezdí do vesnic dvakrát tak daleko.
Katastrofa, při níž v Turecku a Sýrii zahynulo více než 52 000 lidí, je výzvou pro plán prezidenta Tayyipa Erdogana přeměnit Turecko v konkurenceschopnou výrobní velmoc. Podnikatelské skupiny a ekonomové odhadují, že následky zemětřesení budou stát přibližně 100 miliard dolarů a sníží hrubý domácí produkt
Část finančních prostředků určených na podporu výroby, zaměstnanosti a vývozu v rámci Erdoganova hospodářského plánu bude podle nich směřovat na pomoc a obnovu v oblasti.
OBNOVA
Aby vláda zmírnila následky, zavedla pro zaměstnance příspěvky na zkrácenou pracovní dobu a usnadnila postiženým podnikům přístup k úvěrům.
V Antakyi, nejhůře postiženém městě, kde byly desítky bloků srovnány se zemí, je měsíc po zemětřesení využívána jen asi třetina výrobní kapacity, tvrdí představitelé odvětví a odborníci. Návrat k normálnímu stavu může trvat roky, což s sebou přinese i změnu demografie v oblasti.
„Potřebujeme naléhavou vládní podporu, abychom mohli zahájit zpětnou migraci pro podniky. Přicházíme o kvalifikovanou pracovní sílu. Je třeba vytvořit bezpečné prostředí se zázemím, jako jsou školy a sociální prostory,“ řekl Hikmet Cincin, šéf Antakyjské obchodní a průmyslové komory.
Podle oficiálních údajů se v celém regionu zřítilo nebo bylo vážně poškozeno více než 600 000 domů, zatímco vláda slíbila, že do jednoho roku vybuduje nejméně 250 000 ubytovacích jednotek.
„Je velmi obtížné předpovědět, kdy se bydlení a podnikání v regionu vrátí do normálu. Klíčové bude trvalé ubytování a znovuotevřené školy,“ řekl Serdar Sayan, ředitel Centra pro výzkum sociální politiky
Podle Sayana by v regionu mohlo dojít k přeskupení průmyslových odvětví, protože do regionu přicházejí pracovníci ze stavebnictví.
„Lidé, kteří začali nový, trvalý život v jiných městech, jsou většinou ze středních a vyšších příjmových vrstev,“ zatímco ti, kteří zůstali, mají obvykle nižší příjmy a potřebují státní pomoc, uvedl Sayan.
Seher Iciciová, která se starala o logistiku a účetnictví ve společnosti vyrábějící textilní stroje v Kahramanmarasu nedaleko epicentra zemětřesení, se i se svými dvěma malými dětmi přestěhovala asi 250 km na západ do města Mersin.
„Zůstáváme tu dočasně, protože teď nemáme domov, kam bychom se vrátili. Museli jsme opustit město, protože jsme nemohli najít dočasné ubytování,“ řekl Icici.
Rodiny, které znala, již oblast opustily a zapsaly své děti do škol jinde, a většina z nich se nevrátí nejméně do konce školního roku.
„Teď nemůžu pracovat, ale mám štěstí, protože můj šéf mi zaplatil plat a nějaké peníze na podporu,“ řekla Iciciová. „Zatím si vystačíme sami.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
