Koruna mírně oslabila k euru, ale polepšila si vůči dolaru
K jednotné evropské měně dnes uzavřela s kurzem 23,56 Kč/EUR, o osm haléřů slabším než v pátek v podvečer. K dolaru za stejnou dobu zpevnila, a to o sedm haléřů na 22,06 Kč/USD.
„Česká koruna se po svém ataku z konce minulého týdne na své silné hodnoty až 23,33 CZK/EUR postupně stabilizuje a posouvá se dnes na své slabší hodnoty,“ uvedl analytik společnosti Purple Trading Jaroslav Tupý. Dodal, že koruna zůstává pro investory nadále atraktivní díky svému úrokovému diferenciálu.
Kurz české měny v tomto týdnu by podle analytika mohly ovlivnit údaje o nezaměstnanosti, které ve středu zveřejní Úřad práce. V pátek statistici oznámí, jak se v Česku v únoru vyvíjela inflace.
Pražská burza stagnovala, propad akcií ČEZ vyrovnávalo zdražení emisí bank
Pražská burza dnes stagnovala. Index PX uzavřel na stejné hodnotě jako v pátek tedy na 1420,48 bodu. Propad akcií energetické firmy ČEZ vyrovnávaly především bankovní tituly. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
„Přestože se pražská burza po celou seanci pohybovala v kladném teritoriu, nakonec po závěrečné aukci zakončila stagnaci na 1420 bodech,“ uvedl analytik Fio banky Josef Dudek. Z deseti hlavních emisí uzavíraly obchodování v zelených číslech čtyři.
Nejvýrazněji klesaly akcie energetické společnosti ČEZ. Jejich hodnota klesala o 1,79 procenta na 1042 korun. Nedařilo se rovněž společnosti Kofola. Její akcie zlevnily o 1,19 procenta na závěrečných 250 korun za kus.
Naopak rostly všechny tři bankovní emise obchodované na pražské burze. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly akcie bankovní skupiny Erste, které zpevnily o 1,26 procenta na 870 korun. Akcie Moneta Money Bank vzrostly o necelé procento na 84,70 koruny a Komerční banky o 0,67 procenta na 755 korun.
Zájem investorů o výstavbu na brownfieldech loni v ČR vzrostl o 51 procent
Mezi investory, kteří hledají v Česku lokality pro své podnikání, se loni o 51 procent zvýšil zájem o stavby na brownfieldech, tedy nevyužívaných nemovitostech. Důvodem je mimo jiné nedostatek vhodných a infrastrukturně připravených pozemků. ČTK o tom dnes informovala státní agentura CzechInvest. V Národní databázi brownfieldů bylo na konci loňského roku evidováno celkem 4377 lokalit o rozloze 13.351 hektarů.
„Více než polovina investorů zvažovala lokalizaci svého projektu na těchto územích,“ podotkl pověřený ředitel CzechInvestu Petr Očko k loňskému nárůstu zájmu o brownfieldy. Na jejich regeneraci jde například v programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití z Národního plánu obnovy dalších 50 milionů korun, celkem 600 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes v tiskové zprávě uvedlo, že tak bude realizováno dalších čtyři až šest projektů. Dohromady by jich tak mohlo být až 27, sdělilo ministerstvo ČTK.
Průměrná rozloha registrovaných brownfieldů se oproti roku 2021 mírně zvýšila. „Důvodem je mimo jiné důslednější evidence velkých brownfieldových lokalit, které vznikly ukončením důlní a těžební činnosti,“ uvedl ředitel odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu David Petr. Nárůst souvisí také s přechodem na novou verzi Národní databáze, která je založena na geografickém informačním systému. Díky tomu umožňuje CzechInvestu kvalitnější aktualizaci záznamů i mapování nových lokalit.
Nejvíce brownfieldů se na konci roku nacházelo v Moravskoslezském, a to 674. V Ústeckém kraji jich bylo 500, s těsným odstupem pak následovaly kraje Liberecký a Jihomoravský. V hlavním městě bylo pouze 18 brownfieldů, nejméně v Česku. Z hlediska celkového počtu lokalit byly ke konci roku 2022 v databázi nejvíce zastoupeny brownfieldy průmyslové, které tvořily více než 30 procent. Necelých 29 procent pak připadá na lokality zemědělské a zhruba 17 procent na objekty občanské vybavenosti.
Průmyslové brownfieldy jsou na první příčce také z pohledu celkové plochy, kterou v Česku zabírají. Na druhém a třetím místě jsou vojenské areály a těžební brownfieldy. Těch je sice relativně málo, ale obvykle jsou velmi rozsáhlé.
Rozlehlých brownfieldových lokalit také meziročně přibylo. Nejvíce jich je v Karlovarském kraji, kde průměrně dosahují rozlohy 10,2 hektaru, což je třikrát více než celorepublikový průměr. Podle CzechInvestu ale chybí systematická státní podpora revitalizace těchto území. „Podpora rozsáhlých projektů zejména v počátečních fázích na sebe může navázat soukromý kapitál a veřejnému sektoru se vyplatí,“ dodal Petr. Pomoci by měla nová divize, která v rámci CzechInvestu vznikla 1. březnu letošního roku.
Koruna mírně oslabila k euru, ale polepšila si vůči dolaruK jednotné evropské měně dnes uzavřela s kurzem 23,56 Kč/EUR, o osm haléřů slabším než v pátek v podvečer. K dolaru za stejnou dobu zpevnila, a to o sedm haléřů na 22,06 Kč/USD. „Česká koruna se po svém ataku z konce minulého týdne na své silné hodnoty až 23,33 CZK/EUR postupně stabilizuje a posouvá se dnes na své slabší hodnoty,“ uvedl analytik společnosti Purple Trading Jaroslav Tupý. Dodal, že koruna zůstává pro investory nadále atraktivní díky svému úrokovému diferenciálu.Kurz české měny v tomto týdnu by podle analytika mohly ovlivnit údaje o nezaměstnanosti, které ve středu zveřejní Úřad práce. V pátek statistici oznámí, jak se v Česku v únoru vyvíjela inflace.Pražská burza stagnovala, propad akcií ČEZ vyrovnávalo zdražení emisí bankPražská burza dnes stagnovala. Index PX uzavřel na stejné hodnotě jako v pátek tedy na 1420,48 bodu. Propad akcií energetické firmy ČEZ vyrovnávaly především bankovní tituly. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.„Přestože se pražská burza po celou seanci pohybovala v kladném teritoriu, nakonec po závěrečné aukci zakončila stagnaci na 1420 bodech,“ uvedl analytik Fio banky Josef Dudek. Z deseti hlavních emisí uzavíraly obchodování v zelených číslech čtyři.Nejvýrazněji klesaly akcie energetické společnosti ČEZ. Jejich hodnota klesala o 1,79 procenta na 1042 korun. Nedařilo se rovněž společnosti Kofola. Její akcie zlevnily o 1,19 procenta na závěrečných 250 korun za kus.Naopak rostly všechny tři bankovní emise obchodované na pražské burze. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly akcie bankovní skupiny Erste, které zpevnily o 1,26 procenta na 870 korun. Akcie Moneta Money Bank vzrostly o necelé procento na 84,70 koruny a Komerční banky o 0,67 procenta na 755 korun.Chcete využít této příležitosti?Zájem investorů o výstavbu na brownfieldech loni v ČR vzrostl o 51 procentMezi investory, kteří hledají v Česku lokality pro své podnikání, se loni o 51 procent zvýšil zájem o stavby na brownfieldech, tedy nevyužívaných nemovitostech. Důvodem je mimo jiné nedostatek vhodných a infrastrukturně připravených pozemků. ČTK o tom dnes informovala státní agentura CzechInvest. V Národní databázi brownfieldů bylo na konci loňského roku evidováno celkem 4377 lokalit o rozloze 13.351 hektarů.„Více než polovina investorů zvažovala lokalizaci svého projektu na těchto územích,“ podotkl pověřený ředitel CzechInvestu Petr Očko k loňskému nárůstu zájmu o brownfieldy. Na jejich regeneraci jde například v programu Regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití z Národního plánu obnovy dalších 50 milionů korun, celkem 600 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes v tiskové zprávě uvedlo, že tak bude realizováno dalších čtyři až šest projektů. Dohromady by jich tak mohlo být až 27, sdělilo ministerstvo ČTK.Průměrná rozloha registrovaných brownfieldů se oproti roku 2021 mírně zvýšila. „Důvodem je mimo jiné důslednější evidence velkých brownfieldových lokalit, které vznikly ukončením důlní a těžební činnosti,“ uvedl ředitel odboru podnikatelské lokalizace CzechInvestu David Petr. Nárůst souvisí také s přechodem na novou verzi Národní databáze, která je založena na geografickém informačním systému. Díky tomu umožňuje CzechInvestu kvalitnější aktualizaci záznamů i mapování nových lokalit.Nejvíce brownfieldů se na konci roku nacházelo v Moravskoslezském, a to 674. V Ústeckém kraji jich bylo 500, s těsným odstupem pak následovaly kraje Liberecký a Jihomoravský. V hlavním městě bylo pouze 18 brownfieldů, nejméně v Česku. Z hlediska celkového počtu lokalit byly ke konci roku 2022 v databázi nejvíce zastoupeny brownfieldy průmyslové, které tvořily více než 30 procent. Necelých 29 procent pak připadá na lokality zemědělské a zhruba 17 procent na objekty občanské vybavenosti.Průmyslové brownfieldy jsou na první příčce také z pohledu celkové plochy, kterou v Česku zabírají. Na druhém a třetím místě jsou vojenské areály a těžební brownfieldy. Těch je sice relativně málo, ale obvykle jsou velmi rozsáhlé.Rozlehlých brownfieldových lokalit také meziročně přibylo. Nejvíce jich je v Karlovarském kraji, kde průměrně dosahují rozlohy 10,2 hektaru, což je třikrát více než celorepublikový průměr. Podle CzechInvestu ale chybí systematická státní podpora revitalizace těchto území. „Podpora rozsáhlých projektů zejména v počátečních fázích na sebe může navázat soukromý kapitál a veřejnému sektoru se vyplatí,“ dodal Petr. Pomoci by měla nová divize, která v rámci CzechInvestu vznikla 1. březnu letošního roku.
