Koruna po zasedání ČNB k úrokovým sazbám mírně posílila
Koruna zpevnila oproti předchozímu závěru k euru o šest haléřů na 23,58 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 21,77 Kč/USD. Česká národní banka (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Ačkoli rozhodnutí bankovní rady ČNB o výši sazeb bylo očekávané, následná tisková konference guvernéra banky Aleše Michla měla podle analytiků „jestřábí“ vyznění, na což koruna reagovala posílením. Michl se totiž vymezil proti tržním očekáváním brzkého snižování úrokových sazeb.
„Nechal si otevřená vrátka pro případné zvýšení sazeb. Z tohoto pohledu bude důležitá analýza mzdového vývoje na počátku letošního roku. Trh reagoval mírným zvýšením sazeb na peněžním trhu,“ sdělil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
„Česká národní banka podobně jako ECB (Evropská centrální banka) či Fed (centrální bankovní systém USA) ví, že pokud nemá inflaci blízko cíle, musí se proti tržním spekulacím vymezit. To rozhodně učinila, čímž brání, aby měnové podmínky uvolnila slabší koruna,“ uvedl analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk.
Bankovní rada ČNB dnes také navíc rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. „Silná koruna je podle Michla vítaná a může být ještě silnější než dnes,“ řekl Vlk.
Pražská burza se vrátila nad 1300 bodů, dařilo se akciím Erste Bank
Pražská burza dnes rostla. Index PX přidal 1,83 procenta na 1321,17 bodu. Vrátil se tak nad úroveň 1300 bodů, pod niž klesl v pátek poprvé po dvou měsících. Nahoru ho dnes táhly zejména akcie Erste Bank, které si polepšily o více než čtyři procenta. V zisku ale skončil celý bankovní sektor. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
„Směr dnešního obchodování, v Evropě i za mořem, byl jasný. Již zahájení obchodování bylo silnější o téměř procento ve srovnání se včerejším (úterním) závěrem. Následně akciové trhy své zisky dále rozšiřovaly,“ uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Cenné papíry Erste Bank zdražily o 4,29 procenta na 704,80 koruny. Komerční banka zhodnotila o 2,11 procenta na 703 korun a Moneta Money Bank vzrostla o 1,33 procenta na 83,50 Kč. „Komerční banka posiluje každý den v tomto týdnu, podobně také Moneta tento týden neklesla,“ podotkl Trampota. Pojišťovna Vig posílila o 2,12 procenta na 579 korun.
Zdroj: PSE
Nejobchodovanějším titulem dne se stala energetická společnost ČEZ. Její akcie přidaly 1,1 procenta na 1013 korun. Cenné papíry zbrojovky Colt CZ stagnovaly na 585 korun.
V červeném skončila například nápojářská Kofola. Oslabila o 1,67 procenta na 235 korun. „Beze zpráv odepisuje již několikátý den v řadě,“ uvedl Trampota. Mírnou ztrátu zaznamenala i tabáková společnost Philip Morris ČR, když odepsala 0,57 procenta na 17.400 korun. „U akcií Philip Morris jsme druhým dnem po zveřejnění výsledků za rok 2022 svědky převažujícího vybírání zisků,“ sdělil makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Pro stabilitu sazeb bylo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout, řekl Michl.
Poměr hlasování tak naznačuje, že noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček se připojili k dosavadní většině, která od června preferovala stabilitu sazeb. Ze současných členů bankovní rady v minulosti hlasoval pro zvyšování sazeb pouze Tomáš Holub.
Podle Michla se ale nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby už jsou na vrcholu. „Jsme připraveni zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko mzdově-inflační spirály,“ řekl Michl. Jako předčasné hodnotí i očekávání analytiků, že ČNB začne snižovat sazby od srpnového jednání bankovní rady. Zdůraznil, že na dnešním jednání nepadl žádný názor ohledně poklesu sazeb.
Michl na tiskové konferenci také zdůraznil, že ČNB bude bojovat proti inflaci, dokud se ji nepodaří stabilizovat na dvouprocentním cíli. V únoru byla meziroční inflace 16,7 procenta. Podle guvernéra proto zůstanou úrokové sazby po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.
Důležitým nástrojem pro boj proti inflaci bude podle Michla i nadále silná koruna. „Silná koruna zůstává základem, zlevňuje dovoz. Mohla být ještě silnější, než je teď,“ řekl. Bankovní rada dnes potvrdila závazek bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Podle Michla bude inflace v příštích měsících klesat. Podle něj slábnou poptávkové inflační tlaky, zejména kvůli propadu spotřeby domácností, kterou tlumí vysoké ceny energií a potravin a vyšší úrokové sazby. Velký útlum je patrný také na realitním a hypotečním trhu, což by mělo rovněž přispět k poklesu inflace, řekl guvernér.
Michl zároveň upozornil, že nezaměstnanost v Česku zůstává i přes hospodářskou recesi nízká a v lednu výrazně rostly nominální mzdy v průmyslu a stavebnictví. ČNB hodlá mzdový vývoj důkladně vyhodnotit v květnu. Michl označil rychlý růst mezd a vysoké deficity státního rozpočtu za hlavní současná proinflační rizika.
Koruna po zasedání ČNB k úrokovým sazbám mírně posílila
Česká měna po dnešním zasedání centrální banky k úrokovým sazbám mírně posílila. Koruna zpevnila oproti předchozímu závěru k euru o šest haléřů na 23,58 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 21,77 Kč/USD. Česká národní banka (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Ačkoli rozhodnutí bankovní rady ČNB o výši sazeb bylo očekávané, následná tisková konference guvernéra banky Aleše Michla měla podle analytiků "jestřábí" vyznění, na což koruna reagovala posílením. Michl se totiž vymezil proti tržním očekáváním brzkého snižování úrokových sazeb.
"Nechal si otevřená vrátka pro případné zvýšení sazeb. Z tohoto pohledu bude důležitá analýza mzdového vývoje na počátku letošního roku. Trh reagoval mírným zvýšením sazeb na peněžním trhu," sdělil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
"Česká národní banka podobně jako ECB (Evropská centrální banka) či Fed (centrální bankovní systém USA) ví, že pokud nemá inflaci blízko cíle, musí se proti tržním spekulacím vymezit. To rozhodně učinila, čímž brání, aby měnové podmínky uvolnila slabší koruna," uvedl analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk.
Bankovní rada ČNB dnes také navíc rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. "Silná koruna je podle Michla vítaná a může být ještě silnější než dnes," řekl Vlk.
Pražská burza se vrátila nad 1300 bodů, dařilo se akciím Erste Bank
Pražská burza dnes rostla. Index PX přidal 1,83 procenta na 1321,17 bodu. Vrátil se tak nad úroveň 1300 bodů, pod niž klesl v pátek poprvé po dvou měsících. Nahoru ho dnes táhly zejména akcie Erste Bank, které si polepšily o více než čtyři procenta. V zisku ale skončil celý bankovní sektor. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
"Směr dnešního obchodování, v Evropě i za mořem, byl jasný. Již zahájení obchodování bylo silnější o téměř procento ve srovnání se včerejším (úterním) závěrem. Následně akciové trhy své zisky dále rozšiřovaly," uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Cenné papíry Erste Bank zdražily o 4,29 procenta na 704,80 koruny. Komerční banka zhodnotila o 2,11 procenta na 703 korun a Moneta Money Bank vzrostla o 1,33 procenta na 83,50 Kč. "Komerční banka posiluje každý den v tomto týdnu, podobně také Moneta tento týden neklesla," podotkl Trampota. Pojišťovna Vig posílila o 2,12 procenta na 579 korun.
Zdroj: PSE
Nejobchodovanějším titulem dne se stala energetická společnost ČEZ. Její akcie přidaly 1,1 procenta na 1013 korun. Cenné papíry zbrojovky Colt CZ stagnovaly na 585 korun.
V červeném skončila například nápojářská Kofola. Oslabila o 1,67 procenta na 235 korun. "Beze zpráv odepisuje již několikátý den v řadě," uvedl Trampota. Mírnou ztrátu zaznamenala i tabáková společnost Philip Morris ČR, když odepsala 0,57 procenta na 17.400 korun. "U akcií Philip Morris jsme druhým dnem po zveřejnění výsledků za rok 2022 svědky převažujícího vybírání zisků," sdělil makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Pro stabilitu sazeb bylo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout, řekl Michl.
Poměr hlasování tak naznačuje, že noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček se připojili k dosavadní většině, která od června preferovala stabilitu sazeb. Ze současných členů bankovní rady v minulosti hlasoval pro zvyšování sazeb pouze Tomáš Holub.
Podle Michla se ale nemusí naplnit očekávání trhu, že sazby už jsou na vrcholu. "Jsme připraveni zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko mzdově-inflační spirály," řekl Michl. Jako předčasné hodnotí i očekávání analytiků, že ČNB začne snižovat sazby od srpnového jednání bankovní rady. Zdůraznil, že na dnešním jednání nepadl žádný názor ohledně poklesu sazeb.
Michl na tiskové konferenci také zdůraznil, že ČNB bude bojovat proti inflaci, dokud se ji nepodaří stabilizovat na dvouprocentním cíli. V únoru byla meziroční inflace 16,7 procenta. Podle guvernéra proto zůstanou úrokové sazby po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.
Důležitým nástrojem pro boj proti inflaci bude podle Michla i nadále silná koruna. "Silná koruna zůstává základem, zlevňuje dovoz. Mohla být ještě silnější, než je teď," řekl. Bankovní rada dnes potvrdila závazek bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Podle Michla bude inflace v příštích měsících klesat. Podle něj slábnou poptávkové inflační tlaky, zejména kvůli propadu spotřeby domácností, kterou tlumí vysoké ceny energií a potravin a vyšší úrokové sazby. Velký útlum je patrný také na realitním a hypotečním trhu, což by mělo rovněž přispět k poklesu inflace, řekl guvernér.
Michl zároveň upozornil, že nezaměstnanost v Česku zůstává i přes hospodářskou recesi nízká a v lednu výrazně rostly nominální mzdy v průmyslu a stavebnictví. ČNB hodlá mzdový vývoj důkladně vyhodnotit v květnu. Michl označil rychlý růst mezd a vysoké deficity státního rozpočtu za hlavní současná proinflační rizika.
