Nyní, deset let po zahájení, pozorovatelé tvrdí, že ambiciózní strategie budování infrastrukturních obchodních spojení napříč Eurasií i mimo ni ztrácí na síle a někteří zpochybňují další životaschopnost tohoto megaprojektu Pekingu.
“Peking se vydal na úvěrovou dráhu a během deseti let poskytl tisíce půjček v hodnotě téměř bilionu dolarů na velké infrastrukturní projekty ve 150 zemích,” uvedl Bradley Parks, výkonný ředitel AidData, výzkumné skupiny na College of William and Mary ve Virginii.
“Podle Parkse má nyní mnoho dlužníků potíže se splácením svých dluhů vůči Pekingu za infrastrukturní projekty.” “V roce 2010 podporovalo dlužníky ve finančních potížích pouze 5 % čínského portfolia zahraničních úvěrů. Dnes je to 60 %,” uvedl pro CNBC.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil v roce 2013 svou hlavní myšlenku zahraniční politiky, kterou kdysi nazval “projektem století”.
Xue Gong, nerezidentní vědecký pracovník Carnegie China, v březnu poznamenal, že dynamika projektu “se zdá být pomalejší díky dopadům udržitelnosti dluhu, pandemii koronaviru a zpomalení čínské ekonomiky”.
Podle zprávy Fudanské univerzity v Šanghaji dosáhly čínské projekty Pásu a stezky od svého zahájení celkové hodnoty 962 miliard dolarů, z toho 573 miliard dolarů ve stavebních zakázkách a 389 miliard dolarů v nefinančních investicích.
“Peking čelí velkému problému se splácením půjček a reaguje na něj strategickým obratem,” řekl Parks. “Snižuje objem úvěrů na infrastrukturní projekty a zvyšuje objem nouzových záchranných úvěrů.”
Čínské velvyslanectví v Singapuru sdělilo televizi CNBC, že “je pravda, že dluhová rizika rozvojových zemí v poslední době výrazně vzrostla, ale jsou zde různé vnější faktory”.
“Nikdy nenutíme ostatní, aby si od nás půjčovali. Nikdy nepřipojujeme k úvěrovým smlouvám žádné politické závazky ani nesledujeme žádné sobecké politické zájmy,” uvedl mluvčí Meng Šuaj. “Vždy jsme dělali vše pro to, abychom rozvojovým zemím pomohli snížit jejich dluhovou zátěž.”
5% úrok
Parks z William and Mary byl jedním z autorů zprávy, kterou v březnu zveřejnili výzkumníci z AidData, Světové banky, Harvard Kennedy School a Kielského institutu pro světovou ekonomiku.
Podle zprávy poskytla Čína 128 nouzových záchranných půjček v hodnotě 240 miliard dolarů 22 zemím – mimo jiné Pákistánu, Srí Lance a Turecku. Téměř 80 % těchto půjček bylo poskytnuto v letech 2016 až 2021, uvádí zpráva.
Studie však poukazuje na to, že nouzová pomoc Číny není levná.
“Typický záchranný úvěr čínských bank vyžaduje úrokovou sazbu 5 %,” uvádí zpráva. Tyto sazby jsou “podstatně vyšší než průměrná úroková sazba MMF, která se v posledních 10 letech pohybovala u neúvěrových operací kolem 2 %”.
Zpráva vyvolává otázky ohledně “dlouhodobé udržitelnosti” celé čínské iniciativy, uvedl Parks. “Myslím, že je to jen znamení věcí příštích.”
„Snaha zachránit Pásmo a stezku“
Podle jednoho z pozorovatelů probíhá čínské úsilí o obnovu Pásu a stezky již od roku 2020.
“Předchozí strategie expanze nefungovala dobře,” řekl Weifeng Zhong, vedoucí výzkumný pracovník Mercatus Center na George Mason University ve Virginii, který tvrdí, že Xi se “snaží zachránit Pásmo a stezku pomocí revize po roce 2020″.
Zhong uvedl, že koncem loňského roku provedl analýzu toho, jak Lidový deník, státem kontrolované noviny vládnoucí Komunistické strany Číny, v uplynulých deseti letech o této iniciativě diskutoval.
“Lidové noviny v souvislosti s touto iniciativou zdůrazňovaly ambiciózní ekonomické vyhlídky infrastrukturních projektů a cílových zemí,” řekl.
Podle Zhonga se od roku 2020 pozornost přesunula na význam takzvaného “vysoce kvalitního rozvoje”.
“Přikývnutí na obavu, že mnoho projektů Pásma a stezky nebylo od počátku ekonomicky životaschopných. Iniciativa minimálně nebyla nákladově efektivní.”
Na háku do Číny
Zpomalující se globální ekonomika, rostoucí úrokové sazby a vysoká inflace způsobily, že mnoho zemí má problémy se splácením svých dluhů vůči Číně.
Podle zprávy Světové banky o statistikách mezinárodního dluhu za rok 2022 vzrostl v jižní Asii dluh vůči Číně ze 4,7 miliardy dolarů v roce 2011 na 36,3 miliardy dolarů v roce 2020 – a Peking je nyní největším dvoustranným věřitelem Malediv, Pákistánu a Srí Lanky.
Srí Lanka loni poprvé nesplácela svůj dluh. V roce 2017 země přepsala práva na strategický přístav na Čínu, což byl vysoce medializovaný případ, který vyvolal znepokojení nad úvěrovými praktikami Pekingu.
“Zvýšená zadluženost v mnoha zemích Pásma a stezky je přímým důsledkem toho, že Peking ve fázi před rokem 2020 přestřelil,” řekl Zhong.
″Čína se nejen snažila půjčit mnoha infrastrukturním projektům, které jinak nemohly najít jiné věřitele, ale také se snažila o komerční, nebo alespoň ne tak výhodné podmínky, což ještě více snižovalo pravděpodobnost splácení,” dodal.
Pro země, které se potýkají s finančními potížemi a “nechtějí okamžitě čelit ekonomickým úpravám, je Čína snadnou první možností,” řekl Gabriel Sterne, vedoucí oddělení makra rozvíjejících se trhů ve společnosti Oxford Economics.
″Čína může být někdy nakloněna poskytnutí půjčky. Nevidím, že by se to v dohledné době změnilo,” řekl.
Bývalý ekonom MMF však dodal, že “pokračující vlna dluhové krize dá Číně lekci”.
“Udržitelnost dluhu by měla být součástí kritérií pro poskytování půjček a že existují velké ekonomické a politické náklady na to, když se bráníme oddlužení na stejné úrovni jako ostatní věřitelé,” řekl Sterne a dodal, že Peking měl klást “větší důraz na granty než na půjčky pro země s vysokým dluhovým zatížením”.
Čínské velvyslanectví v Singapuru sdělilo televizi CNBC, že ”Čína přikládá udržitelnosti dluhu velký význam” a vydala hlavní zásady, jak se touto otázkou zabývat ve spolupráci s rozvojovými zeměmi, “aby se zlepšila jejich schopnost řídit dluh”.
Debata o dluhové pasti
Čínské půjčky dlouhodobě vyvolávají kritiku západních zemí a někteří tento projekt označují za “diplomacii dluhové pasti”.
Argument dluhové pasti tvrdí, že Peking strategicky láká dlužníky na půjčky, které nemohou splácet, aby na ně později mohl uplatňovat politický vliv.
Pokud chce Čína “ukončit narativ, že se dopouští drancování a chytání do pasti”, musí být transparentní ohledně svých zahraničních úvěrových praktik, řekl Parks.
Peking “vzbuzuje podezření a podněcuje spekulace o svém jednání a motivaci tím, že odmítá zveřejnit komplexní a podrobné informace o jednotlivých projektech, které financuje,” dodal.
Čínské velvyslanectví v Singapuru uvedlo, že ”žádná z partnerských zemí doposud nepřijala tvrzení”, že iniciativa “vytvořila dluhovou past”.
Velvyslanectví zdůraznilo, že Čína vždy prováděla své finanční postupy “otevřeně a transparentně”, a poznamenalo, že většina projektů byla komerčně nasmlouvána a čínská vláda nebyla zúčastněnou stranou.
“To, zda mohou být podrobnosti nebo úvěrové dohody o projektech sděleny veřejnosti, není záležitostí čínské vlády,” uvedl mluvčí.
Analytici se však obecně shodují na tom, že přes všechny problémy s půjčkami se Čína tohoto megaprojektu nevzdá, protože je úzce spjat se Siovým odkazem.
Čínský vůdce, který minulý měsíc navštívil Rusko, údajně pozval prezidenta Vladimira Putina, aby letos přijel do Číny na třetí Fórum o pásu a stezce, jehož cílem je vnést do tohoto rozsáhlého úsilí nový impuls.
V březnu Si formálně získal bezprecedentní třetí prezidentské období na dalších pět let, čímž dále upevnil svou moc.
“Nyní, když je přechod vlády u konce, se teprve ukáže, zda se objeví pragmatická frakce vedená třeba novým premiérem Li Čchiangem,” řekl Zhong z George Mason.
“Pokud ano, zda se bude smysluplně podílet na zlepšování kvality úvěrů v rámci Pásma a stezky,” dodal. “Zatím Siovo pevnější než kdy jindy uchopení moci zrovna nevzbuzuje optimismus – ať už jde o iniciativu, nebo o něco jiného.”
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
