Hans Rosling, Ola Rosling and Anna Rosling Rönnlund – Faktomluva

Autor Hans Rosling však čtenářům navíc nabízí způsob, jak přehodnotit své myšlení a bojovat proti našemu instinktu soustředit se na to špatné a ztrácet ze zřetele to dobré.O autoroviHans Rosling byl uznávaným veřejným pedagogem, který se snažil osvítit mysl lidí na celém světě. Své dlouholeté zkušenosti lékaře a profesora veřejného zdravotnictví využíval k tomu, aby poskytoval užitečné informace o problémech dneška a jejich řešení, zejména v komunitách s nízkými příjmy. Před svou smrtí v roce 2017 Rosling vedl mimořádně populární přednášky TED Talks a časopis Time ho zařadil mezi nejvlivnější lidi světa.Ola Rosling a Anna Roslingová Rönnlundová jsou synem a snachou Hanse Roslinga. Jsou také spoluzakladateli nadace Gapminder, která se věnuje navrhování grafiky a využívání nejmodernějších technologií pro snadnější zpřístupnění a pochopení statistik a dat.Co z toho budu mít? Změňte svůj pohled na svět a uvědomte si úžasný pokrok, kterého bylo dosaženo.V dokonalém světě by novináři vždy podávali zprávy naprosto přesně a uváděli by spoustu relevantních souvislostí, aby byly ještě působivější. Ale bohužel žijeme v reálném světě, kde novináři pracují na tom, aby přilákali čtenáře, a čtenáři mají rádi, když jsou věci super jednoduché a zároveň plné dramat. Výsledkem je, že náš pohled na svět se stal zkresleným – špatným obrazem toho, jaký svět ve skutečnosti je.Jádrem našeho pokřiveného pohledu na svět je přesvědčení, že se lidé na celé planetě mají hůř než dřív. To však nemůže být dále od pravdy. Ve skutečnosti je na světě mnohem méně chudoby než kdykoli předtím, lidé všude žijí déle a méně světa je řízeno sexistickými a utlačovatelskými patriarcháty.Všechny tyto pozitivní změny jsou důsledkem globální ekonomiky, která nadále vymaňuje lidi z chudoby a zvyšuje úroveň jejich příjmů. Pokud totiž spojíme země se středními a vysokými příjmy, tvoříme 91 % lidstva. To je docela úžasné, vezmeme-li v úvahu, že ještě před 200 lety se 85 procent světa utápělo v chudobě.Chcete využít této příležitosti?Tato kniha nám pomáhá pochopit, jak velkého pokroku bylo dosaženo a jak se všichni můžeme naučit překonávat negativa a vidět náš svět v pozitivním a přesném světle.„Megapředstavy“, jako je rozdělení na Východ a Západ, nám brání vidět svět správně.Zde je otázka pro vás: Jak se za posledních 20 let změnila míra extrémní chudoby ve světě? Téměř se zdvojnásobila? Zůstala stejná? Nebo se snížila téměř na polovinu? Pokud jste uhodli, že se snížila téměř o polovinu, jste jedni z mála lidí, kteří na otázku odpověděli správně.Ve Spojených státech amerických odpovědělo správně pouze pět procent lidí, ve Velké Británii jen devět procent – a mezi těmi, kteří se spletli, jsou i nejchytřejší odborníci současnosti. Důvodem, proč tak málo lidí správně chápe svět, jsou z velké části naše přirozené instinkty a to, co autor nazývá megapředstavy.Některé mylné představy jsou megapředstavy proto, jak hluboce narušují naše chápání světa. Jedním z těch velkých je mentalita Západu „my versus oni“ – tedy představa, že Západ a Východ se od sebe zásadně liší a nějak si odporují. Tomu se také říká zastaralý koncept „rozvinutého světa“ versus „rozvojového světa“.Když autor přednášel, všiml si, že mnoho studentů si stále myslí, že Východ je plný zemí, kde se porodnost vymyká kontrole a kde náboženství a kultura brání vytvoření moderní či „západní“ společnosti. Jak řekl jeden z Roslingových studentů: „Nikdy nemohou žít jako my“.Ale kdo přesně jsou „oni“, „Východ“ nebo „rozvojový svět“ – je Japonsko i Mexico City stále součástí Východu? Jsou Čína a Indie stále považovány za neschopné být domovem moderních měst?Kdybychom se v roce 1965 podívali jen na dětskou úmrtnost ve světě, která je skvělým testem celkového zdravotního, vzdělávacího a ekonomického systému národa, 125 zemí by spadalo do kategorie „rozvojových“, kde více než pět procent dětí umírá před pátým rokem života. Dnes je v této kategorii pouze 13 zemí.Jinými slovy, už neexistuje žádný „Západ a zbytek“.Další megapředstavy jsou výsledkem našeho instinktu negativismuZde je další otázka: Kolik dívek ve všech zemích světa s nízkými příjmy dokončí veřejnou školu? Dvacet procent, 40 procent nebo 60 procent? Už začínáte tušit, že odpověď bude pravděpodobně ta pozitivnější?Vskutku, 60 procent dívek v zemích s nízkými příjmy dokončí veřejnou školu. A co víc, všechny třicetileté ženy strávily ve škole v průměru devět let. To je jen o jeden rok méně než celosvětový průměr třicetiletých mužů.To je jen několik příkladů úžasného pokroku, kterého bylo dosaženo – pokroku, o kterém ví jen velmi málo lidí. Proč se tedy tato pozitiva přehlížejí? Inu, jedním z důvodů je náš instinkt negativismu, který vede k druhé megapředstavě: že svět se zhoršuje.Pravda je taková, že se svět zlepšil v téměř všech měřitelných statistikách, od průměrné délky života až po chudobu. Přesto máme jako lidé tendenci soustředit se na to špatné.V roce 1800 žilo 85 procent světa v extrémní chudobě, dnes je to devět procent! To je naprosto úžasné, a přesto se o tom ve zprávách nedozvíte. Zpravodajství mnohem častěji informuje o přírodních katastrofách, zločinech nebo jiných chmurných odchylkách od jinak skvělé trajektorie světa.V osmdesátých letech minulého století bylo zpráv ke konzumaci mnohem méně a celé ekosystémy mohly být zničeny, aniž by se v místních novinách objevila jediná zpráva. Nyní máte na dosah ruky noviny celého světa, které vás – a téměř všechny ostatní na světě – vystavují většímu množství špatných zpráv než kdykoli předtím. Tato přeexponovanost vyvolává dojem, že za posledních dvacet let se situace ještě zhoršila.Nezapomeňte však, že na každého mrtvého, o kterém se dočtete v důsledku povodní nebo zemětřesení, připadá mnoho těch, kteří katastrofu přežili a o kterých se neinformuje. Ve skutečnosti jsou díky pokroku v oblasti cenově dostupných stavebních materiálů komunity s nízkými příjmy mnohem bezpečnější než kdykoli předtím. Dnes je počet úmrtí v důsledku přírodních katastrof pouze 25 % toho, co bylo před 100 lety.Závěrečné shrnutíFaktů je v dnešní době nedostatek, a to díky některým základním, ale zásadním omylům a skutečnosti, že naše velmi lidské instinkty mohou někdy pracovat proti našim vlastním zájmům. Ačkoli velké množství lidí žije v přesvědčení, že svět se zhoršil, skutečnost je taková, že se za neuvěřitelně krátkou dobu o hodně zlepšil. Téměř ve všech měřitelných kategoriích se nyní žije lépe než před 200, 100 nebo dokonce 50 lety. Lidé žijí déle, mají lepší přístup ke zdravotní péči a vzdělání a je zde mnohem méně chudoby. Uvědomit si to vyžaduje podívat se dál než jen na jeden zpravodajský kanál a získat přístup ke skutečným faktům a dát je do souvislostí.Praktická rada: Učte své děti správněPokud chcete, aby vaše děti vyrostly a respektovaly fakta, naučte je, jaká byla minulost ve skutečnosti, včetně těch špatných částí. Měly by se také naučit rozpoznávat zbytečné stereotypy a zastávat dva zdánlivě protichůdné názory najednou, například že na světě existuje bolest a utrpení, ale pro spoustu lidí se situace zlepšuje. Také je naučte, jak konzumovat zprávy, tím, že jim ukážete, jak rozpoznat, kdy jsou zprávy přehnaně dramatické, a povzbudíte je, aby necítili přílišnou úzkost nebo beznaděj.