ČNB podle analytiků zřejmě nechá úrok na sedmi procentech – Fotovoltaika v ČR
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na svém středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která platí od loňského června.
ČNB podle analytiků zřejmě nechá úrok na sedmi procentech, snížení nečekají
Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.
„Většina ekonomických indikátorů se v uplynulých třech měsících vyvíjela přibližně v souladu s očekáváními, a pro změnu politiky tak členové bankovní rady neuvidí dostatečně silné důvody,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Rizikem nyní je možné zvýšení inflačních očekávání v české společnosti, které by se projevilo silným růstem mezd, na který by naopak ČNB musela reagovat zpřísněním politiky. Právě na data o mzdách si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat,“ podotkl.
„Bankovní rada ČNB drží svoji klíčovou úrokovou sazbu na sedmi procentech už od června loňského roku. K dalšímu navyšování se neuchýlila i přes to, že inflace od té doby dále narůstala. Stejně tak se nejspíše neuchýlí ani nyní ke změně úrokové sazby, přestože inflace začala mírně zpomalovat,“ míní analytik investiční společnosti Portu Lukáš Raška.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera sice tržní konsenzus očekává stabilitu sazeb, jednání bankovní rady ale nemusí být jednoznačné. Upozornil na zrychlující dynamiku mezd i proinflační působení fiskální politiky. „Středeční jednání ČNB tak nakonec může přinést překvapení v podobě nepatrného zvýšení sazeb, které by mělo zejména signalizační charakter a jednak působilo preventivně proti možnému oslabení koruny,“ uvedl.
Místopředseda investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha by uvítal snížení sazeb, vysoké úroky podle něj mají negativní vliv na ekonomiku. Na nynějším zasedání bankovní rady ale podle něj tento krok nepřijde. „ČNB celkem jasně vyhlásila, že dokud inflace neklesne na jednocifernou hodnotu, ke snížení základních úrokových sazeb nepřistoupí. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by bankovní rada na svém následujícím zasedání přistoupila ke snížení sazeb,“ řekl.
Členové bankovní rady minulý týden v médiích poměrně jasně vylučovali snížení základní úrokové sazby. Naopak upozorňovali na to, že by s jejím snižováním mohli začít později proti očekáváním trhu, který předpokládá první pokles na srpnovém nebo zářijovém jednání rady.
Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Na březnovém jednání bankovní rady bylo šest členů pro její další stabilitu, pouze Tomáš Holub navrhoval zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že zvýšené úrokové sazby bude centrální banka udržovat delší dobu, aby zajistila návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. V březnu byla meziroční inflace v Česku 15 procent.
Fotovoltaiku nově plánuje 42 procent tuzemských firem
Zdroj: Unsplash
Fotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen – Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.
Vlastní fotovoltaickou elektrárnu chystají podle průzkumu Raiffeisen – Leasing hlavně firmy ze zemědělství a lesnictví, z dopravy a logistiky a také ze stavebního průmyslu a developmentu. Rozšíření už stávající elektrárny pak plánují zejména firmy z těžebního průmyslu a zpracování surovin.
Firmy k instalaci obnovitelných zdrojů energie vede především snaha pokrýt vlastní energetickou spotřebu. V průzkumu to uvedlo 77 procent z nich. Prodeje přebytků do sítě chce docílit 31 procent firem a zhruba 15 procent firem, které chystají fotovoltaiku, ji chce využít na nabíjení elektromobilů.
„Firmy reagují na energetickou krizi, a snaží se být nezávislé na vnějších dodavatelích energií. Pro majitele menších fotovoltaických elektráren je navíc od nového roku prodej přebytků jednodušší a výhodnější, a to díky novele vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Doba návratnosti se tak může zkrátit,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Raiffeisen – Leasing Přemysl Beneš.
Průzkum mezi firmami řešil také financování těchto investic. Více než polovina dotázaných firem pro ni plánuje použít vlastní zdroje v kombinaci s dotací. Třetina firem bude volit cestu úvěru s dotací. Výhradně na vlastní zdroje se pak podle průzkumu chce spolehnout asi 13 procent firem.
Motivaci lidí k pořízení fotovoltaiky řešil průzkum společnosti Persola, v němž odpovídalo 980 respondentů. I mezi nimi bylo hlavním cílem zvýšení energetické soběstačnosti, což deklarovalo 86 procent respondentů. Kolem 48 procentů dotázaných dále uvedlo, že počítají s prodeji přebytků elektřiny do sítě, a 14 procent majitelů fotovoltaiky dokonce předpokládá, že prodejem přebytků elektřiny vydělají na nákup elektřiny v zimních měsících.
K poslední skupině Persola uvedla, že vydělat na nákup elektřiny na celou zimu sice teoreticky možné je, ale jen za řady podmínek ohledně spotřeby a výkonu zařízení. Vhodnější tak podle společnosti je počítat s tím, že fotovoltaika především sníží náklady na elektřinu.
„Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačnosti klesá výnos přibližně na polovinu a při hustě zatažené obloze až na desetinu maximálních hodnot,“ podotkla Persola.
Trh s obnovitelnými zdroji energie teď zaznamenává prudký nárůst zájmu oproti minulosti. Vloni bylo v Česku zprovozněno 33.760 fotovoltaik s celkovým výkonem 288,8 megawattu (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Dvojnásobný nárůst byl patrný také u tepelných čerpadel, kterých se nainstalovalo přes 60.000. Zájem pokračuje i letos.
ČNB podle analytiků zřejmě nechá úrok na sedmi procentech, snížení nečekajíShoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.„Většina ekonomických indikátorů se v uplynulých třech měsících vyvíjela přibližně v souladu s očekáváními, a pro změnu politiky tak členové bankovní rady neuvidí dostatečně silné důvody,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Rizikem nyní je možné zvýšení inflačních očekávání v české společnosti, které by se projevilo silným růstem mezd, na který by naopak ČNB musela reagovat zpřísněním politiky. Právě na data o mzdách si ovšem budeme muset ještě nějaký čas počkat,“ podotkl.„Bankovní rada ČNB drží svoji klíčovou úrokovou sazbu na sedmi procentech už od června loňského roku. K dalšímu navyšování se neuchýlila i přes to, že inflace od té doby dále narůstala. Stejně tak se nejspíše neuchýlí ani nyní ke změně úrokové sazby, přestože inflace začala mírně zpomalovat,“ míní analytik investiční společnosti Portu Lukáš Raška.Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera sice tržní konsenzus očekává stabilitu sazeb, jednání bankovní rady ale nemusí být jednoznačné. Upozornil na zrychlující dynamiku mezd i proinflační působení fiskální politiky. „Středeční jednání ČNB tak nakonec může přinést překvapení v podobě nepatrného zvýšení sazeb, které by mělo zejména signalizační charakter a jednak působilo preventivně proti možnému oslabení koruny,“ uvedl.Místopředseda investiční společnosti Tesla Tomáš Jícha by uvítal snížení sazeb, vysoké úroky podle něj mají negativní vliv na ekonomiku. Na nynějším zasedání bankovní rady ale podle něj tento krok nepřijde. „ČNB celkem jasně vyhlásila, že dokud inflace neklesne na jednocifernou hodnotu, ke snížení základních úrokových sazeb nepřistoupí. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by bankovní rada na svém následujícím zasedání přistoupila ke snížení sazeb,“ řekl.Členové bankovní rady minulý týden v médiích poměrně jasně vylučovali snížení základní úrokové sazby. Naopak upozorňovali na to, že by s jejím snižováním mohli začít později proti očekáváním trhu, který předpokládá první pokles na srpnovém nebo zářijovém jednání rady.Základní úroková sazba je na sedmi procentech od loňského června. Na březnovém jednání bankovní rady bylo šest členů pro její další stabilitu, pouze Tomáš Holub navrhoval zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně uvedl, že zvýšené úrokové sazby bude centrální banka udržovat delší dobu, aby zajistila návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli. V březnu byla meziroční inflace v Česku 15 procent.Chcete využít této příležitosti?Fotovoltaiku nově plánuje 42 procent tuzemských firemFotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen – Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.Vlastní fotovoltaickou elektrárnu chystají podle průzkumu Raiffeisen – Leasing hlavně firmy ze zemědělství a lesnictví, z dopravy a logistiky a také ze stavebního průmyslu a developmentu. Rozšíření už stávající elektrárny pak plánují zejména firmy z těžebního průmyslu a zpracování surovin.Firmy k instalaci obnovitelných zdrojů energie vede především snaha pokrýt vlastní energetickou spotřebu. V průzkumu to uvedlo 77 procent z nich. Prodeje přebytků do sítě chce docílit 31 procent firem a zhruba 15 procent firem, které chystají fotovoltaiku, ji chce využít na nabíjení elektromobilů.„Firmy reagují na energetickou krizi, a snaží se být nezávislé na vnějších dodavatelích energií. Pro majitele menších fotovoltaických elektráren je navíc od nového roku prodej přebytků jednodušší a výhodnější, a to díky novele vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Doba návratnosti se tak může zkrátit,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Raiffeisen – Leasing Přemysl Beneš.Průzkum mezi firmami řešil také financování těchto investic. Více než polovina dotázaných firem pro ni plánuje použít vlastní zdroje v kombinaci s dotací. Třetina firem bude volit cestu úvěru s dotací. Výhradně na vlastní zdroje se pak podle průzkumu chce spolehnout asi 13 procent firem.Motivaci lidí k pořízení fotovoltaiky řešil průzkum společnosti Persola, v němž odpovídalo 980 respondentů. I mezi nimi bylo hlavním cílem zvýšení energetické soběstačnosti, což deklarovalo 86 procent respondentů. Kolem 48 procentů dotázaných dále uvedlo, že počítají s prodeji přebytků elektřiny do sítě, a 14 procent majitelů fotovoltaiky dokonce předpokládá, že prodejem přebytků elektřiny vydělají na nákup elektřiny v zimních měsících.K poslední skupině Persola uvedla, že vydělat na nákup elektřiny na celou zimu sice teoreticky možné je, ale jen za řady podmínek ohledně spotřeby a výkonu zařízení. Vhodnější tak podle společnosti je počítat s tím, že fotovoltaika především sníží náklady na elektřinu.„Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačnosti klesá výnos přibližně na polovinu a při hustě zatažené obloze až na desetinu maximálních hodnot,“ podotkla Persola.Trh s obnovitelnými zdroji energie teď zaznamenává prudký nárůst zájmu oproti minulosti. Vloni bylo v Česku zprovozněno 33.760 fotovoltaik s celkovým výkonem 288,8 megawattu , což je meziroční nárůst o 366 procent. Dvojnásobný nárůst byl patrný také u tepelných čerpadel, kterých se nainstalovalo přes 60.000. Zájem pokračuje i letos.
