Toto neformální uskupení sdružuje USA, Japonsko, Indii a Austrálii do aliance demokratických zemí se společnými ekonomickými a bezpečnostními zájmy, které se rozkládají v Tichém a Indickém oceánu. Oficiálně jde o zachování „svobodného a otevřeného Indopacifiku“, ale nevyřčenou prioritou je čelit rostoucí moci Číny, která znepokojuje vedení v Pekingu. Čtveřice má své kritiky, kteří zpochybňují někdy nejednoznačné cíle skupiny a ptají se, jak účinná může být vzhledem k tomu, že někteří členové se obávají provokovat Čínu. Přesto bude mít stále větší význam, protože napětí mezi USA a Čínou přetrvává a ruská invaze do sousední země zostřuje bezpečnostní spojenectví Západu.
1. Proč o tom mluvíme?
Skupina získala nový impuls pod vedením amerického prezidenta Joea Bidena, který navštívil 17. května Japonsko. Plánovanou návštěvu Austrálie zrušil, což vedlo ke zrušení setkání čtyř zemí v Sydney 24. května. Místo toho se čtyři vedoucí představitelé setkají v Japonsku na okraj summitu skupiny sedmi zemí o několik dní dříve. Když se vedoucí představitelé sešli na loňském summitu v Tokiu, oznámili program zaměřený na omezení nezákonného rybolovu v celém Indopacifiku v souvislosti s rostoucími obavami z činnosti čínských plavidel. To následovalo po virtuální konferenci v roce 2021 – vůbec prvním setkání lídrů čtyřky, jehož výsledkem byl příslib financování Indie za účelem urychlení výroby vakcín Covid-19 a jejich distribuce po celé Asii. Skupina nebyla vždy tak aktivní. Několik let ležela ladem, než ji v roce 2017 oživily Spojené státy za tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, jehož vláda se hodlala postavit Číně. Trumpova nevyzpytatelná diplomacie však způsobila, že někteří spojenci váhali, zda se postavit za USA v otázce Číny. Když Trumpa nahradil Biden, zavázal se k užší spolupráci se spojenci a zároveň k pokračování tvrdého postoje vůči Číně.
2. Jaký je původ skupiny?
Poté, co tyto čtyři země v roce 2004 vytvořily „základní skupinu“, která pomáhala koordinovat záchranné operace po ničivé vlně tsunami v Indickém oceánu na Boxing Day, vyzval Šinzó Abe, který byl v té době japonským premiérem, v roce 2007 k formálnějšímu, takzvanému čtyřstrannému bezpečnostnímu dialogu. V tomto roce se skupina sešla na okraj každoročního asijsko-pacifického fóra, které svolalo Sdružení národů jihovýchodní Asie. V témže roce se země čtyřky a Singapur zúčastnily rozšířené verze námořních cvičení Malabar v Bengálském zálivu, kterých se obvykle účastní americké a indické síly. Po slibném začátku se však čtveřice v následujícím roce fakticky rozpadla.
3. Proč došlo k jeho selhání?
Záleží na tom, s kým mluvíte, ale zájem klesl kvůli obavám z odcizení Číny. Bývalý australský premiér Scott Morrison obvinil svého předchůdce, mandarínsky hovořícího bývalého diplomata Kevina Rudda – nyní australského velvyslance ve Washingtonu – z „politiky odpojení od Čtyřzemí“. Rudd však v roce 2019 napsal, že to není tak jednoduché. Čtyřka ztratila přízeň mocenských činitelů v Japonsku, uvedl Rudd, poté, co Abe odstoupil ve stejném roce, kdy toto uskupení navrhl, a zejména poté, co jeho strana ztratila v roce 2009 moc. Rudd napsal, že američtí představitelé o Čtyřce ani nemluvili, když ji v roce 2008 navštívil jako premiér, a že jeho tehdejší indický protějšek Manmohan Singh se zavázal, že nebude součástí žádné iniciativy na zadržování Číny. V roce 2017, kdy se v Japonsku a Indii dostaly k moci nacionalistické vlády, se však okolnosti opět změnily. Než se Biden dostal k moci, Čína se pustila do krvavé roztržky s Indií ohledně jejich sporné himálajské hranice a zahájila trestná obchodní opatření proti Austrálii za to, že navrhla vyšetřit původ koronaviru způsobujícího Covid-19, který byl poprvé zjištěn v čínském městě Wuhan. Podle jednoho z amerických představitelů rostoucí asertivita Pekingu nejenže sblížila USA a Indii, ale také podpořila zájem Dillí o čtyřspolek.
4. Co říká Čína o Quad?
Čína kritizuje čtyřstrannou dohodu jako mechanismus, který má omezit její globální vzestup. Čínské ministerstvo zahraničí obvinilo skupinu, že se snaží podkopávat čínské zájmy. V dubnu mluvčí ministerstva Wang Wenbin prohlásil, že skupina „je prodchnuta zastaralou studenou válkou a mentalitou nulového součtu a zavání vojenskou konfrontací“, a dodal, že „odporuje trendu doby a je odsouzena k odmítnutí“.
5. Co říkají ostatní kritici?
Zdroj: Getty Images
Podle zprávy Výzkumné služby Kongresu někteří obviňují Quad z toho, že je to jen mluvčí, který však nedokáže mluvit jednotně a postrádá jakoukoli skutečnou institucionální strukturu. Jiní se obávají, že by se nakonec mohlo změnit v asijské NATO, které by vyvolalo čínskou reakci. Indičtí představitelé se obávají pošťuchování Číny a zároveň jsou skeptičtí vůči dosud těsným vazbám Austrálie s Pekingem, píše Tanvi Madan, vedoucí pracovník Brookings Institution. Zdá se však, že symbolickým krokem v roce 2020 Indie překonala své váhání a pozvala Austrálii, aby se znovu připojila ke cvičení Malabar.
Na summitu v Tokiu v květnu 2022 vydali vedoucí představitelé prohlášení, v němž slíbili „svobodný a otevřený Indopacifik, který je inkluzivní a odolný“, a vyjádřili záměr jednat v řadě naléhavých globálních výzev. To zahrnuje velké problémy, jako je změna klimatu a kybernetická bezpečnost, i konkrétní oblasti, jako je spolupráce v oblasti infrastruktury – pravděpodobná odpověď na iniciativu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga Pásmo a cesta. Tato kampaň pomohla vybudovat silnice a elektrárny po celé Asii, ale byla předmětem ostré kritiky, včetně obvinění, že Čína láká chudé země do dluhových pastí. I když je čtveřice nadále opatrná a nechce Peking popudit, je to jen součást stále se rodícího přístupu k Asii: V roce 2021 uzavřely Spojené království a USA samostatnou obrannou dohodu s Austrálií – známou jako Aukus – o vybavení této země jadernými ponorkami, což se stalo po nátlakové kampani Číny proti ní.
Toto neformální uskupení sdružuje USA, Japonsko, Indii a Austrálii do aliance demokratických zemí se společnými ekonomickými a bezpečnostními zájmy, které se rozkládají v Tichém a Indickém oceánu. Oficiálně jde o zachování „svobodného a otevřeného Indopacifiku“, ale nevyřčenou prioritou je čelit rostoucí moci Číny, která znepokojuje vedení v Pekingu. Čtveřice má své kritiky, kteří zpochybňují někdy nejednoznačné cíle skupiny a ptají se, jak účinná může být vzhledem k tomu, že někteří členové se obávají provokovat Čínu. Přesto bude mít stále větší význam, protože napětí mezi USA a Čínou přetrvává a ruská invaze do sousední země zostřuje bezpečnostní spojenectví Západu.1. Proč o tom mluvíme?Skupina získala nový impuls pod vedením amerického prezidenta Joea Bidena, který navštívil 17. května Japonsko. Plánovanou návštěvu Austrálie zrušil, což vedlo ke zrušení setkání čtyř zemí v Sydney 24. května. Místo toho se čtyři vedoucí představitelé setkají v Japonsku na okraj summitu skupiny sedmi zemí o několik dní dříve. Když se vedoucí představitelé sešli na loňském summitu v Tokiu, oznámili program zaměřený na omezení nezákonného rybolovu v celém Indopacifiku v souvislosti s rostoucími obavami z činnosti čínských plavidel. To následovalo po virtuální konferenci v roce 2021 – vůbec prvním setkání lídrů čtyřky, jehož výsledkem byl příslib financování Indie za účelem urychlení výroby vakcín Covid-19 a jejich distribuce po celé Asii. Skupina nebyla vždy tak aktivní. Několik let ležela ladem, než ji v roce 2017 oživily Spojené státy za tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, jehož vláda se hodlala postavit Číně. Trumpova nevyzpytatelná diplomacie však způsobila, že někteří spojenci váhali, zda se postavit za USA v otázce Číny. Když Trumpa nahradil Biden, zavázal se k užší spolupráci se spojenci a zároveň k pokračování tvrdého postoje vůči Číně.2. Jaký je původ skupiny?Poté, co tyto čtyři země v roce 2004 vytvořily „základní skupinu“, která pomáhala koordinovat záchranné operace po ničivé vlně tsunami v Indickém oceánu na Boxing Day, vyzval Šinzó Abe, který byl v té době japonským premiérem, v roce 2007 k formálnějšímu, takzvanému čtyřstrannému bezpečnostnímu dialogu. V tomto roce se skupina sešla na okraj každoročního asijsko-pacifického fóra, které svolalo Sdružení národů jihovýchodní Asie. V témže roce se země čtyřky a Singapur zúčastnily rozšířené verze námořních cvičení Malabar v Bengálském zálivu, kterých se obvykle účastní americké a indické síly. Po slibném začátku se však čtveřice v následujícím roce fakticky rozpadla.3. Proč došlo k jeho selhání?Záleží na tom, s kým mluvíte, ale zájem klesl kvůli obavám z odcizení Číny. Bývalý australský premiér Scott Morrison obvinil svého předchůdce, mandarínsky hovořícího bývalého diplomata Kevina Rudda – nyní australského velvyslance ve Washingtonu – z „politiky odpojení od Čtyřzemí“. Rudd však v roce 2019 napsal, že to není tak jednoduché. Čtyřka ztratila přízeň mocenských činitelů v Japonsku, uvedl Rudd, poté, co Abe odstoupil ve stejném roce, kdy toto uskupení navrhl, a zejména poté, co jeho strana ztratila v roce 2009 moc. Rudd napsal, že američtí představitelé o Čtyřce ani nemluvili, když ji v roce 2008 navštívil jako premiér, a že jeho tehdejší indický protějšek Manmohan Singh se zavázal, že nebude součástí žádné iniciativy na zadržování Číny. V roce 2017, kdy se v Japonsku a Indii dostaly k moci nacionalistické vlády, se však okolnosti opět změnily. Než se Biden dostal k moci, Čína se pustila do krvavé roztržky s Indií ohledně jejich sporné himálajské hranice a zahájila trestná obchodní opatření proti Austrálii za to, že navrhla vyšetřit původ koronaviru způsobujícího Covid-19, který byl poprvé zjištěn v čínském městě Wuhan. Podle jednoho z amerických představitelů rostoucí asertivita Pekingu nejenže sblížila USA a Indii, ale také podpořila zájem Dillí o čtyřspolek.4. Co říká Čína o Quad?Čína kritizuje čtyřstrannou dohodu jako mechanismus, který má omezit její globální vzestup. Čínské ministerstvo zahraničí obvinilo skupinu, že se snaží podkopávat čínské zájmy. V dubnu mluvčí ministerstva Wang Wenbin prohlásil, že skupina „je prodchnuta zastaralou studenou válkou a mentalitou nulového součtu a zavání vojenskou konfrontací“, a dodal, že „odporuje trendu doby a je odsouzena k odmítnutí“.5. Co říkají ostatní kritici?Podle zprávy Výzkumné služby Kongresu někteří obviňují Quad z toho, že je to jen mluvčí, který však nedokáže mluvit jednotně a postrádá jakoukoli skutečnou institucionální strukturu. Jiní se obávají, že by se nakonec mohlo změnit v asijské NATO, které by vyvolalo čínskou reakci. Indičtí představitelé se obávají pošťuchování Číny a zároveň jsou skeptičtí vůči dosud těsným vazbám Austrálie s Pekingem, píše Tanvi Madan, vedoucí pracovník Brookings Institution. Zdá se však, že symbolickým krokem v roce 2020 Indie překonala své váhání a pozvala Austrálii, aby se znovu připojila ke cvičení Malabar.Chcete využít této příležitosti?6. Jaký je program Quad?Na summitu v Tokiu v květnu 2022 vydali vedoucí představitelé prohlášení, v němž slíbili „svobodný a otevřený Indopacifik, který je inkluzivní a odolný“, a vyjádřili záměr jednat v řadě naléhavých globálních výzev. To zahrnuje velké problémy, jako je změna klimatu a kybernetická bezpečnost, i konkrétní oblasti, jako je spolupráce v oblasti infrastruktury – pravděpodobná odpověď na iniciativu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga Pásmo a cesta. Tato kampaň pomohla vybudovat silnice a elektrárny po celé Asii, ale byla předmětem ostré kritiky, včetně obvinění, že Čína láká chudé země do dluhových pastí. I když je čtveřice nadále opatrná a nechce Peking popudit, je to jen součást stále se rodícího přístupu k Asii: V roce 2021 uzavřely Spojené království a USA samostatnou obrannou dohodu s Austrálií – známou jako Aukus – o vybavení této země jadernými ponorkami, což se stalo po nátlakové kampani Číny proti ní.
