Historicky byla každá vlna technologického pokroku od průmyslové revoluce spojena s prohlubováním nerovností mezi zeměmi. Před rokem 1800 byly rozdíly v příjmech mezi jednotlivými zeměmi malé, dnes je průměrný rozdíl v příjmech na hlavu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi více než 40 000 dolarů.
Jaký by byl dopad Průmyslu 4.0? Usnadnil by, nebo by bránil industrializaci rozvojových zemí? Snížil by, nebo zvýšil nerovnosti?
Co je to Průmysl 4.0?
Průmysl 4.0 označuje „chytré“ a propojené výrobní systémy, které jsou navrženy tak, aby snímaly, předpovídaly a komunikovaly s fyzickým světem a přijímaly rozhodnutí, která podporují výrobu v reálném čase. Ve výrobě může zvýšit produktivitu, energetickou účinnost a udržitelnost. Zvyšuje produktivitu tím, že snižuje prostoje a náklady na údržbu.
Odhady naznačují zvýšení dostupnosti výrobní linky o 5 až 15 %. Může také nabídnout možnosti úspory energie a udržitelnosti díky optimalizaci. Například v případové studii nadnárodní společnosti v odvětví plastů Průmysl 4.0 pomocí energetických senzorů snížila spotřebu energie v jednom ze svých závodů přibližně o 40 %, čímž ušetřila více než 200 000 dolarů ročně za energii. Technologie Průmyslu 4.0 však vyvíjí a obchoduje s nimi jen několik zemí.
V publikacích a patentech zatím vedou USA a Čína. Mají také největší digitální platformy, polovinu světových hyperskalárních datových center, nejvyšší míru zavádění 5G, 94 % veškerého financování začínajících podniků v oblasti umělé inteligence v posledních pěti letech a 70 % nejlepších světových výzkumníků v oblasti umělé inteligence.
Dalším kritickým prvkem pro Průmysl 4.0 je výroba špičkových technologií a výzkumné a vývojové kapacity, které rovněž zvyšují příležitosti pro firmy ve vyspělých zemích, aby získaly vedoucí postavení. Například evropské firmy hodně investovaly do internetu věcí. Společně s Čínou a USA se na nich podílejí přibližně třemi čtvrtinami všech výdajů na internet věcí.
Technologické změny ovlivňují nerovnost prostřednictvím pracovních míst, mezd a zisků. V případě Průmyslu 4.0 zvyšují nové technologie především produktivitu.
S rostoucí produktivitou jsou podniky také konkurenceschopnější a je pravděpodobnější, že budou zaměstnávat více pracovníků s vyšší kvalifikací na lepších pracovních místech. Země, v nichž si firmy osvojí Průmysl 4.0, mohou očekávat vyšší produktivitu a konkurenceschopnost a vyšší mzdy.
Průmysl 4.0 zároveň přináší některé specifické výzvy. Mnoho studií například předpovídá, že v důsledku umělé inteligence a automatizace zanikne v ekonomice velký podíl pracovních míst. Neberou však v úvahu, že ne všechny úkoly jsou automatizovány, a hlavně, že v celé ekonomice vznikají nové produkty, úkoly a profese. Průmysl 4.0 ve výrobě může přinést obrovský nárůst produktivity, ale většina firem v rozvojových zemích má k využívání Průmyslu 4.0 daleko.
Využití průmyslu 4.0 pro inkluzivní rozvoj
Rozvojové země by nebyly schopny široce zavádět Průmysl 4.0, pokud by měly slabou výrobu. Musí diverzifikovat svou výrobu směrem k technologicky vyspělejším odvětvím.
Stát hraje klíčovou roli při podpoře potenciálních odvětví, posilování inovačních systémů, budování soudržnosti mezi politikami v oblasti VTI (věda, technologie a informace) a ostatními sociálními a ekonomickými politikami a zajištění participativního přístupu v tomto procesu. Vlády by také měly podporovat cenově dostupný a kvalitní přístup k internetu a budovat digitální dovednosti v podnikatelském sektoru, včetně malých a středních podniků. Měly by také vytvářet podmínky potřebné pro zavádění Průmyslu 4.0 ve výrobě.
Zdroj: Getty Images
Patří mezi ně rozvoj národních strategií zaměřených na koordinované zavádění Průmyslu 4.0, vytvoření mechanismu více zainteresovaných stran, který by institucionalizoval participativní přístup k podpoře Průmyslu 4.0, a budování mezinárodní spolupráce s cílem urychlit přenos technologií a know-how.
Aby vlády podpořily zavádění Průmyslu 4.0, měly by zvýšit povědomí soukromého sektoru, podpořit investice a usnadnit financování zavádění Průmyslu 4.0. Tvůrci politik v rozvojových zemích by se také měli zaměřit na změny ve struktuře obchodu a globálních hodnotových řetězcích a na to, jak by ovlivnily jejich pracovní sílu. Pracovníci, kteří nemohou být vyškoleni nebo rekvalifikováni a přijdou o práci, by měli spoléhat na silnější mechanismy sociální ochrany.
Zásadní role mezinárodní spolupráce
Mezinárodní společenství by se mělo spojit a pomoci zemím využít tuto novou technologickou vlnu. Hrozí totiž, že se zachovají rozdíly, které se projevily v předchozích technologických revolucích.
V tomto ohledu je pět kritických oblastí:
1. Sdílení znalostí a informací a provádění výzkumu;
2. Pomáhat při navrhování politik, strategií a realizaci iniciativ;
3. Pomoc při budování kapacit všech aktérů národního inovačního systému v oblasti Průmyslu 4.0;
4. Podpora přenosu technologií prostřednictvím nových inovativních partnerských přístupů, které řeší selhání trhu, inovačních systémů a schopností;
5. Pomoc při vytváření právních rámců, pokynů, norem a standardů.
Komise OSN pro vědu a techniku pro rozvoj nabízí členským státům platformu pro zkoumání způsobů, jak posílit a lépe koordinovat mezinárodní spolupráci zaměřenou na STI v duchu multilateralismu, aby bylo možné využít technologie a inovace Průmyslu 4.0 ve prospěch všech.
Historicky byla každá vlna technologického pokroku od průmyslové revoluce spojena s prohlubováním nerovností mezi zeměmi. Před rokem 1800 byly rozdíly v příjmech mezi jednotlivými zeměmi malé, dnes je průměrný rozdíl v příjmech na hlavu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi více než 40 000 dolarů.Jaký by byl dopad Průmyslu 4.0? Usnadnil by, nebo by bránil industrializaci rozvojových zemí? Snížil by, nebo zvýšil nerovnosti?Co je to Průmysl 4.0?Průmysl 4.0 označuje „chytré“ a propojené výrobní systémy, které jsou navrženy tak, aby snímaly, předpovídaly a komunikovaly s fyzickým světem a přijímaly rozhodnutí, která podporují výrobu v reálném čase. Ve výrobě může zvýšit produktivitu, energetickou účinnost a udržitelnost. Zvyšuje produktivitu tím, že snižuje prostoje a náklady na údržbu.Odhady naznačují zvýšení dostupnosti výrobní linky o 5 až 15 %. Může také nabídnout možnosti úspory energie a udržitelnosti díky optimalizaci. Například v případové studii nadnárodní společnosti v odvětví plastů Průmysl 4.0 pomocí energetických senzorů snížila spotřebu energie v jednom ze svých závodů přibližně o 40 %, čímž ušetřila více než 200 000 dolarů ročně za energii. Technologie Průmyslu 4.0 však vyvíjí a obchoduje s nimi jen několik zemí.V publikacích a patentech zatím vedou USA a Čína. Mají také největší digitální platformy, polovinu světových hyperskalárních datových center, nejvyšší míru zavádění 5G, 94 % veškerého financování začínajících podniků v oblasti umělé inteligence v posledních pěti letech a 70 % nejlepších světových výzkumníků v oblasti umělé inteligence.Dalším kritickým prvkem pro Průmysl 4.0 je výroba špičkových technologií a výzkumné a vývojové kapacity, které rovněž zvyšují příležitosti pro firmy ve vyspělých zemích, aby získaly vedoucí postavení. Například evropské firmy hodně investovaly do internetu věcí. Společně s Čínou a USA se na nich podílejí přibližně třemi čtvrtinami všech výdajů na internet věcí.Chcete využít této příležitosti?Jak by průmysl 4.0 ovlivnil nerovnosti?Technologické změny ovlivňují nerovnost prostřednictvím pracovních míst, mezd a zisků. V případě Průmyslu 4.0 zvyšují nové technologie především produktivitu.S rostoucí produktivitou jsou podniky také konkurenceschopnější a je pravděpodobnější, že budou zaměstnávat více pracovníků s vyšší kvalifikací na lepších pracovních místech. Země, v nichž si firmy osvojí Průmysl 4.0, mohou očekávat vyšší produktivitu a konkurenceschopnost a vyšší mzdy.Průmysl 4.0 zároveň přináší některé specifické výzvy. Mnoho studií například předpovídá, že v důsledku umělé inteligence a automatizace zanikne v ekonomice velký podíl pracovních míst. Neberou však v úvahu, že ne všechny úkoly jsou automatizovány, a hlavně, že v celé ekonomice vznikají nové produkty, úkoly a profese. Průmysl 4.0 ve výrobě může přinést obrovský nárůst produktivity, ale většina firem v rozvojových zemích má k využívání Průmyslu 4.0 daleko.Využití průmyslu 4.0 pro inkluzivní rozvojRozvojové země by nebyly schopny široce zavádět Průmysl 4.0, pokud by měly slabou výrobu. Musí diverzifikovat svou výrobu směrem k technologicky vyspělejším odvětvím.Stát hraje klíčovou roli při podpoře potenciálních odvětví, posilování inovačních systémů, budování soudržnosti mezi politikami v oblasti VTI a ostatními sociálními a ekonomickými politikami a zajištění participativního přístupu v tomto procesu. Vlády by také měly podporovat cenově dostupný a kvalitní přístup k internetu a budovat digitální dovednosti v podnikatelském sektoru, včetně malých a středních podniků. Měly by také vytvářet podmínky potřebné pro zavádění Průmyslu 4.0 ve výrobě.Patří mezi ně rozvoj národních strategií zaměřených na koordinované zavádění Průmyslu 4.0, vytvoření mechanismu více zainteresovaných stran, který by institucionalizoval participativní přístup k podpoře Průmyslu 4.0, a budování mezinárodní spolupráce s cílem urychlit přenos technologií a know-how.Aby vlády podpořily zavádění Průmyslu 4.0, měly by zvýšit povědomí soukromého sektoru, podpořit investice a usnadnit financování zavádění Průmyslu 4.0. Tvůrci politik v rozvojových zemích by se také měli zaměřit na změny ve struktuře obchodu a globálních hodnotových řetězcích a na to, jak by ovlivnily jejich pracovní sílu. Pracovníci, kteří nemohou být vyškoleni nebo rekvalifikováni a přijdou o práci, by měli spoléhat na silnější mechanismy sociální ochrany.Zásadní role mezinárodní spolupráceMezinárodní společenství by se mělo spojit a pomoci zemím využít tuto novou technologickou vlnu. Hrozí totiž, že se zachovají rozdíly, které se projevily v předchozích technologických revolucích.V tomto ohledu je pět kritických oblastí:
1. Sdílení znalostí a informací a provádění výzkumu;
2. Pomáhat při navrhování politik, strategií a realizaci iniciativ;
3. Pomoc při budování kapacit všech aktérů národního inovačního systému v oblasti Průmyslu 4.0;
4. Podpora přenosu technologií prostřednictvím nových inovativních partnerských přístupů, které řeší selhání trhu, inovačních systémů a schopností;
5. Pomoc při vytváření právních rámců, pokynů, norem a standardů.
Komise OSN pro vědu a techniku pro rozvoj nabízí členským státům platformu pro zkoumání způsobů, jak posílit a lépe koordinovat mezinárodní spolupráci zaměřenou na STI v duchu multilateralismu, aby bylo možné využít technologie a inovace Průmyslu 4.0 ve prospěch všech.