Mezitím je v centru pozornosti budoucí vývoj úrokových sazeb Federálního rezervního systému, zatímco turecká lira klesá vůči dolaru po znovuzvolení dlouholetého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
1. Dohoda o dluhovém stropu
Zákonodárci amerického Kongresu stojí před klíčovým hlasováním o předběžné dohodě o zvýšení dluhového limitu země ve výši 31,4 bilionu dolarů a zabránění potenciálně katastrofální platební neschopnosti.
Dohoda, kterou o víkendu po týdnech politických tahanic uzavřeli prezident Biden a republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, zvyšuje dluhový strop až do roku 2025 a omezuje výdaje na jiné než obranné účely na příští dva roky.
Biden i McCarthy prohlásili, že dohoda je dítětem kompromisu, ačkoli její podmínky se již setkaly s odporem některých členů jejich stran.
Takzvaný Freedom Caucus, který sdružuje tvrdé konzervativní republikány, kritizoval dohodu za to, že neobsahuje řadu hlubokých škrtů ve výdajích. Levicoví demokraté zase Bidenovi vytýkali, že ustoupil v příliš mnoha klíčových otázkách.
Očekává se, že Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány a Senát ovládaný demokraty budou o dohodě hlasovat ještě tento týden. Po celou dobu však stále běží čas do 5. června, kdy ministerstvo financí očekává, že federální vládě dojdou peníze na zaplacení účtů.
2. Asijské trhy po dohodě o dluhovém limitu rostou

Většina asijských trhů v pondělí rostla, zejména japonský Nikkei se dostal na více než třicetileté maximum, protože akcie byly povzbuzeny optimismem ohledně dohody o dluhovém stropu a umělé inteligence.
Napjatá jednání o limitu půjček ve Washingtonu v posledních týdnech zneklidňovala investory, zejména když úředníci varovali, že platební neschopnost USA by mohla mít neblahé důsledky pro světovou ekonomiku.
V Asii vynikal především index Nikkei 225, který v jednu chvíli vyskočil na nejvyšší úroveň od roku 1990. K růstu přispěly akcie výrobců čipů a technologických společností, což bylo znamením přetrvávajících růžových nadějí, že nedávný nárůst zájmu o umělou inteligenci podpoří krátkodobou výkonnost těchto společností.
Australský index ASX 200 a tchajwanský vážený index rovněž vzrostly. Čínský blue-chip index Shanghai Shenzhen CSI 300 však klesl v důsledku přetrvávající nejistoty ohledně pokračujícího oživení v zemi.
Jinde v Evropě se akcie zvýšily, i když objemy byly nízké, protože Spojené království a několik dalších zemí v regionu bylo zavřeno. Ve Spojených státech budou dnes trhy uzavřeny kvůli svátku Memorial Day.
3. Pokles cen ropy
Ceny ropy se v pondělí během nevýrazného svátečního obchodování propadly do červených čísel, protože optimismus ohledně dohody o dluhovém stropu zmírnila obnovená očekávání, že Federální rezervní systém bude pokračovat ve své dlouhodobé kampani zvyšování úrokových sazeb.
Futures na americkou ropu klesly o 0,03 % na 72,65 USD za barel, zatímco kontrakt na ropu Brent se snížil o 0,18 % na 76,84 USD za barel. Jak WTI, tak Brent zaznamenaly minulý týden nárůst o více než 1 %.
Dohoda o dluhovém limitu pomohla oživit naděje, že se USA – největší světové ekonomice a největšímu spotřebiteli ropy – podaří odvrátit platební neschopnost, která by mohla potenciálně vyvolat širší recesi, ačkoli někteří analytici předpovídají, že to může umožnit Fedu ospravedlnit další zvýšení výpůjčních nákladů.
4. Politika Fedu v centru pozornosti

Diskuse se točí kolem toho, zda tvůrci měnové politiky příští měsíc představí jedenácté zvýšení výpůjčních nákladů v řadě, nebo zda cyklus zvyšování sazeb přeruší.
Analytici ING uvedli, že dubnový údaj preferovaného ukazatele inflace, který byl vyšší, než se očekávalo, přispěl k posílení argumentů pro další zpřísnění. Někteří členové však již dříve signalizovali, že jsou otevřeni ponechání sazeb beze změny.
Před červnovým zasedáním musí úředníci ještě projít další údaje, včetně zprávy o mzdách mimo zemědělství za květen. Ekonomové předpokládají, že ostře sledovaná zpráva o zaměstnanosti, která má být zveřejněna v pátek, ukáže, že americká ekonomika v květnu vytvořila 180 000 pracovních míst, což je o 253 000 méně než minulý měsíc.
5. Turecký prezident Erdogan si zajistil volební vítězství
Turecká lira se v pondělí propadla na rekordní minimum vůči dolaru, ačkoli akcie v Turecku vzrostly poté, co prezident Recep Tayyip Erdogan uspěl ve volbách a jeho dlouholeté působení u moci bude prodlouženo o dalších pět let.
Podle neoficiálních výsledků získal Erdogan něco málo přes 52 % hlasů, což svědčí o hlubokých rozporech v Turecku ohledně jeho vlády.
Jedním z pilířů Erdoganovy hospodářské politiky je jeho odmítání zvyšování úrokových sazeb, a to navzdory bující dvouciferné inflaci. Podle kritiků je toto rozhodnutí v rozporu s ortodoxní ekonomickou teorií a ohrožuje růst.
Erdogan před hlasováním slíbil, že v případě svého zvolení bude pokračovat ve snižování sazeb, a dodal, že očekává i snížení cen.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky



























