Kdysi mocné polské penzijní fondy prohrávají boj o udržení významu

Kdysi mocní institucionální investoři se také spojili v boji proti plánovanému stažení ukrajinské společnosti Kernel Holding SA z burzy.

Nově objevená aktivita penzijních fondů, mezi něž patří jednotky společností Aviva Plc, NN Group NV a Assicurazioni Generali SpA, přichází poté, co za posledních šest let opustilo varšavskou burzu 135 společností a burza tak zůstala s nejmenším počtem kótovaných akcií od roku 2010. Za většinou srovnatelných burz zaostávají také ocenění. Referenční index WIG20 přinesl investorům v tomto období záporný 26% výnos v dolarovém vyjádření.

„Prostě se nemůžeme vzdát našich podílů v soukromých společnostech se silnou kapitálovou historií příliš lacino,“ řekl Szymon Ozog, šéf společnosti Nationale-Nederlanden Powszechne Towarzystwo Emerytalne SA, která spravuje největší polský penzijní fond s aktivy ve výši 10 miliard dolarů. „Nemůžeme akceptovat ocenění, které je mnohem nižší, než si myslíme, že by měla být jejich reálná hodnota.“

Fondy, které společně drží 127 miliard zlotých (31 miliard dolarů) v akciích kótovaných na varšavské burze, mají také větší zájmy. S rostoucím odlivem investorů nechtějí zůstat ve velkém područí velkých státních společností, jejichž rozhodování o investicích a dividendách často závisí na rozmarech politiků.

„V našem portfoliu potřebujeme růstové příběhy,“ řekl Ozog z NN. „A bez IPO nových velkých subjektů to není snadné.“

Vliv státu

Zatímco jinde v Evropě společnosti stále častěji opouštějí své domácí burzy, ve Varšavě je tento trend opravdu silný. Burza, kdysi oslavovaná jako klíčový prvek polského přechodu od komunismu na počátku 90. let, dlouhá léta těžila z prodeje největších státních podniků. Tento proces snížil vliv politiků na rozhodování podniků.

Současná vláda, která vládne od roku 2015 a v letošních volbách usiluje o třetí funkční období, však po odchodu zahraničních investorů zvýšila kontrolu nad bankami a energetickými společnostmi. Vyzývá k větší roli státu v ekonomice a nevadí jí, když se na financování sociálních programů využije firemní hotovost.

Chcete využít této příležitosti?

Pokles trhu

Útlum penzijních fondů začal téměř před deseti lety. Odvětví přišlo o polovinu svých aktiv, když se vláda premiéra Donalda Tuska rozhodla převzít jejich dluhopisy a omezit příliv nových peněz ve snaze omezit veřejný dluh. Fondy od té doby prodaly akcie WIG20 v hodnotě 30 miliard zlotých (7,2 miliardy USD), což generální ředitel varšavské burzy Marek Dietl označil za „mezeru, kterou je obtížné zaplnit“.

Jisté je, že varšavská burza se svými 417 kótovanými akciemi a celkovou tržní hodnotou 305 miliard dolarů stále převyšuje všechny ostatní východoevropské burzy dohromady. Vlna vyřazování akcií z burzy, nedostatek větších veřejných nabídek a zásahy státu však podkopávají ambice Varšavy stát se kapitálovým centrem regionu.

Pokles burzy, který kopíruje pokles polských penzijních fondů, také znamená, že společnosti stále častěji hledají financování jinde, včetně rostoucího odvětví soukromého kapitálu v zemi. Nízké ocenění mezitím představuje příležitost pro vlastníky, aby své společnosti levně převedli do soukromého vlastnictví.

Společnost Kernel, největší ukrajinský vývozce slunečnicového oleje, v březnu kritizovala varšavskou burzu za nízkou likviditu a špatné pokrytí analytiků. Snaží se stáhnout z burzy s využitím mezery v lucemburském právu, podle kterého je registrována. To jí umožňuje provést nabídku bez souhlasu akcionářů, zatímco polské předpisy vyžadují podporu 90 % vlastníků.

Fondy, které společně kontrolují 21,6 % akcií společnosti Kernel, usilují o vyšší cenu, než je pětina účetní hodnoty společnosti Kernel, kterou v současné době nabízí její největší akcionář, společnost zakladatele Andrije Verevského.

V námitkách proti nabídce společnosti Ciech fondy argumentovaly tím, že nabízená cena neodráží reálnou hodnotu společnosti vzhledem k jejím rekordním ziskům a expanzi do Rumunska a Německa. Podle Ozoga nabídka Kulczyka poskytovala pouze „malou prémii“ oproti ceně akcií společnosti z minulého měsíce.

„V posledních letech jsme byli svědky sílícího trendu stahování akcií z burzy a považujeme za svou povinnost zajistit, aby tyto procesy probíhaly za cenu, která nebude mít dopad na naše členy,“ uvedl Krzysztof Zawila, člen představenstva dalšího penzijního fondu Generali PTE. „Naše odvětví nad tím bdí již několik let.“

Kdysi mocní institucionální investoři se také spojili v boji proti plánovanému stažení ukrajinské společnosti Kernel Holding SA z burzy.Nově objevená aktivita penzijních fondů, mezi něž patří jednotky společností Aviva Plc, NN Group NV a Assicurazioni Generali SpA, přichází poté, co za posledních šest let opustilo varšavskou burzu 135 společností a burza tak zůstala s nejmenším počtem kótovaných akcií od roku 2010. Za většinou srovnatelných burz zaostávají také ocenění. Referenční index WIG20 přinesl investorům v tomto období záporný 26% výnos v dolarovém vyjádření.„Prostě se nemůžeme vzdát našich podílů v soukromých společnostech se silnou kapitálovou historií příliš lacino,“ řekl Szymon Ozog, šéf společnosti Nationale-Nederlanden Powszechne Towarzystwo Emerytalne SA, která spravuje největší polský penzijní fond s aktivy ve výši 10 miliard dolarů. „Nemůžeme akceptovat ocenění, které je mnohem nižší, než si myslíme, že by měla být jejich reálná hodnota.“Fondy, které společně drží 127 miliard zlotých v akciích kótovaných na varšavské burze, mají také větší zájmy. S rostoucím odlivem investorů nechtějí zůstat ve velkém područí velkých státních společností, jejichž rozhodování o investicích a dividendách často závisí na rozmarech politiků.„V našem portfoliu potřebujeme růstové příběhy,“ řekl Ozog z NN. „A bez IPO nových velkých subjektů to není snadné.“Vliv státuZatímco jinde v Evropě společnosti stále častěji opouštějí své domácí burzy, ve Varšavě je tento trend opravdu silný. Burza, kdysi oslavovaná jako klíčový prvek polského přechodu od komunismu na počátku 90. let, dlouhá léta těžila z prodeje největších státních podniků. Tento proces snížil vliv politiků na rozhodování podniků.Současná vláda, která vládne od roku 2015 a v letošních volbách usiluje o třetí funkční období, však po odchodu zahraničních investorů zvýšila kontrolu nad bankami a energetickými společnostmi. Vyzývá k větší roli státu v ekonomice a nevadí jí, když se na financování sociálních programů využije firemní hotovost.Chcete využít této příležitosti?Pokles trhuÚtlum penzijních fondů začal téměř před deseti lety. Odvětví přišlo o polovinu svých aktiv, když se vláda premiéra Donalda Tuska rozhodla převzít jejich dluhopisy a omezit příliv nových peněz ve snaze omezit veřejný dluh. Fondy od té doby prodaly akcie WIG20 v hodnotě 30 miliard zlotých , což generální ředitel varšavské burzy Marek Dietl označil za „mezeru, kterou je obtížné zaplnit“.Jisté je, že varšavská burza se svými 417 kótovanými akciemi a celkovou tržní hodnotou 305 miliard dolarů stále převyšuje všechny ostatní východoevropské burzy dohromady. Vlna vyřazování akcií z burzy, nedostatek větších veřejných nabídek a zásahy státu však podkopávají ambice Varšavy stát se kapitálovým centrem regionu.Pokles burzy, který kopíruje pokles polských penzijních fondů, také znamená, že společnosti stále častěji hledají financování jinde, včetně rostoucího odvětví soukromého kapitálu v zemi. Nízké ocenění mezitím představuje příležitost pro vlastníky, aby své společnosti levně převedli do soukromého vlastnictví.Společnost Kernel, největší ukrajinský vývozce slunečnicového oleje, v březnu kritizovala varšavskou burzu za nízkou likviditu a špatné pokrytí analytiků. Snaží se stáhnout z burzy s využitím mezery v lucemburském právu, podle kterého je registrována. To jí umožňuje provést nabídku bez souhlasu akcionářů, zatímco polské předpisy vyžadují podporu 90 % vlastníků.Fondy, které společně kontrolují 21,6 % akcií společnosti Kernel, usilují o vyšší cenu, než je pětina účetní hodnoty společnosti Kernel, kterou v současné době nabízí její největší akcionář, společnost zakladatele Andrije Verevského.V námitkách proti nabídce společnosti Ciech fondy argumentovaly tím, že nabízená cena neodráží reálnou hodnotu společnosti vzhledem k jejím rekordním ziskům a expanzi do Rumunska a Německa. Podle Ozoga nabídka Kulczyka poskytovala pouze „malou prémii“ oproti ceně akcií společnosti z minulého měsíce.„V posledních letech jsme byli svědky sílícího trendu stahování akcií z burzy a považujeme za svou povinnost zajistit, aby tyto procesy probíhaly za cenu, která nebude mít dopad na naše členy,“ uvedl Krzysztof Zawila, člen představenstva dalšího penzijního fondu Generali PTE. „Naše odvětví nad tím bdí již několik let.“