Volby v Turecku 2023: Co je v sázce ve druhém kole?
Turecký prezident Tayyip Erdogan se v nedělních volbách snaží prodloužit svou vládu na třetí desetiletí a po prvním kole, které ukázalo, že vede nad svým vyzyvatelem Kemalem Kilicdarogluem, se v druhém kole hlasování přiklonil na jeho stranu.
Erdoganovi, který již 14. května získal parlamentní většinu díky své straně AK a jejím spojencům, se v pondělí dostalo další podpory díky podpoře nacionalistického politika, který v prvním kole skončil třetí.
Volby rozhodnou nejen o tom, kdo povede Turecko, ale také o tom, jak bude Turecko řízeno, kam bude směřovat jeho ekonomika a jaká bude jeho zahraniční politika. Kiličdaroglu, který získal podporu dalšího krajně pravicového vůdce, je podporován aliancí šesti stran včetně své Republikánské lidové strany (CHP).
Erdogan, nejdéle sloužící novodobý vůdce Turecka, prosazuje náboženskou zbožnost a nízké úrokové sazby na domácí půdě, zároveň však posiluje turecký vliv v regionu a uvolňuje vazby tohoto člena NATO se Západem.
Volby se konají tři měsíce po zemětřesení na jihovýchodě Turecka, při kterém zahynulo více než 50 000 lidí.
CO JE V SÁZCE PRO TURECKO…
Erdogan, nejmocnější vůdce od dob, kdy Mustafa Kemal Atatürk před sto lety založil moderní tureckou republiku, a jeho strana AK se odklonili od Atatürkova sekulárního plánu.
Erdogan také centralizoval moc kolem výkonného prezidentského úřadu, který sídlí v paláci s 1000 pokoji na okraji Ankary a určuje politiku v oblasti turecké ekonomiky, bezpečnosti, domácích a mezinárodních záležitostí.
Erdoganovi kritici tvrdí, že jeho vláda potlačuje disent, omezuje práva a podřizuje soudní systém své moci, což úředníci odmítají a tvrdí, že chrání občany tváří v tvář jedinečným bezpečnostním hrozbám včetně pokusu o puč v roce 2016.
Zdroj: Getty Images
Ekonomové tvrdí, že Erdoganovy výzvy k nízkým sazbám způsobily, že inflace loni prudce vzrostla na 24leté maximum 85 % a lira se vůči dolaru propadla na desetinu své hodnoty za posledních deset let.
Turecko pod Erdoganovým vedením zvýšilo svou vojenskou sílu na Blízkém východě i mimo něj, když podniklo čtyři vpády do Sýrie, vedlo ofenzivu proti kurdským ozbrojencům v Iráku a vyslalo vojenskou podporu do Libye a Ázerbájdžánu.
Turecko také zažilo řadu diplomatických střetů s regionálními mocnostmi Saúdskou Arábií, Egyptem, Spojenými arabskými emiráty a Izraelem, stejně jako spor s Řeckem a Kyprem o námořní hranice ve východním Středomoří, dokud před dvěma lety nezměnilo taktiku a nezačalo usilovat o sblížení s některými svými rivaly.
Erdoganův nákup ruské protivzdušné obrany vyvolal americké sankce proti Ankaře a jeho blízkost k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vedla kritiky ke zpochybňování tureckého závazku vůči západní obranné alianci NATO. Napětí vyvolaly také námitky Ankary proti žádostem Švédska a Finska o členství v NATO.
Turecko však také zprostředkovalo dohodu o vývozu ukrajinské pšenice, což podtrhuje potenciální roli, kterou Erdogan hraje v úsilí o ukončení války na Ukrajině. Není jasné, zda by se jeho nástupce těšil stejnému profilu, jaký si vytvořil na světové scéně, na což upozorňoval v předvolební kampani.
CO SLIBUJE OPOZICE?
Dvě hlavní opoziční strany, sekularistická CHP a středopravicová nacionalistická strana IYI, se spojily se čtyřmi menšími stranami v rámci platformy, která by zvrátila mnohé z Erdoganových politik.
Zavázali se obnovit nezávislost centrální banky a zvrátit Erdoganovu neortodoxní hospodářskou politiku. Chtěli by také zrušit jeho výkonný prezidentský úřad ve prospěch předchozího parlamentního systému a poslat zpět syrské uprchlíky.
Zdroj: Getty Images
Jejich cílem je také zlepšit vztahy se západními spojenci včetně Spojených států a vrátit Turecko do programu stíhaček F-35, který mu byl zablokován po nákupu ruských protiraketových systémů.
Analytici se domnívají, že politika slibovaná opozicí by mohla podpořit zahraniční investice.
Erdogan podporoval neúspěšné snahy o svržení syrského prezidenta Bašára Asada a zároveň přijal nejméně 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se v době ekonomických potíží v Turecku stávají stále nevítanějšími.
Kiličdaroglu, který se snaží získat podporu nacionalistických voličů, v posledních dvou týdnech zostřil svůj protiimigrační tón a slíbil repatriaci migrantů.
JAK TĚSNÝ JE ZÁVOD?
Kiličdaroglu získal v prvním kole 44,9 % oproti 49,5 % pro Erdogana, což odráží solidní podporu navzdory hluboké krizi životních nákladů a průzkumům, které ukazovaly, že Kiličdaroglu vede. Průzkumníci později jako vysvětlení výsledku uvedli neočekávaný nárůst podpory nacionalistů u volebních uren.
Erdogan prohlásil, že hlasování pro něj zajistí stabilitu poté, co jeho aliance získala parlamentní většinu.
Do kampaně se promítl i čtyři desetiletí trvající konflikt Turecka s militantní Stranou kurdských pracujících (PKK) a role kurdských politických stran hlavního proudu.
Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) není součástí opoziční aliance, ale po zákrocích proti jejím členům v posledních letech ostře vystupuje proti Erdoganovi a podpořila Kiličdaroglua.
Erdoganovy útoky proti Kiličdarogluovi zahrnují obvinění, která nejsou podložena důkazy, že získal podporu PKK, která od 80. let vede povstání, při němž bylo zabito více než 40 000 lidí. Kilicdaroglu tato obvinění odmítl.
Erdoganovi, který již 14. května získal parlamentní většinu díky své straně AK a jejím spojencům, se v pondělí dostalo další podpory díky podpoře nacionalistického politika, který v prvním kole skončil třetí.Volby rozhodnou nejen o tom, kdo povede Turecko, ale také o tom, jak bude Turecko řízeno, kam bude směřovat jeho ekonomika a jaká bude jeho zahraniční politika. Kiličdaroglu, který získal podporu dalšího krajně pravicového vůdce, je podporován aliancí šesti stran včetně své Republikánské lidové strany .Erdogan, nejdéle sloužící novodobý vůdce Turecka, prosazuje náboženskou zbožnost a nízké úrokové sazby na domácí půdě, zároveň však posiluje turecký vliv v regionu a uvolňuje vazby tohoto člena NATO se Západem.Volby se konají tři měsíce po zemětřesení na jihovýchodě Turecka, při kterém zahynulo více než 50 000 lidí.CO JE V SÁZCE PRO TURECKO…Erdogan, nejmocnější vůdce od dob, kdy Mustafa Kemal Atatürk před sto lety založil moderní tureckou republiku, a jeho strana AK se odklonili od Atatürkova sekulárního plánu.Erdogan také centralizoval moc kolem výkonného prezidentského úřadu, který sídlí v paláci s 1000 pokoji na okraji Ankary a určuje politiku v oblasti turecké ekonomiky, bezpečnosti, domácích a mezinárodních záležitostí.Erdoganovi kritici tvrdí, že jeho vláda potlačuje disent, omezuje práva a podřizuje soudní systém své moci, což úředníci odmítají a tvrdí, že chrání občany tváří v tvář jedinečným bezpečnostním hrozbám včetně pokusu o puč v roce 2016.Ekonomové tvrdí, že Erdoganovy výzvy k nízkým sazbám způsobily, že inflace loni prudce vzrostla na 24leté maximum 85 % a lira se vůči dolaru propadla na desetinu své hodnoty za posledních deset let.Chcete využít této příležitosti?… A ZBYTEK SVĚTA?Turecko pod Erdoganovým vedením zvýšilo svou vojenskou sílu na Blízkém východě i mimo něj, když podniklo čtyři vpády do Sýrie, vedlo ofenzivu proti kurdským ozbrojencům v Iráku a vyslalo vojenskou podporu do Libye a Ázerbájdžánu.Turecko také zažilo řadu diplomatických střetů s regionálními mocnostmi Saúdskou Arábií, Egyptem, Spojenými arabskými emiráty a Izraelem, stejně jako spor s Řeckem a Kyprem o námořní hranice ve východním Středomoří, dokud před dvěma lety nezměnilo taktiku a nezačalo usilovat o sblížení s některými svými rivaly.Erdoganův nákup ruské protivzdušné obrany vyvolal americké sankce proti Ankaře a jeho blízkost k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vedla kritiky ke zpochybňování tureckého závazku vůči západní obranné alianci NATO. Napětí vyvolaly také námitky Ankary proti žádostem Švédska a Finska o členství v NATO.Turecko však také zprostředkovalo dohodu o vývozu ukrajinské pšenice, což podtrhuje potenciální roli, kterou Erdogan hraje v úsilí o ukončení války na Ukrajině. Není jasné, zda by se jeho nástupce těšil stejnému profilu, jaký si vytvořil na světové scéně, na což upozorňoval v předvolební kampani.CO SLIBUJE OPOZICE?Dvě hlavní opoziční strany, sekularistická CHP a středopravicová nacionalistická strana IYI, se spojily se čtyřmi menšími stranami v rámci platformy, která by zvrátila mnohé z Erdoganových politik.Zavázali se obnovit nezávislost centrální banky a zvrátit Erdoganovu neortodoxní hospodářskou politiku. Chtěli by také zrušit jeho výkonný prezidentský úřad ve prospěch předchozího parlamentního systému a poslat zpět syrské uprchlíky.Jejich cílem je také zlepšit vztahy se západními spojenci včetně Spojených států a vrátit Turecko do programu stíhaček F-35, který mu byl zablokován po nákupu ruských protiraketových systémů.Analytici se domnívají, že politika slibovaná opozicí by mohla podpořit zahraniční investice.Erdogan podporoval neúspěšné snahy o svržení syrského prezidenta Bašára Asada a zároveň přijal nejméně 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se v době ekonomických potíží v Turecku stávají stále nevítanějšími.Kiličdaroglu, který se snaží získat podporu nacionalistických voličů, v posledních dvou týdnech zostřil svůj protiimigrační tón a slíbil repatriaci migrantů.JAK TĚSNÝ JE ZÁVOD?Kiličdaroglu získal v prvním kole 44,9 % oproti 49,5 % pro Erdogana, což odráží solidní podporu navzdory hluboké krizi životních nákladů a průzkumům, které ukazovaly, že Kiličdaroglu vede. Průzkumníci později jako vysvětlení výsledku uvedli neočekávaný nárůst podpory nacionalistů u volebních uren.Erdogan prohlásil, že hlasování pro něj zajistí stabilitu poté, co jeho aliance získala parlamentní většinu.Do kampaně se promítl i čtyři desetiletí trvající konflikt Turecka s militantní Stranou kurdských pracujících a role kurdských politických stran hlavního proudu.Prokurdská Lidová demokratická strana není součástí opoziční aliance, ale po zákrocích proti jejím členům v posledních letech ostře vystupuje proti Erdoganovi a podpořila Kiličdaroglua.Erdoganovy útoky proti Kiličdarogluovi zahrnují obvinění, která nejsou podložena důkazy, že získal podporu PKK, která od 80. let vede povstání, při němž bylo zabito více než 40 000 lidí. Kilicdaroglu tato obvinění odmítl.