Rozdělují se dotace na energie, budují se armády a ubytovávají, vzdělávají a krmí se uprchlíci.
Aby sousedé Ukrajiny mohli tyto účty zaplatit, využívají mezinárodní dluhové trhy jako nikdy předtím.
Podle údajů agentury Bloomberg si vlády ve východní Evropě letos půjčily již téměř 32 miliard dolarů, což je trojnásobek částky ze stejného období loňského roku. A poprvé za posledních dvanáct let se tři východoevropské země – Polsko (9 mld. USD), Rumunsko (6 mld. USD) a Maďarsko (5 mld. USD) – registrují mezi pěti největšími dlužníky rozvíjejících se zemí na zámořských trzích.
Načasování není nejlepší. Poté, co centrální banky po celém světě v loňském roce rychle zvýšily úrokové sazby, je půjčování na dluhopisových trzích mnohem dražší – a to i pro vlády s vysokým ratingem, jako jsou ty ve východní Evropě. Například Polsko platí za nový třicetiletý dluhopis 5,5 % ročního úroku. Ještě v roce 2021 by se stejný dluhopis prodával za méně než 4 %.
Rostoucí úrokové náklady jen zvýší náhle rostoucí rozpočtové schodky v regionu a zvýší tlak na finanční úředníky. Navíc pokud se ruská invaze na Ukrajinu protáhne nebo zintenzivní a bude nutné v celém regionu ještě více financovat výdaje na dluh, zahraniční investoři nemusí být tak ochotní absorbovat další dluhopisy, které zaplavují trh.
Objevují se náznaky, že investoři již začínají být poněkud zdrženliví. Polské dolarové dluhopisy se nyní obchodují s výnosy podobnými výnosům zemí, které byly dlouho považovány za rizikovější: Filipín, Indonésie a Uruguaye.
Sergej Dergačev, vedoucí oddělení korporátních dluhopisů rozvíjejících se trhů ve společnosti Union Investment Privatfonds GmbH ve Frankfurtu, říká, že zatím nezaznamenal žádné dodatečné náklady, které by investoři připisovali dluhopisům tohoto regionu. Říká však, že „situace je velmi závislá“ na těžko předvídatelných věcech, jako je vývoj na Ukrajině, což znamená, že zhoršení podmínek financování „bohužel nelze vyloučit“.
Podle odhadů analytiků agentury Bloomberg se rozpočtový deficit východní Evropy v letošním roce vyšplhá na 4,3 % hrubého domácího produktu regionu, zatímco v roce 2021 to bude 1,3 %.
„Válka zasahuje fiskální deficity z obou stran,“ řekl Daniel Wood, portfolio manažer s pevným výnosem ve společnosti William Blair International. „Snižuje růst, což snižuje výběr příjmů pro vládu, a na straně výdajů bylo nutné, aby vlády pomohly těm, které těžce zasáhly životní náklady.“
Příklon k zámořským dluhovým trhům přichází v době, kdy východoevropské ekonomiky sužuje inflace. I ta byla částečně vyvolána válkou, která přerušila většinu ruských energetických toků do regionu. Inflace se v některých zemích vyšplhala na úroveň kolem 20 %, což je úroveň nevídaná po celá desetiletí, a následně vyhnala místní úrokové sazby nahoru ještě více, než se vyšplhaly v USA a západní Evropě. V Polsku, největší ekonomice regionu, nyní desetileté dluhopisy vynášejí 6 %, což je čtyřikrát více než před dvěma lety.
Prodej zahraničních dluhopisů však přináší klíčové riziko, které na místním trhu neexistuje. Pokud se měny v regionu začnou vůči dolaru propadat, což se v posledních letech pravidelně děje, zvýší to náklady těchto vlád na splácení dluhu.
Šéf maďarské agentury pro správu dluhu Zoltan Kurali na žádost o komentář k této emisní horečce uvedl, že „omezená úroveň“ dluhu v cizí měně je levnější než půjčky ve forintech. Také to pomáhá diverzifikovat investorskou základnu, protože „by nebylo možné získat všechny tyto finanční prostředky na jediném trhu“.
Polsko má v rámci svého finančního plánu možnost půjčit si v zahraničí a nástroje na snížení nákladů, pokud to bude potřeba, uvedlo ministerstvo financí ve Varšavě v e-mailu. V dlouhodobějším horizontu by měl zlotý vzhledem k základním ekonomickým ukazatelům země posilovat, což by pomohlo snížit dluhové zatížení, dodalo. Rumunské ministerstvo financí nebylo bezprostředně k dispozici pro komentář.
„Prvek refinancování“
Zdroj: Getty Images
Podle údajů agentury Bloomberg klesl prodej státních dolarových a eurových dluhopisů na rozvíjejících se trzích v loňském roce na 104 miliard USD, což je nejméně od roku 2013. Z letošní emise východní Evropy ve výši 32 miliard dolarů je na refinancování potřeba jen asi 14 miliard dolarů.
Podle Zsolta Pappa, vedoucího investičního manažera ve společnosti JPMorgan Asset Management, zahrnuje nárůst prodejů „prvek refinancování“, protože trh se otevřel po náročném roce 2022. „Bylo to mnohem více o tom, kdy je ten správný okamžik,“ řekl. „Nějakou dobu na trhu nebyli, takže věděli, že mohou emitovat za velmi příznivých podmínek.“
Podle analytiků společnosti ING Groep NV, včetně Františka Taborského, brzký nápor na prodej zahraničních dluhopisů v letošním roce signalizuje, že po zbytek roku by se měl prodej zpomalit, a působí jako krátkodobý „technický vítr v zádech“ pro dolarové dluhopisy v regionu.
ING předpověděla, že Maďarsko je v „pohodlné“ pozici, kdy může, ale nemusí v roce 2023 znovu využívat zahraniční trhy, zatímco Polsko je v předstihu. Rumunsko bude pravděpodobně potřebovat další prodej zahraničního dluhu v tomto roce, uvedla ING minulý týden.
Cathy Hepworthová, vedoucí oddělení dluhopisů rozvíjejících se trhů ve společnosti PGIM Fixed Income, uvedla, že se jí dluhopisy tohoto regionu „selektivně“ líbí. Protože vlády těchto zemí letos prodaly velkou část dluhopisů na americkém trhu namísto na trhu eura, jak to obvykle dělají, existuje podle ní silná poptávka ze strany investorů z rozvíjejících se trhů, kteří porovnávají své výnosy s indexy dluhopisů denominovaných v dolarech.
Státní dluh východní Evropy překonává své konkurenty, v čele se Srbskem s výnosem 8,1 % v roce 2023, Rumunskem s výnosem 5,6 %, Maďarskem s výnosem 4,1 % a Polskem s výnosem 2,4 %. Podle dolarových dluhopisových indexů agentury Bloomberg činí průměrný výnos dluhu rozvojových zemí 1,4 %.
Vliv dluhopisového trhu
Zdroj: Unsplash
Prudký nárůst světových úrokových sazeb však již vyvíjí tlak na vlády v Maďarsku a Polsku. Obě země, nalákané možností uvolnit miliardy eur z fondů Evropské unie, se v prosinci po letech neústupnosti náhle dohodly, že se budou zabývat obavami o sílu svých demokracií. Jednání zatím nepokročila natolik, aby bylo možné peníze uvolnit, což tyto země přimělo obrátit se pro peníze na trh s dluhopisy.
Zhoršení situace v Polsku přichází ve volebním roce, což by mohlo podpořit další výdaje. Vláda je navíc zatížena rostoucím mimorozpočtovým veřejným dluhem, který má podle jejích vlastních prognóz v roce 2026 dosáhnout 638 miliard zlotých (152 miliard USD).
„Fiskální účty zůstanou v letošním roce široké,“ uvedl Nafez Zouk, analytik státního dluhu rozvíjejících se zemí ve společnosti Aviva Investors v Londýně. Region se vyrovnává s následky války „dotacemi nebo převodem finančních prostředků domácnostem, například na energie a cenové stropy. Ty měly velké fiskální náklady a stále bude chybět tvrdá měna k financování, protože přístup k fondům EU se zpozdí.“
Rozdělují se dotace na energie, budují se armády a ubytovávají, vzdělávají a krmí se uprchlíci.Aby sousedé Ukrajiny mohli tyto účty zaplatit, využívají mezinárodní dluhové trhy jako nikdy předtím.Podle údajů agentury Bloomberg si vlády ve východní Evropě letos půjčily již téměř 32 miliard dolarů, což je trojnásobek částky ze stejného období loňského roku. A poprvé za posledních dvanáct let se tři východoevropské země – Polsko , Rumunsko a Maďarsko – registrují mezi pěti největšími dlužníky rozvíjejících se zemí na zámořských trzích.Načasování není nejlepší. Poté, co centrální banky po celém světě v loňském roce rychle zvýšily úrokové sazby, je půjčování na dluhopisových trzích mnohem dražší – a to i pro vlády s vysokým ratingem, jako jsou ty ve východní Evropě. Například Polsko platí za nový třicetiletý dluhopis 5,5 % ročního úroku. Ještě v roce 2021 by se stejný dluhopis prodával za méně než 4 %.Rostoucí úrokové náklady jen zvýší náhle rostoucí rozpočtové schodky v regionu a zvýší tlak na finanční úředníky. Navíc pokud se ruská invaze na Ukrajinu protáhne nebo zintenzivní a bude nutné v celém regionu ještě více financovat výdaje na dluh, zahraniční investoři nemusí být tak ochotní absorbovat další dluhopisy, které zaplavují trh.Objevují se náznaky, že investoři již začínají být poněkud zdrženliví. Polské dolarové dluhopisy se nyní obchodují s výnosy podobnými výnosům zemí, které byly dlouho považovány za rizikovější: Filipín, Indonésie a Uruguaye.Sergej Dergačev, vedoucí oddělení korporátních dluhopisů rozvíjejících se trhů ve společnosti Union Investment Privatfonds GmbH ve Frankfurtu, říká, že zatím nezaznamenal žádné dodatečné náklady, které by investoři připisovali dluhopisům tohoto regionu. Říká však, že „situace je velmi závislá“ na těžko předvídatelných věcech, jako je vývoj na Ukrajině, což znamená, že zhoršení podmínek financování „bohužel nelze vyloučit“.Chcete využít této příležitosti?Nafukovací deficityPodle odhadů analytiků agentury Bloomberg se rozpočtový deficit východní Evropy v letošním roce vyšplhá na 4,3 % hrubého domácího produktu regionu, zatímco v roce 2021 to bude 1,3 %.„Válka zasahuje fiskální deficity z obou stran,“ řekl Daniel Wood, portfolio manažer s pevným výnosem ve společnosti William Blair International. „Snižuje růst, což snižuje výběr příjmů pro vládu, a na straně výdajů bylo nutné, aby vlády pomohly těm, které těžce zasáhly životní náklady.“Příklon k zámořským dluhovým trhům přichází v době, kdy východoevropské ekonomiky sužuje inflace. I ta byla částečně vyvolána válkou, která přerušila většinu ruských energetických toků do regionu. Inflace se v některých zemích vyšplhala na úroveň kolem 20 %, což je úroveň nevídaná po celá desetiletí, a následně vyhnala místní úrokové sazby nahoru ještě více, než se vyšplhaly v USA a západní Evropě. V Polsku, největší ekonomice regionu, nyní desetileté dluhopisy vynášejí 6 %, což je čtyřikrát více než před dvěma lety.Prodej zahraničních dluhopisů však přináší klíčové riziko, které na místním trhu neexistuje. Pokud se měny v regionu začnou vůči dolaru propadat, což se v posledních letech pravidelně děje, zvýší to náklady těchto vlád na splácení dluhu.Šéf maďarské agentury pro správu dluhu Zoltan Kurali na žádost o komentář k této emisní horečce uvedl, že „omezená úroveň“ dluhu v cizí měně je levnější než půjčky ve forintech. Také to pomáhá diverzifikovat investorskou základnu, protože „by nebylo možné získat všechny tyto finanční prostředky na jediném trhu“.Polsko má v rámci svého finančního plánu možnost půjčit si v zahraničí a nástroje na snížení nákladů, pokud to bude potřeba, uvedlo ministerstvo financí ve Varšavě v e-mailu. V dlouhodobějším horizontu by měl zlotý vzhledem k základním ekonomickým ukazatelům země posilovat, což by pomohlo snížit dluhové zatížení, dodalo. Rumunské ministerstvo financí nebylo bezprostředně k dispozici pro komentář.„Prvek refinancování“Podle údajů agentury Bloomberg klesl prodej státních dolarových a eurových dluhopisů na rozvíjejících se trzích v loňském roce na 104 miliard USD, což je nejméně od roku 2013. Z letošní emise východní Evropy ve výši 32 miliard dolarů je na refinancování potřeba jen asi 14 miliard dolarů.Podle Zsolta Pappa, vedoucího investičního manažera ve společnosti JPMorgan Asset Management, zahrnuje nárůst prodejů „prvek refinancování“, protože trh se otevřel po náročném roce 2022. „Bylo to mnohem více o tom, kdy je ten správný okamžik,“ řekl. „Nějakou dobu na trhu nebyli, takže věděli, že mohou emitovat za velmi příznivých podmínek.“Podle analytiků společnosti ING Groep NV, včetně Františka Taborského, brzký nápor na prodej zahraničních dluhopisů v letošním roce signalizuje, že po zbytek roku by se měl prodej zpomalit, a působí jako krátkodobý „technický vítr v zádech“ pro dolarové dluhopisy v regionu.ING předpověděla, že Maďarsko je v „pohodlné“ pozici, kdy může, ale nemusí v roce 2023 znovu využívat zahraniční trhy, zatímco Polsko je v předstihu. Rumunsko bude pravděpodobně potřebovat další prodej zahraničního dluhu v tomto roce, uvedla ING minulý týden.Cathy Hepworthová, vedoucí oddělení dluhopisů rozvíjejících se trhů ve společnosti PGIM Fixed Income, uvedla, že se jí dluhopisy tohoto regionu „selektivně“ líbí. Protože vlády těchto zemí letos prodaly velkou část dluhopisů na americkém trhu namísto na trhu eura, jak to obvykle dělají, existuje podle ní silná poptávka ze strany investorů z rozvíjejících se trhů, kteří porovnávají své výnosy s indexy dluhopisů denominovaných v dolarech.Státní dluh východní Evropy překonává své konkurenty, v čele se Srbskem s výnosem 8,1 % v roce 2023, Rumunskem s výnosem 5,6 %, Maďarskem s výnosem 4,1 % a Polskem s výnosem 2,4 %. Podle dolarových dluhopisových indexů agentury Bloomberg činí průměrný výnos dluhu rozvojových zemí 1,4 %.Vliv dluhopisového trhuPrudký nárůst světových úrokových sazeb však již vyvíjí tlak na vlády v Maďarsku a Polsku. Obě země, nalákané možností uvolnit miliardy eur z fondů Evropské unie, se v prosinci po letech neústupnosti náhle dohodly, že se budou zabývat obavami o sílu svých demokracií. Jednání zatím nepokročila natolik, aby bylo možné peníze uvolnit, což tyto země přimělo obrátit se pro peníze na trh s dluhopisy.Zhoršení situace v Polsku přichází ve volebním roce, což by mohlo podpořit další výdaje. Vláda je navíc zatížena rostoucím mimorozpočtovým veřejným dluhem, který má podle jejích vlastních prognóz v roce 2026 dosáhnout 638 miliard zlotých .„Fiskální účty zůstanou v letošním roce široké,“ uvedl Nafez Zouk, analytik státního dluhu rozvíjejících se zemí ve společnosti Aviva Investors v Londýně. Region se vyrovnává s následky války „dotacemi nebo převodem finančních prostředků domácnostem, například na energie a cenové stropy. Ty měly velké fiskální náklady a stále bude chybět tvrdá měna k financování, protože přístup k fondům EU se zpozdí.“
Společnost AppLovin Corp, jeden z nejrychleji rostoucích hráčů v oblasti digitální reklamy a mobilních technologií, získala silnou podporu od Deutsche...
