Lidé v Česku šetří, kupují levnější pečivo

Spotřeba pekařských výrobků ale neklesla, je pořád oproti jiným potravinám levnější. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel Svazu pekařů ČR Bohumil Hlavatý u příležitosti Dnů chleba, které se konají v Pardubicích. Do soutěže 29. ročníku pekárny přihlásily 130 druhů chleba.

„V posledních letech jsme sledovali přesun lidí od klasických levných chlebů k těm dražším řemeslným chlebům. Loňský rok jsme sledovali návrat k základním levnějším chlebům. Jsme optimisté, až se situace přežene, ceny ustálí, platy ustálí, myslíme si, že se lidé vrátí a budou preferovat kvalitu za vyšší cenu,“ řekl Hlavatý.

Průměrná cena konzumního chleba od loňského podzimu stagnuje zhruba na 40 korunách, za tuto cenu ho pekaři prodávají, prodejci s cenami různě marketingové pracují, dodal ředitel svazu.

Lidé podle statistik zkonzumují stejně pečiva jako před vysokou inflací, ale spíš kupují základní pečivo, klasický chléb, rohlíky a housky, méně ostatní druhy. Neplatí to ale pro bohatší regiony, Prahu nebo Brno.

„Tím, že zdražují veškeré potraviny, pečivo z toho vychází dobře, je nejlevnější, proto jeho spotřeba neklesá. Sledujeme, že lidé víc hospodaří, výrazně méně ho vyhazují, před rokem ještě polovina pečiva končila v koších. V tuto chvíli lidé kupují pečivo častěji a menší množství, stoupla obliba menších bochníků oproti kilovým chlebům,“ řekl Hlavatý.

Vývoj cen pečiva nelze předem odhadnout, bude záležet po létě na sklizni pšenice i na cenách energií. „Většina pekáren má zafixované ceny energií do konce roku. Část kupují na spotovém trhu. Na konci roku budou kupovat energie na příští rok, to rozhodne o ceně pečiva,“ řekl Hlavatý.

Dny chleba jsou tradiční akcí, kdy pekárny přestavují své výrobky a soutěží o ceny. Letos pekařské firmy přihlásily skoro 130 chlebů, loni jich bylo kolem 115. „Titul už má hodnotu, pro pekárny je ho prestižní získat. Mohou ho marketingově využívat,“ dodal Hlavatý. Výrobky mohou lidé vidět ve společenském centru Ideon.

Soutěží se v pěti kategoriích, například Chléb roku, Chléb bez hranic nebo Novinka roku. Kategorie novinek a speciálních chlebů meziročně počtem přihlášených narostly nejvíc. Pekárny mají zájem své výrobky inovovat. Komisaři celé dopoledne pracují na hodnocení chlebů.

„Hodnotíme vzhled, kůrku, objem chleba, jeho pórovitost, chuť a vůni chlebů. Dáváme si mezi ochutnávkami pauzy, hodně pijeme vodu a kafe. Dneska je velký trend dělat u pšeničních chlebů pórovité chleby, zrají dlouho, až 16 hodin,“ řekl komisař Stanislav Janíček.

Hodnotitelé jezdí na akci pravidelně, čím větší rutina, tím lépe komisař rozpozná rozdíly v chlebu, řekl ČTK komisař Ladislav Jirčík. Komisaři jsou píše potichu, nemluví na sebe, aby se mezi sebou neovlivňovali. „Musíme mít pro to cit, zkušenosti z praxe a také složený certifikát, který se pravidelně obnovuje. Osobně mám nejradši celozrnné, žitné, semínkové, prostě speciály,“ uvedl Jirčík.

Úrokové sazby ČNB by pravděpodobně někdy na konci roku měly začít klesat

Úrokové sazby České národní banky by pravděpodobně někdy na konci roku měly začít klesat. Jak rychle, to nikdo neví, řekl na tiskové konferenci společnosti Broker Consulting bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bude podle něj záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Sazby teď podle něj zůstanou tam, kde jsou. „Jestli se nyní mírně zvýší, neumím odhadnout,“ dodal. Bankovní rada ČNB bude o nastavení sazeb jednat příští středu.

„Nikdo neví, jak bude vypadat nový ‚normál‘, kde bude inflace v nové době po této vlně. Existuje několik klíčových megatrendů, které spíše hovoří o tom, že inflace nebude po nějakou dobu již tak nízko, jak bývala,“ uvedl Rusnok. Zmínil se v této souvislosti o zhoršující se demografii, deglobalizaci a dekarbonizaci, které jsou proinflačními faktory. „Jsme také zadluženější, než jsme bývali,“ podotkl.

Bankovní rada ČNB na posledním jednání 3. května nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazby beze změn tehdy hlasovali čtyři členové rady, zbylí tři navrhli zvýšení na 7,25 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o jednoznačném záměru držet úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky, který předpokládá první snížení sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Vyšší úrokové sazby působí protiinflačně.

Lidé v Česku šetří, kupují levnější pečivoSpotřeba pekařských výrobků ale neklesla, je pořád oproti jiným potravinám levnější. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel Svazu pekařů ČR Bohumil Hlavatý u příležitosti Dnů chleba, které se konají v Pardubicích. Do soutěže 29. ročníku pekárny přihlásily 130 druhů chleba.„V posledních letech jsme sledovali přesun lidí od klasických levných chlebů k těm dražším řemeslným chlebům. Loňský rok jsme sledovali návrat k základním levnějším chlebům. Jsme optimisté, až se situace přežene, ceny ustálí, platy ustálí, myslíme si, že se lidé vrátí a budou preferovat kvalitu za vyšší cenu,“ řekl Hlavatý.Průměrná cena konzumního chleba od loňského podzimu stagnuje zhruba na 40 korunách, za tuto cenu ho pekaři prodávají, prodejci s cenami různě marketingové pracují, dodal ředitel svazu.Lidé podle statistik zkonzumují stejně pečiva jako před vysokou inflací, ale spíš kupují základní pečivo, klasický chléb, rohlíky a housky, méně ostatní druhy. Neplatí to ale pro bohatší regiony, Prahu nebo Brno.„Tím, že zdražují veškeré potraviny, pečivo z toho vychází dobře, je nejlevnější, proto jeho spotřeba neklesá. Sledujeme, že lidé víc hospodaří, výrazně méně ho vyhazují, před rokem ještě polovina pečiva končila v koších. V tuto chvíli lidé kupují pečivo častěji a menší množství, stoupla obliba menších bochníků oproti kilovým chlebům,“ řekl Hlavatý.Vývoj cen pečiva nelze předem odhadnout, bude záležet po létě na sklizni pšenice i na cenách energií. „Většina pekáren má zafixované ceny energií do konce roku. Část kupují na spotovém trhu. Na konci roku budou kupovat energie na příští rok, to rozhodne o ceně pečiva,“ řekl Hlavatý.Dny chleba jsou tradiční akcí, kdy pekárny přestavují své výrobky a soutěží o ceny. Letos pekařské firmy přihlásily skoro 130 chlebů, loni jich bylo kolem 115. „Titul už má hodnotu, pro pekárny je ho prestižní získat. Mohou ho marketingově využívat,“ dodal Hlavatý. Výrobky mohou lidé vidět ve společenském centru Ideon.Soutěží se v pěti kategoriích, například Chléb roku, Chléb bez hranic nebo Novinka roku. Kategorie novinek a speciálních chlebů meziročně počtem přihlášených narostly nejvíc. Pekárny mají zájem své výrobky inovovat. Komisaři celé dopoledne pracují na hodnocení chlebů.„Hodnotíme vzhled, kůrku, objem chleba, jeho pórovitost, chuť a vůni chlebů. Dáváme si mezi ochutnávkami pauzy, hodně pijeme vodu a kafe. Dneska je velký trend dělat u pšeničních chlebů pórovité chleby, zrají dlouho, až 16 hodin,“ řekl komisař Stanislav Janíček.Hodnotitelé jezdí na akci pravidelně, čím větší rutina, tím lépe komisař rozpozná rozdíly v chlebu, řekl ČTK komisař Ladislav Jirčík. Komisaři jsou píše potichu, nemluví na sebe, aby se mezi sebou neovlivňovali. „Musíme mít pro to cit, zkušenosti z praxe a také složený certifikát, který se pravidelně obnovuje. Osobně mám nejradši celozrnné, žitné, semínkové, prostě speciály,“ uvedl Jirčík.Úrokové sazby ČNB by pravděpodobně někdy na konci roku měly začít klesatÚrokové sazby České národní banky by pravděpodobně někdy na konci roku měly začít klesat. Jak rychle, to nikdo neví, řekl na tiskové konferenci společnosti Broker Consulting bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bude podle něj záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Sazby teď podle něj zůstanou tam, kde jsou. „Jestli se nyní mírně zvýší, neumím odhadnout,“ dodal. Bankovní rada ČNB bude o nastavení sazeb jednat příští středu.„Nikdo neví, jak bude vypadat nový ‚normál‘, kde bude inflace v nové době po této vlně. Existuje několik klíčových megatrendů, které spíše hovoří o tom, že inflace nebude po nějakou dobu již tak nízko, jak bývala,“ uvedl Rusnok. Zmínil se v této souvislosti o zhoršující se demografii, deglobalizaci a dekarbonizaci, které jsou proinflačními faktory. „Jsme také zadluženější, než jsme bývali,“ podotkl.Bankovní rada ČNB na posledním jednání 3. května nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazby beze změn tehdy hlasovali čtyři členové rady, zbylí tři navrhli zvýšení na 7,25 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o jednoznačném záměru držet úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky, který předpokládá první snížení sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Vyšší úrokové sazby působí protiinflačně.