Čína omezí vývoz kriticky důležitých prvků pro dekarbonizaci ekonomiky

Tento krok přichází několik týdnů poté, co EU představila novou strategii hospodářské bezpečnosti, která usiluje o dohled nad vývozem kritických technologií a může omezit zahraniční investice ve jménu národní bezpečnosti. Návrh je součástí rostoucí snahy bloku posílit bezpečnostní nástroje, protože země jako Čína a Rusko stále více využívají obchod a kontrolu nad kritickými dodavatelskými trasami k prosazování politických a dokonce i vojenských cílů.

„Čínský krok je jasnou připomínkou toho, kdo má v této hře navrch,“ uvedl v rozhovoru Simone Tagliapietra, výzkumný pracovník bruselského think-tanku Bruegel. „Krutá realita je taková, že Západ bude potřebovat nejméně deset let na to, aby se zbavil rizik z čínských dodavatelských řetězců nerostných surovin, takže se skutečně jedná o asymetrickou závislost.“

EU dostala tvrdou lekci, když Rusko loni napadlo Ukrajinu, což vyvolalo prudký nárůst inflace a obavy, že by se mohla zhroutit celá průmyslová odvětví, protože blok spěchal, aby získal nové dodávky ropy a plynu. Členské státy bloku byly rozpolceny v otázce, jak na Moskvu reagovat, protože některé země jsou příliš závislé na levné ruské ropě a plynu.

Stejná dynamika se projevuje i v politice EU vůči Číně, kdy některé země nechtějí ohrozit své obchodní vztahy s druhou největší ekonomikou světa.

Čínský spotřebitelský trh v hodnotě 6,8 bilionu dolarů je rozhodujícím cílem pro evropský vývoz automobilů, léčiv a strojů. Německé automobilky Volkswagen AG, Mercedes-Benz AG a Bayerische Motoren Werke AG postavily v Číně desítky továren a všichni tři výrobci nyní prodávají v Číně více vozidel než na kterémkoli jiném trhu.

Spojené státy naléhají na Evropu, aby vůči Pekingu zaujala tvrdý postoj, a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdí, že blok musí „snížit riziko“ vůči Číně, ale k úplnému „oddělení“ nedošlo.

EU v březnu zahájila zákon o kritických surovinách, který má usnadnit financování a povolování nových těžebních a rafinérských projektů a uzavřít obchodní aliance s cílem snížit závislost bloku na čínských dodavatelích. USA a Evropa se rovněž snaží vytvořit „klub kupujících“, který by uzavíral dohody o dodávkách a investiční partnerství s producentskými zeměmi.

„Již nějakou dobu jsme svědky velmi záměrného přitvrzování celkového strategického postoje Číny, kterému nyní odpovídají i stále asertivnější akce,“ uvedla von der Leyenová ve svém politickém projevu na začátku tohoto roku. „Stejně jako Čína zvyšuje svůj vojenský postoj, zvyšuje také svou politiku dezinformací a hospodářského a obchodního nátlaku.“

China as pictured on the world map, includes coronavirus region wuhan. — Zdroj: Unsplash

A členské státy přijímají ještě přísnější opatření. Nizozemská vláda minulý týden oznámila opatření, která zabrání společnosti ASML Holding NV – společnosti s téměř monopolním postavením na stroje potřebné k výrobě nejmodernějších polovodičů – prodávat některá svá zařízení do Číny.

Stížnost WTO

Komise, výkonná složka EU, by mohla čelit novým vývozním omezením Číny prostřednictvím řízení o urovnání sporu u Světové obchodní organizace se sídlem v Ženevě.

Takový spor by však mohl trvat roky, než by prošel částečně nefunkčním orgánem WTO pro řešení sporů. Tvrzení Číny, že opatření jsou nezbytná pro národní bezpečnost, by navíc mohlo vyvolat mezeru ve WTO, která umožňuje vládám přijmout „jakékoli opatření, které považují za nezbytné pro ochranu svých základních bezpečnostních zájmů“.

Pro EU je však bezprostřednější, že eskalace napětí by mohla ohrozit schopnost bloku transformovat své hospodářství tak, aby bylo šetrnější k životnímu prostředí.

Tento krok Číny přichází v době, kdy EU zahajuje bezprecedentní reformu s cílem eliminovat emise uhlíku v celém svém hospodářství, od výroby energie až po zemědělství a dopravu. Zelená dohoda, jejímž cílem je zajistit, aby byl region do roku 2050 klimaticky neutrální, bude vyžadovat přístup k obrovskému množství důležitých materiálů, které se používají ve všech oblastech, od solárních panelů až po elektromobily.

„Evropa je dnes z velké části závislá na Číně, pokud jde o soubor čistých technologií a kritických komponentů, takže eskalace tohoto napětí by mohla evropský přechod na ekologickou ekonomiku určitě zkomplikovat,“ řekl Tagliapietra.

Čína je největším světovým producentem dvou minerálů, galia a germania, na které se příští měsíc budou vztahovat vývozní omezení a které jsou klíčové pro průmysl polovodičů, telekomunikací a elektrických vozidel. EU získává 71 % galia z Číny a 45 % germania z Číny.Tento krok přichází několik týdnů poté, co EU představila novou strategii hospodářské bezpečnosti, která usiluje o dohled nad vývozem kritických technologií a může omezit zahraniční investice ve jménu národní bezpečnosti. Návrh je součástí rostoucí snahy bloku posílit bezpečnostní nástroje, protože země jako Čína a Rusko stále více využívají obchod a kontrolu nad kritickými dodavatelskými trasami k prosazování politických a dokonce i vojenských cílů.„Čínský krok je jasnou připomínkou toho, kdo má v této hře navrch,“ uvedl v rozhovoru Simone Tagliapietra, výzkumný pracovník bruselského think-tanku Bruegel. „Krutá realita je taková, že Západ bude potřebovat nejméně deset let na to, aby se zbavil rizik z čínských dodavatelských řetězců nerostných surovin, takže se skutečně jedná o asymetrickou závislost.“EU dostala tvrdou lekci, když Rusko loni napadlo Ukrajinu, což vyvolalo prudký nárůst inflace a obavy, že by se mohla zhroutit celá průmyslová odvětví, protože blok spěchal, aby získal nové dodávky ropy a plynu. Členské státy bloku byly rozpolceny v otázce, jak na Moskvu reagovat, protože některé země jsou příliš závislé na levné ruské ropě a plynu.Stejná dynamika se projevuje i v politice EU vůči Číně, kdy některé země nechtějí ohrozit své obchodní vztahy s druhou největší ekonomikou světa.Čínský spotřebitelský trh v hodnotě 6,8 bilionu dolarů je rozhodujícím cílem pro evropský vývoz automobilů, léčiv a strojů. Německé automobilky Volkswagen AG, Mercedes-Benz AG a Bayerische Motoren Werke AG postavily v Číně desítky továren a všichni tři výrobci nyní prodávají v Číně více vozidel než na kterémkoli jiném trhu.Spojené státy naléhají na Evropu, aby vůči Pekingu zaujala tvrdý postoj, a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdí, že blok musí „snížit riziko“ vůči Číně, ale k úplnému „oddělení“ nedošlo.EU v březnu zahájila zákon o kritických surovinách, který má usnadnit financování a povolování nových těžebních a rafinérských projektů a uzavřít obchodní aliance s cílem snížit závislost bloku na čínských dodavatelích. USA a Evropa se rovněž snaží vytvořit „klub kupujících“, který by uzavíral dohody o dodávkách a investiční partnerství s producentskými zeměmi.„Již nějakou dobu jsme svědky velmi záměrného přitvrzování celkového strategického postoje Číny, kterému nyní odpovídají i stále asertivnější akce,“ uvedla von der Leyenová ve svém politickém projevu na začátku tohoto roku. „Stejně jako Čína zvyšuje svůj vojenský postoj, zvyšuje také svou politiku dezinformací a hospodářského a obchodního nátlaku.“A členské státy přijímají ještě přísnější opatření. Nizozemská vláda minulý týden oznámila opatření, která zabrání společnosti ASML Holding NV – společnosti s téměř monopolním postavením na stroje potřebné k výrobě nejmodernějších polovodičů – prodávat některá svá zařízení do Číny.Stížnost WTOKomise, výkonná složka EU, by mohla čelit novým vývozním omezením Číny prostřednictvím řízení o urovnání sporu u Světové obchodní organizace se sídlem v Ženevě.Takový spor by však mohl trvat roky, než by prošel částečně nefunkčním orgánem WTO pro řešení sporů. Tvrzení Číny, že opatření jsou nezbytná pro národní bezpečnost, by navíc mohlo vyvolat mezeru ve WTO, která umožňuje vládám přijmout „jakékoli opatření, které považují za nezbytné pro ochranu svých základních bezpečnostních zájmů“.Pro EU je však bezprostřednější, že eskalace napětí by mohla ohrozit schopnost bloku transformovat své hospodářství tak, aby bylo šetrnější k životnímu prostředí.Tento krok Číny přichází v době, kdy EU zahajuje bezprecedentní reformu s cílem eliminovat emise uhlíku v celém svém hospodářství, od výroby energie až po zemědělství a dopravu. Zelená dohoda, jejímž cílem je zajistit, aby byl region do roku 2050 klimaticky neutrální, bude vyžadovat přístup k obrovskému množství důležitých materiálů, které se používají ve všech oblastech, od solárních panelů až po elektromobily.„Evropa je dnes z velké části závislá na Číně, pokud jde o soubor čistých technologií a kritických komponentů, takže eskalace tohoto napětí by mohla evropský přechod na ekologickou ekonomiku určitě zkomplikovat,“ řekl Tagliapietra.