Formule 1 má nespočet příznivců po celém světě. Fernando Alonso pak dodnes patří mezi ta nejzvučnější jména tohoto sportu. A ne nadarmo – už v mladém věku toho tento španělský šampion dokázal opravdu hodně. Dne 25. září roku 2005 se španělský jezdec Formule 1 Fernando Alonso stal nejmladším mistrem světa. Byla to tehdy velká událost – a Fernando se od té doby zapsal do dějin tohoto sportu ještě několikrát. Proto se v dnešním Almanachu podíváme právě na stručnou historii tohoto šampiona, který má řadu oddaných příznivců i v našich končinách. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1920 – Vítězstvím Polska skončila bitva na řece Němen, druhá největší bitva rusko-polské války. 1979 – Premiéra muzikálu Andrew Lloyd Webbera Evita na Broadway v New Yorku, kde se nakonec dočkala 1568 představení a repríz 1990 – Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila poměrem 14:1 zavést vzdušné embargo na Irák 1992 – V Las Vegas se odehrál již 3. Souboj pohlaví mezi Martinou Navrátilovou a vítězným Jimmy Connorsem, který zvítězil 7:5 a 6:2 2008 – Čína odstartovala do vesmíru svou třetí pilotovanou kosmickou loď nazvanou Šen-čou 7 (Božská loď) A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 2001 – Společnost Microsoft představila světu operační systém Windows XP, který byl významným milníkem v této ikonické produktové řadě. Windows XP se stal jednou z nejrozšířenějších verzí systému Windows v dějinách. 2007 - Index Dow Jones Industrial Average (DJIA) poprvé v historii uzavřel nad hranicí 14 000 bodů. To bylo považováno za známku dobrých hospodářských výsledků. Nechvalně proslulá ekonomická krize už ale bohužel mezitím klepala na dveře. 2012 - Hurikán Sandy zasáhl východní pobřeží Spojených států. Tato událost měla významné hospodářské dopady, zejména na pojišťovnictví a dopravní průmysl. Fernando Alonso — Životní příběh fenoménu ze světa automobilových závodů Fernando Alonso je španělský závodník Formule 1, který v současnosti závodí za tým Alpine.Je dvojnásobným mistrem světa Formule 1. Tento titul získal ve stáji Renaultu v letech 2005 a 2006. Jezdil i pro některé další z největších značek tohoto sportu, jako jsou Mclaren a Ferrari. Také dvakrát vyhrál závod 24 hodin Le Mans, v letech 2018 a 2019. V roce 2019 si Alonso vzal volno od Formule 1, aby o 2 roky později vrátil ve velkém stylu s týmem Alpine. Narodil se v asturském Oviedu v dělnické rodině. Už ve třech letech začal jezdit na motokárách a postupně dosáhl úspěchů v místním, národním i světovém šampionátu. K automobilovým závodům Alonso přešel v 17 letech. Je synem Josého Luise Alonsa, bývalého amatérského motokárového jezdce, a jeho manželky, zaměstnankyně obchodního domu Any Diazové. K závodění měl tedy vždycky blízko. Alonso začal jezdit na motokárách už ve velmi nízkém věku 3 let. Závodit začal v 5 letech. Pomalu postupoval do vyšších kategorií – dařilo se mu prakticky kdekoli, kde závodil, a nakonec se v roce 1999 v závodě Euro Open by Nissan v 17 letech konečně přesunul k automobilovým závodům. V posledním závodě sezóny vyhrál titul nad Manuelem Giao a sezónu zakončil se šesti vítězstvími. V roce 2000 postoupil do mezinárodního mistrovství Formule 3000 s týmem Astromega podporovaným společností Minardi. Alonso v této sezóně skončil na 4. místě. Když Alonso dostal příležitost jezdit za Minardi ve své debutové sezóně, začala jeho dráha ve Formuli 1. Hned ve své první sezóně všechny ohromil svým výkonem, a tak si Alonso zajistil roli testovacího jezdce u Renaultu pro sezónu 2002. V roce 2002 strávil Alonso většinu roku tak trochu na vedlejší koleji, protože za tým jezdili především Jenson Button a Jarno Trulli. V roce 2003 se nicméně Alonso dočkal zaslouženého povýšení, když nahradil právě Buttona. Ve svém prvním roce v reprezentačním voze Alonso zaujal svým nasazením a schopností vytěžit z vozu maximum. Stal se nejmladším jezdcem, který získal pole position, a také nejmladším jezdcem, který vůbec vyhrál závod ve Formuli 1. Sezonu zakončil na 6. místě v šampionátu a oznámil tak světu Formule 1, že s ním je třeba počítat. V roce 2004 měl Alonso s týmem poměrně dobrou sezónu, ale kvůli rychlostní dominanci Ferrari se do dějin tohoto sportu nezapsal nijak výrazně. Ve Velké ceně Francie 2004 dosáhl pole position, ale závod nedokázal vyhrát. V roce 2005 se Renault se změnou předpisů proměnil z uchazeče o stupně vítězů rovnou na favorita šampionátu. Alonso dosáhl sedmi vítězství, šesti pole position a čtrnácti umístění na stupních vítězů. To všechno na cestě za svým prvním titulem ve Formuli 1, díky němuž se stal nejmladším šampionem Formule 1 a předstihl tak Emersona Fittipaldiho. Po Michaelu Schumacherovi se Alonso stal teprve druhým mistrem světa v 21. století. V roce 2006 by Alonso po celou sezónu čelil tvrdé výzvě Michaela Schumachera na Ferrari, ale kvůli problémům se spolehlivostí, které v roce 2006 v Suzuce brzdily Schumacherův nástup, by Alonso mohl v posledním závodě sezóny získat titul. V této fázi své kariéry byl Alonso považován za jednoho z nejlepších jezdců na startovním roštu a nástupce Michaela Schumachera na trůnu. Pro sezónu 2007 měl změnit tým a přestoupit do Mclarenu. V sezóně 2007 Alonso přestoupil z Renaultu do Mclarenu a stal se týmovým kolegou mladé senzace Lewise Hamiltona. Tenn byl dlouhou dobu zázračným talentem Mclarenu a právě on ovládl sérii GP2, aby následně vstoupil do Formule 1. Poněkud šokujícím způsobem se Hamilton ve své nováčkovské sezóně vyrovnal Alonsovi a nakonec ho i porazil. To byl tak trochu kontroverzní vývoj, protože Alonso očekával od týmu přednostní zacházení, ale tým byl ochoten nechat oba jezdce ve světle reflektorů. V průběhu sezóny došlo k několika incidentům, včetně obrovského průšvihu v Maďarsku, kde Alonso zablokoval Hamiltona během kvalifikace. Na konci roku 2008 se Alonso vrátil k Renaultu a přerušil veškeré styky s Mclarenem. Druhé Alonsovo působení u Renaultu nebylo tak naplňující jako to první, jeho vůz postrádal výkon a aerodynamickou výhodu. Alonso přesto v roce 2008 obhájil dvě vítězství, jedno z nich díky tomu, že jeho týmový kolega úmyslně vypadl ze závodu v GP Singapuru. Skandál známý jako crash gate byl v roce 2009 vyšetřován a šéf týmu Flavio Briatore dostal zákaz startu ve všech závodech Formule 1. V sezóně 2010 dostal Alonso příležitost jezdit za Ferrari po boku Felipeho Massy. V rámci svého dětského snu napodobit úspěchy Michaela Schumachera v italském týmu se Španěl vydal na cestu za vítězstvím hned ve svém prvním závodě při Velké ceně Bahrajnu 2010. Alonso ohromoval všechny svou konzistencí a navzdory tomu, že jeho Ferrari nemělo dostatečné tempo, zůstal v boji o titul jako lídr šampionátu. V posledním závodě sezony se však vše zhroutilo, protože Ferrari ve snaze krýt Marka Webbera předčasně vyřadilo Alonsa z boje a Španěl se po zbytek závodu držel za Petrovem. Rok 2011 byl však jiným příběhem, protože Red Bull postavil vůz, který byl výrazně rychlejší než zbytek jezdeckého arzenálu. Ferrari se potýkalo s problémy. V sezóně 2012 vyrobilo Ferrari vůz, který se špatně ovládal, nebyl vyvážený a prostě nebyl konkurenceschopný. V tomto roce však Alonso předvedl jednu z nejlepších sezón v historii tohoto sportu. V nekonkurenceschopném voze Alonso několikrát vyhrál závod a v posledním závodě sezóny téměř získal titul. Sebastian Vettel by opět získal další titul, protože se nyní stal nejúspěšnějším jezdcem na startu a zastínil Alonsa. V roce 2013 se opakovalo to samé, protože Ferrari vyrobilo konkurenceschopný vůz, ale Red Bull byl prostě na jiné úrovni a Sebastian Vettel by získal další titul, čímž by se stal čtyřnásobným mistrem světa. Za následující léta toho Fernando najezdil samozřejmě ještě hodně. Jeho nejpamětihodnější úspěchy se ale datují právě k jeho počátkům. Tehdy doslova přepsal historii tohoto sportu.