Jak se v říjnu dařilo průmyslové výrobě?

V průmyslu stouply o 0,2 procenta, u stavebních prací se zvýšily o 3,6 procenta a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 procenta. Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o necelou desetinu. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Meziroční pokles cen zemědělských výrobců v říjnu zpomalil na 9,7 procenta ze zářijových 13,4 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o desetinu, v živočišné výrobě byly nižší o 9,4 procenta. Zhruba o třetinu zlevnily olejniny a obiloviny. Mléko oproti loňskému říjnu zlevnilo skoro o pětinu a drůbež o 5,6 procenta. Naopak růst statistici zaznamenali například u cen ovoce či brambor, které zdražily o více než dvě pětiny. Meziměsíčně byly ceny zemědělských výrobců v říjnu vyšší o 4,2 procenta.

V průmyslu meziroční růst cen zpomalil na 0,2 procenta ze zářijových 0,8 procenta. Proti loňsku stouply například ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu. O více než 60 procent zdražilo uhlí. Naopak klesly ceny koksu a rafinovaných ropných produktů nebo základních kovů. Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců snížily o 0,1 procenta.

Ceny stavebních prací se v říjnu podle odhadů statistiků meziročně zvýšily o 3,6 procenta, zatímco v září to bylo o čtyři procenta. Materiály a výrobky pro stavebnictví oproti loňsku zlevnily o 0,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny stavebních prací zvýšily o 0,2 procenta, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly oproti září o půl procenta.

U tržních služeb pro podniky zaznamenali statistici meziroční růst o 5,3 procenta po zářijových 5,1 procenta. O pětinu stouply ceny za služby v oblasti zaměstnání, poštovní a kurýrní služby zdražily o 13,2 procenta. Meziměsíčně služby pro podniky zdražily o 0,3 procenta. Proti září stouply ceny za reklamní služby a průzkum trhu a za právní a účetní služby.

Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v září podle sezonně přepočtených údajů klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,9 procenta, což znamená, že se jednalo o pokračující trend, který se začal projevovat již v srpnu, kdy výroba zaznamenala nečekaný růst o 0,6 procenta. Tento pokles měl zejména negativní vliv na produkci spotřebního zboží a energetického sektoru.

Obdobný vývoj jako v EU byl zaznamenán i v zemích, které používají euro jako svou měnu, což svědčí o tom, že tato situace byla široce rozšířeným jevem. Tato data byla zveřejněna evropským statistickým úřadem Eurostat, který sleduje a analyzuje hospodářské indikátory v rámci Evropské unie.

V České republice byl pokles průmyslové výroby v září ještě výraznější, a to o 1,8 procenta, což bylo zřejmě překvapením, neboť v srpnu se výroba držela na stejné úrovni. Tento vývoj může být způsoben různými faktory, včetně globálních ekonomických turbulencí a dopadů pandemie COVID-19 na dodavatelské řetězce a poptávku po produktech.

Celkově ukazují tato čísla na to, že průmyslová výroba v Evropě prochází obdobím turbulence a nejistoty, které mohou mít důležité dopady na ekonomický růst a zaměstnanost v regionu. Je důležité sledovat tuto situaci a hledat způsoby, jak podpořit obnovení průmyslu v EU a jeho udržitelný růst v budoucnosti.

V eurozóně průmyslová výroba v září meziměsíčně klesla o 1,1 procenta po srpnovém růstu o 0,6 procenta. I v tomto případě k poklesu nejvýrazněji přispěl pokles produkce spotřebního zboží a energie.

Produkce energií v EU meziměsíčně klesla o jedno procento a produkce polotovarů o 0,2 procenta. Produkce kapitálového zboží se však o 0,4 procenta zvýšila. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby se snížila o 2,4 procenta a zboží krátkodobé spotřeby o 1,2 procenta.

Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, se meziměsíčně výroba nejvíce propadla v Bulharsku (minus 3,2 procenta), v Estonsku (minus 2,9 procenta) a v Lucembursku (minus 2,8 procenta). Výroba naopak vzrostla v Chorvatsku (4,3 procenta), ve Slovinsku (4,1 procenta) či v Maďarsku (1,3 procenta).

V meziročním srovnání výroba v EU klesla o 6,1 procenta, v eurozóně se snížila o 6,9 procenta. V Česku se výroba v září meziročně propadla o pět procent po poklesu o 1,7 procenta v předchozím měsíci.