OpenAI, jeden z nejvíce financovaných startupů v oblasti umělé inteligence, zvažuje řadu strategií, včetně interního návrhu čipů nebo akvizice zavedeného výrobce čipů s umělou inteligencí, aby se vypořádal se zhoršující se krizí v oblasti dodávek čipů s umělou inteligencí.
Tuto informaci zveřejnily zdroje blízké této záležitosti a je přímou reakcí na nedostatek čipů, které jsou klíčové pro trénování modelů AI. OpenAI o této záležitosti podle agentury Reuters uvažuje již od loňského roku.
Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, označil pořízení většího počtu čipů pro AI za jednu z hlavních priorit společnosti. Stejně jako její konkurenti je i společnost OpenAI v současné době závislá na hardwaru založeném na grafických procesorech (GPU) při vývoji vysoce profilových modelů AI, jako jsou ChatGPT, GPT-4 a DALL-E 3. GPU mají tu výhodu, že jsou schopny provádět více výpočtů současně, takže se ideálně hodí k adekvátnímu trénování pokročilé AI.
Rostoucí poptávka po generativní AI však vážně zatěžuje dodavatelský řetězec GPU a způsobuje nedostatek základních komponent. Tento nedostatek se ukázal jako výhodný pro výrobce GPU, jako je společnost Nvidia. Přesto vedl i k vážným poruchám, jak uvedla společnost Microsoft ve své letní zprávě o příjmech, v níž varovala před možným nedostatkem serverového hardwaru potřebného k provozování AI, což může ovlivnit její služby. Nejvýkonnější čipy Nvidia pro umělou inteligenci jsou údajně vyprodány až do roku 2024.
Zdroj: Burzovnisvet.cz
Společnost OpenAI potřebuje ke své práci pro své zákazníky clustery grafických procesorů v cloudu, které slouží jako kritická součást pro provoz a distribuci vlastních modelů AI společnosti. To je však spojeno s obrovskými náklady. Na základě analýzy analytika Stacyho Rasgona ze společnosti Bernstein by společnost mohla potřebovat počáteční investici do GPU v hodnotě přibližně 48,1 miliardy dolarů, pokud by dotazy ChatGPT dosáhly desetinového rozsahu vyhledávače Google, přičemž k udržení provozu by bylo zapotřebí dalších čipů v hodnotě 16 miliard dolarů ročně.
OpenAI není první společností, která uvažuje o vývoji vlastních čipů umělé inteligence. Společnosti Google i Amazon se přiklonily k vlastním řešením – Google má svůj TPU (“tensor processing unit”) pro trénování velkých generativních systémů AI, jako je PaLM-2, a Imagen, zatímco Amazon poskytuje svým zákazníkům AWS vlastní čipy (Trainium a Inferentia), které mohou používat pro trénování a inferenci. Společnost Microsoft údajně spolupracuje se společností AMD na vývoji vlastního čipu AI Athena, který je testován společností OpenAI.
Díky více než 11 miliardám dolarů získaným v rizikovém kapitálu a blížícím se ročnímu obratu 1 miliardy dolarů má OpenAI dobré finanční zázemí pro rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje. Navrhovaný prodej akcií by mohl tuto pozici ještě posílit, neboť zpráva deníku Wall Street Journal spekuluje o možném ocenění na sekundárním trhu, které by mohlo dosáhnout až 90 miliard dolarů.
Trh s čipy s umělou inteligencí je však notoricky neúprosný. Příkladem je výrobce čipů AI Graphcore, jehož ocenění bylo sníženo o 1 miliardu dolarů poté, co zkrachovalo plánované partnerství se společností Microsoft. Kromě toho společnost Habana Labs, která se zabývá výrobou čipů AI a je ve vlastnictví společnosti Intel, údajně kvůli problémům na trhu propustila přibližně 10 % svých zaměstnanců.
Snahy společnosti Meta (dříve Facebook) o vývoj vlastního čipu umělé inteligence se setkaly s řadou neúspěchů, což vedlo k tomu, že společnost opustila některé své experimentální hardwarové projekty. Vývoj vlastního čipu, který by OpenAI případně mohla podniknout, by mohl trvat roky a vyžádat si roční investice v řádu stovek milionů dolarů. Zda jsou investoři startupu, včetně Microsoftu, ochotni tak riskantní podnik podpořit, zůstává nejisté.
OpenAI, jeden z nejvíce financovaných startupů v oblasti umělé inteligence, zvažuje řadu strategií, včetně interního návrhu čipů nebo akvizice zavedeného výrobce čipů s umělou inteligencí, aby se vypořádal se zhoršující se krizí v oblasti dodávek čipů s umělou inteligencí. Tuto informaci zveřejnily zdroje blízké této záležitosti a je přímou reakcí na nedostatek čipů, které jsou klíčové pro trénování modelů AI. OpenAI o této záležitosti podle agentury Reuters uvažuje již od loňského roku.
Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, označil pořízení většího počtu čipů pro AI za jednu z hlavních priorit společnosti. Stejně jako její konkurenti je i společnost OpenAI v současné době závislá na hardwaru založeném na grafických procesorech (GPU) při vývoji vysoce profilových modelů AI, jako jsou ChatGPT, GPT-4 a DALL-E 3. GPU mají tu výhodu, že jsou schopny provádět více výpočtů současně, takže se ideálně hodí k adekvátnímu trénování pokročilé AI.
Rostoucí poptávka po generativní AI však vážně zatěžuje dodavatelský řetězec GPU a způsobuje nedostatek základních komponent. Tento nedostatek se ukázal jako výhodný pro výrobce GPU, jako je společnost Nvidia. Přesto vedl i k vážným poruchám, jak uvedla společnost Microsoft ve své letní zprávě o příjmech, v níž varovala před možným nedostatkem serverového hardwaru potřebného k provozování AI, což může ovlivnit její služby. Nejvýkonnější čipy Nvidia pro umělou inteligenci jsou údajně vyprodány až do roku 2024.
Zdroj: Burzovnisvet.cz
Společnost OpenAI potřebuje ke své práci pro své zákazníky clustery grafických procesorů v cloudu, které slouží jako kritická součást pro provoz a distribuci vlastních modelů AI společnosti. To je však spojeno s obrovskými náklady. Na základě analýzy analytika Stacyho Rasgona ze společnosti Bernstein by společnost mohla potřebovat počáteční investici do GPU v hodnotě přibližně 48,1 miliardy dolarů, pokud by dotazy ChatGPT dosáhly desetinového rozsahu vyhledávače Google, přičemž k udržení provozu by bylo zapotřebí dalších čipů v hodnotě 16 miliard dolarů ročně.
OpenAI není první společností, která uvažuje o vývoji vlastních čipů umělé inteligence. Společnosti Google i Amazon se přiklonily k vlastním řešením – Google má svůj TPU (“tensor processing unit”) pro trénování velkých generativních systémů AI, jako je PaLM-2, a Imagen, zatímco Amazon poskytuje svým zákazníkům AWS vlastní čipy (Trainium a Inferentia), které mohou používat pro trénování a inferenci. Společnost Microsoft údajně spolupracuje se společností AMD na vývoji vlastního čipu AI Athena, který je testován společností OpenAI.
Díky více než 11 miliardám dolarů získaným v rizikovém kapitálu a blížícím se ročnímu obratu 1 miliardy dolarů má OpenAI dobré finanční zázemí pro rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje. Navrhovaný prodej akcií by mohl tuto pozici ještě posílit, neboť zpráva deníku Wall Street Journal spekuluje o možném ocenění na sekundárním trhu, které by mohlo dosáhnout až 90 miliard dolarů.
Trh s čipy s umělou inteligencí je však notoricky neúprosný. Příkladem je výrobce čipů AI Graphcore, jehož ocenění bylo sníženo o 1 miliardu dolarů poté, co zkrachovalo plánované partnerství se společností Microsoft. Kromě toho společnost Habana Labs, která se zabývá výrobou čipů AI a je ve vlastnictví společnosti Intel, údajně kvůli problémům na trhu propustila přibližně 10 % svých zaměstnanců.
Zdroj: Burzovnisvet.cz
Snahy společnosti Meta (dříve Facebook) o vývoj vlastního čipu umělé inteligence se setkaly s řadou neúspěchů, což vedlo k tomu, že společnost opustila některé své experimentální hardwarové projekty. Vývoj vlastního čipu, který by OpenAI případně mohla podniknout, by mohl trvat roky a vyžádat si roční investice v řádu stovek milionů dolarů. Zda jsou investoři startupu, včetně Microsoftu, ochotni tak riskantní podnik podpořit, zůstává nejisté.