OpenAI prý zvažuje vývoj vlastních čipů AI

Tuto informaci zveřejnily zdroje blízké této záležitosti a je přímou reakcí na nedostatek čipů, které jsou klíčové pro trénování modelů AI. OpenAI o této záležitosti podle agentury Reuters uvažuje již od loňského roku.

Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, označil pořízení většího počtu čipů pro AI za jednu z hlavních priorit společnosti. Stejně jako její konkurenti je i společnost OpenAI v současné době závislá na hardwaru založeném na grafických procesorech (GPU) při vývoji vysoce profilových modelů AI, jako jsou ChatGPT, GPT-4 a DALL-E 3. GPU mají tu výhodu, že jsou schopny provádět více výpočtů současně, takže se ideálně hodí k adekvátnímu trénování pokročilé AI.

Rostoucí poptávka po generativní AI však vážně zatěžuje dodavatelský řetězec GPU a způsobuje nedostatek základních komponent. Tento nedostatek se ukázal jako výhodný pro výrobce GPU, jako je společnost Nvidia. Přesto vedl i k vážným poruchám, jak uvedla společnost Microsoft ve své letní zprávě o příjmech, v níž varovala před možným nedostatkem serverového hardwaru potřebného k provozování AI, což může ovlivnit její služby. Nejvýkonnější čipy Nvidia pro umělou inteligenci jsou údajně vyprodány až do roku 2024.

Společnost OpenAI potřebuje ke své práci pro své zákazníky clustery grafických procesorů v cloudu, které slouží jako kritická součást pro provoz a distribuci vlastních modelů AI společnosti. To je však spojeno s obrovskými náklady. Na základě analýzy analytika Stacyho Rasgona ze společnosti Bernstein by společnost mohla potřebovat počáteční investici do GPU v hodnotě přibližně 48,1 miliardy dolarů, pokud by dotazy ChatGPT dosáhly desetinového rozsahu vyhledávače Google, přičemž k udržení provozu by bylo zapotřebí dalších čipů v hodnotě 16 miliard dolarů ročně.

OpenAI není první společností, která uvažuje o vývoji vlastních čipů umělé inteligence. Společnosti Google i Amazon se přiklonily k vlastním řešením – Google má svůj TPU (“tensor processing unit”) pro trénování velkých generativních systémů AI, jako je PaLM-2, a Imagen, zatímco Amazon poskytuje svým zákazníkům AWS vlastní čipy (Trainium a Inferentia), které mohou používat pro trénování a inferenci. Společnost Microsoft údajně spolupracuje se společností AMD na vývoji vlastního čipu AI Athena, který je testován společností OpenAI.

Díky více než 11 miliardám dolarů získaným v rizikovém kapitálu a blížícím se ročnímu obratu 1 miliardy dolarů má OpenAI dobré finanční zázemí pro rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje. Navrhovaný prodej akcií by mohl tuto pozici ještě posílit, neboť zpráva deníku Wall Street Journal spekuluje o možném ocenění na sekundárním trhu, které by mohlo dosáhnout až 90 miliard dolarů.

Trh s čipy s umělou inteligencí je však notoricky neúprosný. Příkladem je výrobce čipů AI Graphcore, jehož ocenění bylo sníženo o 1 miliardu dolarů poté, co zkrachovalo plánované partnerství se společností Microsoft. Kromě toho společnost Habana Labs, která se zabývá výrobou čipů AI a je ve vlastnictví společnosti Intel, údajně kvůli problémům na trhu propustila přibližně 10 % svých zaměstnanců.

Snahy společnosti Meta (dříve Facebook) o vývoj vlastního čipu umělé inteligence se setkaly s řadou neúspěchů, což vedlo k tomu, že společnost opustila některé své experimentální hardwarové projekty. Vývoj vlastního čipu, který by OpenAI případně mohla podniknout, by mohl trvat roky a vyžádat si roční investice v řádu stovek milionů dolarů. Zda jsou investoři startupu, včetně Microsoftu, ochotni tak riskantní podnik podpořit, zůstává nejisté.