Příjmy ruského rozpočtu nemusí splnit očekávání, hrozí vyšší daně

Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters.

Rozpočtový plán zveřejněný v září mimo jiné předpokládá, že průměrná prodejní cena ruské ropy Urals bude v příštím roce činit 71,30 dolaru za barel. Ruská účetní komora, která dohlíží na plnění rozpočtových plánů, ale tento týden varovala, že cena ropy Urals by v příštích třech letech mohla klesnout pod 60 dolarů za barel.

Západ se nyní snaží zabránit Rusku v obcházení cenového stropu 60 dolarů za barel, který pro ruskou ropu stanovila skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Spojené státy minulý týden uvalily první sankce na majitele tankerů přepravujících ruskou ropu prodávanou za cenu překračující stanovený strop.

Rozpočtový plán ruské vlády počítá rovněž s tím, že ruský rubl v příštím roce zůstane slabý. To sice podporuje inflaci a snižuje hodnotu úspor, ale zároveň po přepočtu zvyšuje hodnotu příjmů z vývozu energetických surovin.

„Rozpočet na příští rok je velmi ambiciózní,“ uvedl ekonom Anton Tabach z ruské ratingové agentury Expert RA. „Problém se schodkem se vyřešil pomocí slabého rublu. Pokud rubl výrazně posílí, dostane se rozpočet do obtížné situace,“ dodal.

Rozpočtový plán počítá v příštím roce s průměrným kurzem 90,1 rublu za dolar. V současnosti se sice kurz pohybuje kolem 97 RUB/USD, od zahájení ruské invaze na Ukrajinu nicméně prochází značnými výkyvy. Loni v červnu rubl například zpevnil pod 60 RUB/USD. Před zahájením invaze se dolar jen zřídka prodával za více než 80 rublů.

Na rozpočtová rizika spojená s případným posílením rublu tento týden poukázal také ruský ministr financí Anton Siluanov. „Změna kurzu o jeden rubl povede k nárůstu či poklesu rozpočtových příjmů zhruba o 100 miliard rublů (24 miliard Kč),“ uvedl.

Chcete využít této příležitosti?

Rozpočtový plán předpokládá, že rozpočtové příjmy se v příštím roce zvýší o 22,3 procenta na 35,1 bilionu rublů (zhruba 8,5 bilionu Kč), což by bylo 19,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Analytik Denis Popov z ruské společnosti Promsvjazbank označil tento vývoj za možný, zároveň však varoval, že příjmy z ropy a plynu by mohly zaostat za očekáváním.

Ruský rozpočtový plán předpokládá, že HDP se v příštím roce zvýší o 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale růst ruské ekonomiky odhaduje pouze na 1,1 procenta a ruská centrální banka na 0,5 až 1,5 procenta.

Ekonom Jevgenij Suvorov ze společnosti CentroCreditBank podle agentury Reuters popsal rozpočtový plán jako „umělecký přístup k realizaci strategických cílů“. Uvedl, že úkolem při sestavování rozpočtového plánu bylo zajistit financování vojenských výdajů, ale zároveň ukázat, že se rozpočet nevymyká kontrole. „Za tímto účelem bylo nutné vylíčit rychlý růst příjmů, “ uvedl.

Siluanov ještě v červnu upozorňoval, že prudký růst rozpočtových výdajů je obtížné pokrývat. „Když chceme větší výdaje, je potřeba vědět, odkud se ty peníze vezmou. Peníze nerostou na stromech,“ uvedl tehdy na ekonomickém fóru v Petrohradě. Nyní ale podle Reuters navzdory plánům na prudké zvyšování výdajů v příštím roce působí méně znepokojeně. „Je to dobrý, zdravý rozpočet,“ prohlásil v září.

Analytici očekávají, že k pokrytí případných výpadků v příjmech bude zapotřebí zavést nové daně. „Zdroje jsou omezené. Zkušenosti ukazují, že terčem budou spíše podniky než občané,“ uvedl Tabach. Podle analytiků z firmy Renaissance Capital by Rusko mohlo zavést dočasné daně, trvale zvýšit sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) či upravit rozpočtová pravidla tak, aby mohla vláda utrácet větší část příjmů z prodeje energetických surovin.

Ekonom Konstantin Sonin z americké Chicagské univerzity uvedl, že klíčovou neznámou pro ruské veřejné finance je, jak dlouho bude zapotřebí financovat válku na Ukrajině. „(Veřejné finance) to mohou zvládat rok či dva, možná pět let. Celá země a celý rozpočet se tak ale dostávají na velmi špatnou cestu,“ prohlásil. „Dlouhodobě to rozhodně není udržitelné,“ dodal.

Příjmy ruského rozpočtu by v příštím roce mohly zaostat za očekáváním, pokud bude kurz rublu silnější, než předpokládá rozpočtový plán, a pokud se nenaplní optimistické ekonomické předpoklady. Rusko by v takovém případě muselo zvýšit daňové zatížení podnikatelského sektoru, aby pokrylo vysoké výdaje na válku na Ukrajině. S odvoláním na analytiky to dnes uvedla agentura Reuters. Rozpočtový plán zveřejněný v září mimo jiné předpokládá, že průměrná prodejní cena ruské ropy Urals bude v příštím roce činit 71,30 dolaru za barel. Ruská účetní komora, která dohlíží na plnění rozpočtových plánů, ale tento týden varovala, že cena ropy Urals by v příštích třech letech mohla klesnout pod 60 dolarů za barel. Západ se nyní snaží zabránit Rusku v obcházení cenového stropu 60 dolarů za barel, který pro ruskou ropu stanovila skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Spojené státy minulý týden uvalily první sankce na majitele tankerů přepravujících ruskou ropu prodávanou za cenu překračující stanovený strop. Rozpočtový plán ruské vlády počítá rovněž s tím, že ruský rubl v příštím roce zůstane slabý. To sice podporuje inflaci a snižuje hodnotu úspor, ale zároveň po přepočtu zvyšuje hodnotu příjmů z vývozu energetických surovin. "Rozpočet na příští rok je velmi ambiciózní," uvedl ekonom Anton Tabach z ruské ratingové agentury Expert RA. "Problém se schodkem se vyřešil pomocí slabého rublu. Pokud rubl výrazně posílí, dostane se rozpočet do obtížné situace," dodal. Rozpočtový plán počítá v příštím roce s průměrným kurzem 90,1 rublu za dolar. V současnosti se sice kurz pohybuje kolem 97 RUB/USD, od zahájení ruské invaze na Ukrajinu nicméně prochází značnými výkyvy. Loni v červnu rubl například zpevnil pod 60 RUB/USD. Před zahájením invaze se dolar jen zřídka prodával za více než 80 rublů. Na rozpočtová rizika spojená s případným posílením rublu tento týden poukázal také ruský ministr financí Anton Siluanov. "Změna kurzu o jeden rubl povede k nárůstu či poklesu rozpočtových příjmů zhruba o 100 miliard rublů (24 miliard Kč)," uvedl. Zdroj: Reuters Rozpočtový plán předpokládá, že rozpočtové příjmy se v příštím roce zvýší o 22,3 procenta na 35,1 bilionu rublů (zhruba 8,5 bilionu Kč), což by bylo 19,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Analytik Denis Popov z ruské společnosti Promsvjazbank označil tento vývoj za možný, zároveň však varoval, že příjmy z ropy a plynu by mohly zaostat za očekáváním. Ruský rozpočtový plán předpokládá, že HDP se v příštím roce zvýší o 2,3 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) ale růst ruské ekonomiky odhaduje pouze na 1,1 procenta a ruská centrální banka na 0,5 až 1,5 procenta. Ekonom Jevgenij Suvorov ze společnosti CentroCreditBank podle agentury Reuters popsal rozpočtový plán jako "umělecký přístup k realizaci strategických cílů". Uvedl, že úkolem při sestavování rozpočtového plánu bylo zajistit financování vojenských výdajů, ale zároveň ukázat, že se rozpočet nevymyká kontrole. "Za tímto účelem bylo nutné vylíčit rychlý růst příjmů, " uvedl. Siluanov ještě v červnu upozorňoval, že prudký růst rozpočtových výdajů je obtížné pokrývat. "Když chceme větší výdaje, je potřeba vědět, odkud se ty peníze vezmou. Peníze nerostou na stromech," uvedl tehdy na ekonomickém fóru v Petrohradě. Nyní ale podle Reuters navzdory plánům na prudké zvyšování výdajů v příštím roce působí méně znepokojeně. "Je to dobrý, zdravý rozpočet," prohlásil v září. Analytici očekávají, že k pokrytí případných výpadků v příjmech bude zapotřebí zavést nové daně. "Zdroje jsou omezené. Zkušenosti ukazují, že terčem budou spíše podniky než občané," uvedl Tabach. Podle analytiků z firmy Renaissance Capital by Rusko mohlo zavést dočasné daně, trvale zvýšit sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) či upravit rozpočtová pravidla tak, aby mohla vláda utrácet větší část příjmů z prodeje energetických surovin. Ekonom Konstantin Sonin z americké Chicagské univerzity uvedl, že klíčovou neznámou pro ruské veřejné finance je, jak dlouho bude zapotřebí financovat válku na Ukrajině. "(Veřejné finance) to mohou zvládat rok či dva, možná pět let. Celá země a celý rozpočet se tak ale dostávají na velmi špatnou cestu," prohlásil. "Dlouhodobě to rozhodně není udržitelné," dodal. Zdroj: Asiatimes