Alternativní paliva v centru pozornosti japonského ekonomického závodu

Nová generace alternativních, tzv. uhlíkově neutrálních paliv byla o víkendu během závodu v japonské Šizuoce středem pozornosti na trati i mimo ni. Na okruhu Fuji International Speedway se konal poslední díl série Super Taikyu, 24hodinového vytrvalostního závodu, kterého se účastní desítky vozů v několika divizích rozdělených podle velikosti motoru a rychlosti. V experimentální třídě Toyota Motor Corp. nasadila první závodní vůz na kapalný vodík na světě. Corolla H2 Concept měla mít premiéru v březnu, ale ta byla odložena poté, co v motorovém prostoru došlo k úniku vodíku, který způsobil požár. V neděli, 24 hodin poté, co předseda představenstva Toyoty Akio Toyoda usedl na sedadlo řidiče obklopen nadšenými fanoušky a zvědavými novináři, projel cílem. Představitelé Toyoty uvedli, že vůz neměl žádné problémy, ale že se o vodíkovém pohonu musíme ještě hodně učit. "Bateriové elektromobily jsou samozřejmě důležitým nástrojem v našem úsilí o dosažení nulových čistých emisí uhlíku," řekl v sobotu novinářům výkonný ředitel Toyoty Koji Sato. "Vodík je však možností, kterou si nemůžeme dovolit ignorovat." Společnost Tesla Inc. Elona Muska a čínská společnost BYD Co. zůstávají lídry na rychle se rozvíjejícím globálním trhu s elektromobily. V dubnu Toyota slíbila, že do roku 2026 bude prodávat 1,5 milionu bateriových elektromobilů ročně. Největší světová automobilka dlouhodobě tvrdí, že přechod na plně elektrická vozidla bude trvat déle, než lidé očekávají, a že emise lze mezitím snižovat rychleji prostřednictvím mnohostranného přístupu, který zahrnuje vozy poháněné bateriemi, hybridními motory, benzinovými motory a alternativními zdroji, jako jsou vodík a syntetická paliva. H2 byl původně konstruován pro pohon na plynný vodík. Motor sice nebyl změněn, ale jeho palivový systém byl přestavěn na kapalný vodík, což šetří místo a čas, protože nepotřebuje tolik objemného zařízení pro kompresi. Přesto má vodík i své nevýhody. Dokonce i v kapalném stavu musí být uchováván při teplotě minus 250C. Je drahý, obtížně se získává a jeho udržitelnost je taková, jaká je spotřeba elektřiny na jeho výrobu. Kapalný vodík, který se o víkendu používal k pohonu H2 - tzv. "modrý" vodík - byl vyroben z fosilních paliv a dodán z Austrálie. Kritici tvrdí, že vodík zdaleka není uhlíkově neutrální, pokud se vyrábí z fosilních paliv, a jeho označování za takový je "greenwashing". Ale ať už v dobrém, nebo ve zlém, toto palivo si rychle získává oblibu. Prezident Automobile Club de l'Ouest Pierre Fillon v sobotu oznámil, že od roku 2026 bude v nejvyšší divizi Le Mans, nejslavnějšího vytrvalostního závodu na světě, povolen vodík. "Obě technologie - palivový článek i vodíkový spalovací motor - budou přijaty a schváleny," řekl novinářům v Šizuoce. Tato zpráva přišla necelý týden poté, co společnost Honda Motor Co. oznámila svůj překvapivý návrat do Formule 1. Japonská automobilka uvedla, že chce posílit úsilí o dekarbonizaci F1 do roku 2030 a využít tento motoristický sport jako testovací pole pro snahy o snížení emisí u užitkových vozidel. V neděli, kdy se závod chýlil ke konci, uspořádala Toyota ukázku prvních syntetických paliv vyráběných v zemi. Podle představitelů se "e-paliva" vyrábějí z oxidu uhličitého a vodíku, a nikoli z fosilních paliv, a budou tak stále dostupnější a cenově přijatelnější, což umožní řidičům ponechat si svá auta na benzin i v době, kdy se celosvětový automobilový průmysl vrhne na elektrifikaci. Společnost Eneos Holdings Inc. chce do roku 2027 začít prodávat dovážená syntetická paliva, ale domácí výrobu pravděpodobně zahájí až v roce 2030, uvedl v neděli generální ředitel Takeshi Sato. Podle ropné společnosti trvá výroba jednoho barelu e-paliv jeden den. Do roku 2050, kdy budou muset být všichni - nejen automobilový průmysl - uhlíkově neutrální, chce Eneos vyrábět tisíce barelů denně. Demonstrace se zúčastnil generální ředitel společnosti Toyota a řada volených představitelů, včetně náměstka japonského ministra obchodu Fusae Oty, který přislíbil podporu vývoje alternativních paliv prostřednictvím vládního Zeleného inovačního fondu jako klíčového prvku kontroverzní politiky zelené transformace GX. Ministerstvo obchodu, které již dříve uvedlo, že bude usilovat o komerční využití syntetických paliv do roku 2040, v pondělí oznámilo, že plánuje posunout tento cíl na první polovinu roku 2030.