Od vydání encykliky papeže Františka o správě životního prostředí v roce 2015 oznámily stovky katolických institucí po celém světě plány na odprodej ropy, plynu a uhlí v rámci boje proti změně klimatu. Ani jedna diecéze ve Spojených státech však nenásledovala jejich příkladu, přestože je tato země největším světovým producentem ropy a zemního plynu a má významný počet katolických obyvatel. Americké diecéze drží akcie společností vyrábějících fosilní paliva v hodnotě milionů dolarů a také pronajímají pozemky pro těžbu. Konference katolických biskupů USA (USCCB) uvedla, že s ohledem na papežovu encykliku aktualizovala své pokyny pro sociálně odpovědné investování, ale odprodej fosilních paliv není vyžadován. To poukazuje na přetrvávající neshody mezi americkými katolickými biskupy a papežem v otázce řešení globálního oteplování. Mezitím se od roku 2015 zbavilo fosilních paliv více než 354 katolických institucí ve více než 50 zemích, s výjimkou všech diecézí v USA.
Od vydání encykliky papeže Františka o správě životního prostředí v roce 2015 oznámily stovky katolických institucí po celém světě plány na odprodej ropy, plynu a uhlí v rámci boje proti změně klimatu. Ani jedna diecéze ve Spojených státech však nenásledovala jejich příkladu, přestože je tato země největším světovým producentem ropy a zemního plynu a má významný počet katolických obyvatel. Americké diecéze drží akcie společností vyrábějících fosilní paliva v hodnotě milionů dolarů a také pronajímají pozemky pro těžbu. Konference katolických biskupů USA uvedla, že s ohledem na papežovu encykliku aktualizovala své pokyny pro sociálně odpovědné investování, ale odprodej fosilních paliv není vyžadován. To poukazuje na přetrvávající neshody mezi americkými katolickými biskupy a papežem v otázce řešení globálního oteplování. Mezitím se od roku 2015 zbavilo fosilních paliv více než 354 katolických institucí ve více než 50 zemích, s výjimkou všech diecézí v USA.
