Čínská online nákupní platforma Dewu, známá také jako Poizon, zaznamenala v souvislosti s poklesem počtu zahraničních cest čínských turistů a studentů v důsledku pandemie nárůst popularity. Dewu se původně zaměřovala na prodej módních tenisek, ale postupně se proměnila v tržiště značkového a luxusního zboží. Se 150 miliony aktivních uživatelů Dewu nyní údajně představuje téměř tři čtvrtiny čínského přeshraničního obchodu s luxusním zbožím “daigou”, kterému dříve dominovali individuální nakupující. Daigou označuje praxi nákupu zboží v zahraničí a jeho dalšího prodeje v Číně. Zatímco omezení cestování v souvislosti s pandemií toto odvětví zastavilo, obchod zažívá díky velkoobchodníkům a platformám, jako je Dewu, opětovný rozmach a letos vzrostl o 40 % na odhadovaných 81 miliard dolarů. Nižší náklady a pohodlí přeshraničního obchodu přilákaly čínské spotřebitele, kteří mohou stále využívat výrazných slev ve výši přibližně 40 % ve srovnání s domácími cenami. Tento posun směrem k formálnějšímu obchodu daigou by však potenciálně mohl znamenat pro značky promarněné příležitosti prodávat přímo spotřebitelům.
Čínská online nákupní platforma Dewu, známá také jako Poizon, zaznamenala v souvislosti s poklesem počtu zahraničních cest čínských turistů a studentů v důsledku pandemie nárůst popularity. Dewu se původně zaměřovala na prodej módních tenisek, ale postupně se proměnila v tržiště značkového a luxusního zboží. Se 150 miliony aktivních uživatelů Dewu nyní údajně představuje téměř tři čtvrtiny čínského přeshraničního obchodu s luxusním zbožím “daigou”, kterému dříve dominovali individuální nakupující. Daigou označuje praxi nákupu zboží v zahraničí a jeho dalšího prodeje v Číně. Zatímco omezení cestování v souvislosti s pandemií toto odvětví zastavilo, obchod zažívá díky velkoobchodníkům a platformám, jako je Dewu, opětovný rozmach a letos vzrostl o 40 % na odhadovaných 81 miliard dolarů. Nižší náklady a pohodlí přeshraničního obchodu přilákaly čínské spotřebitele, kteří mohou stále využívat výrazných slev ve výši přibližně 40 % ve srovnání s domácími cenami. Tento posun směrem k formálnějšímu obchodu daigou by však potenciálně mohl znamenat pro značky promarněné příležitosti prodávat přímo spotřebitelům.
